Připravovaná novelizace legislativy k daním z příjmů, návrh zákona o veřejné prospěšnosti a nový Občanský zákoník – to jsou témata, která v budoucnu značně ovlivní činnost neziskových organizací, a proto nenechávají v klidu spát jejich zástupce.
Kulatý stůl k dopadům novelizace daní z příjmů na nevládní neziskové organizace (NNO) se konal z iniciativy Miluše Horské, místopředsedkyně Senátu, v úterý 12. března 2013 v sídle Senátu PČR.
V celé legislativní oblasti panuje v tuto chvíli velká nejistota, protože některé zákony jsou teprve ve fázi návrhů nebo právě probíhá připomínkové řízení, a tak, jak jsou navrženy, by mohly negativně ovlivnit fungování mnoha neziskovek. Proto se sešli k debatě 12. března 2013 zástupci organizací, které jsou v dnešní době evidovány jako občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a další podobné právní formy, jichž se v budoucnu bude týkat získání statusu veřejné prospěšnosti.
Po přivítání moderátora Aleše Sedláčka, předsedy České rady dětí a mládeže, a úvodním slově senátorky Miluše Horské se ujal slova František Korbel, náměstek ministra spravedlnosti, který shrnul smysl úprav v občanském zákoníku a definice veřejné prospěšnosti. Sdělil, že původní předpoklad ministerstva spravedlnosti byl, že organizace, které budou mít status veřejné prospěšnosti (dále VP), budou od daně z příjmů osvobozeny, ale odkázal na to, že problematika je složitá a že některé detaily byly změněny.
Poté se ujal slova Ladislav Minčič, náměstek ministra financí, který se přítomné snažil ve svém příspěvku přesvědčit, že neziskovým organizacím nehrozí žádné zhoršení finanční situace oproti současnému stavu. Jeho tezi podpořil i jeho kolega z ministerstva financí Vlastimil Bachor, který budoucí vývoj zobrazil dokonce jako pozitivní.
V další části programu se k nastávajícím legislativním změnám vyjádřili zástupci neziskovek. Jan Kamenický z Člověka v tísni – přehledně představil očekávané přínosy a negativa změn daní pro obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) a ústavy se statusem VP a bez něj. Zdůraznil, že mnohá drobnější sdružení na status v budoucnu nedosáhnou a poukázal na nejistotu nedořešených legislativních úprav a na to, že některé související předpisy se v budoucnu mohou změnit v neprospěch neziskového (veřejně prospěšného) sektoru.
Bořek Slunéčko z Junáka shrnul dopad daní z příjmů, daně darovací a daně dědické na spolky podle toho, zda status VP mít budou nebo nikoliv, a poukázal na to, že složitost problému legislativní úpravy nikterak nezjednodušují.
Klára Šplíchalová z Fóra dárců představila problematiku nadací a nadačních fondů z pohledu změn v daňové politice.
V závěrečné diskuzi vystoupili někteří další účastníci setkání s dotazy a připomínkami.
Do debaty také vstoupil další zástupce legislativy, Marek Svatoš z legislativního odboru ministerstva financí. O své postřehy se podělil Marek Šedivý z Asociace veřejně prospěšných organizací (AVPO), Karel Schwarz z Asociace NNO, Júlia Sokolovičová ze Zeleného kruhu a další.
Na úplný závěr představila Jitka Nesrstová, ředitelka fundraisingu Greenpeace ČR prezentaci na téma dárců, v níž vysvětlila předpokládané zhoršení postavení malých dobrovolnických organizací a poukázala na řadu nejistot a zmatení dárců, kde hrozí, že raději přispějí na jisté a velké projekty místo malým či místním spolkům. Prezentaci zakončila návrhem, že stát by měl rozvoj soukromého dárcovství legislativně podporovat, ne dárce odrazovat.
Problém novelizace daní z příjmů se dá rozdělit do dvou rovin.
První je technická. Jde o to, jakým způsobem bude kdo účtovat dary a ostatní bezúplatná plnění. Budou v režimu osvobození? Jak se budou chovat náklady, které budou stavěny proti těmto výnosům? Kolik času navíc strávíme s tím, že je budeme muset přesně klíčovat? V jaké míře podrobnosti tuto evidenci povedeme? Nebo bude možné využít ústní nabídky ministerstva financí, že ještě zapracuje možnost volby pro spolky – a to vlastní rozhodnutí, jaký režim si pro dané bezúplatné plnění vyberou? Pak by totiž mohlo být úplně jednoduché účtovat v systému „širokopásmového poplatníka“, s tím, že nejvýše celkový objem bezúplatných plnění, přijatých v účetním období, by mohl být odložen na rozvahový účet. Tímto způsobem by pak mohly být přebytky z darů nebo členských příspěvků odloženy do dalších období, bez toho, že by na konci roku byly zdaněny daní z příjmů. Jedná se jistě o zajímavé myšlenky. Problém spolků je ten, že potřebujeme čas, potřebujeme o věcech přemýšlet, potřebujeme modelovat naše účetnictví, musíme sladit naše názory a potřeby. Je možné, že nedokážeme tak rychle předvídat všechny problematické situace.
Druhá rovina je ideová. Nikdo z přítomných zástupců státní správy nedokázal přítomným stručně a jasně popsat cíl novelizace.
Rozumíme tomu, že je potřeba se vypořádat s novým Občanským zákoníkem. To je jasné, ale novelizace přinese zřejmě spoustu dopadů nad jeho rámec. Například snížení stávajících benefitů pro organizace bez zapsaného statusu VP je čistě politické rozhodnutí. Proč bylo učiněno? Kolik ze stávajících NNO, které byly obdarovány, toto bezúplatné plnění zneužily k něčemu jinému než k veřejně prospěšným činnostem? O kolik opravdu připravili stát na daních? Proč je neustále opakováno, že sektor NNO je potřeba „pročistit“, aniž bychom se dozvěděli, jak moc je „špinavý“? Proč chceme po těch slušných, aby zaťaly zuby a pochopili, že je potřeba více administrativy na to, aby na tom byli stejně jako nyní? Proč stát navyšuje náklady na vlastní správu v letech, kdy státní podpora NNO dramaticky klesá, firemních dárců, kvůli krizi ubývá? Proč zkoušíme v těchto letech ještě experimenty s ochotou dárců? Proč nemá MF spočítaný multiplikační efekt prostředků, které dárci prostřednictvím obdarovaných NNO vrací do ekonomiky?
Domníváme se, že takových otázek bychom dokázali vymyslet ještě mnoho. Nejsme si jisti, že pokud na ně nebude stát schopný jasně odpovědět, bude jen těžko hledat podporu dole.
