Vážený pane předsedo,
Dovolte, abych se vyjádřil k Vašemu otevřenému dopisu. Na úvod bych Vás chtěl ujistit, že nikdo na MŠMT netvrdí, že by organizace pracující s dětmi a mládeží nepracovaly s jakkoliv znevýhodněnou mládeží.
Vyhlášení mimořádné výzvy nemělo vyslat signál: „Vy to neděláte, neumíte to, a proto to začněte dělat!“, ale mělo být chápáno spíše jako: „Volnočasové aktivity jsou velmi efektivní při zapojování znevýhodněné mládeže, proto podporujeme a motivujeme organizace ještě víc, aby se na toto speciálně zaměřily a pokusily se přilákat více znevýhodněných mladých lidí do svých pravidelných aktivit “. Souhlasím s Vámi, že program většiny dětských spolků je zcela přirozeně pro všechny děti bez rozdílu. Jsou však některé skupiny dětí a mladých lidí, kteří se k těmto aktivitám z nejrůznějších důvodů nedostanou. A tato výzva je nástroj, jak dát šanci dětem a mladým lidem, kteří by se jinak do činnosti těchto oddílů nedostali, a tím jim pomohli v jejich dalším rozvoji. V případě, že se to podaří, mělo by to být přínosné také pro ty tzv. „normální děti“, jak jste je označil ve Vašem dopisu.
Dále bych se rád vyjádřil k tomu, že MŠMT touto výzvou tlačí organizace k psaní prázdných frází do projektů. Cílem mimořádné výzvy není dofinancovávat běžné aktivity organizace, ale podpořit něco „navíc“. MŠMT tedy v žádném případě nechce, aby se běžná činnost „ohýbala“ pro potřeby této výzvy, ale aby se na základě možností dané výzvy organizace zaměřila na to, jak zapojit více mladých lidí ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí do svých pravidelných aktivit. Je to tedy nová možnost pro organizace, jak proškolit své vedoucí, jak přizpůsobit svůj program, jak navázat nová partnerství, jak vyzkoušet nové přístupy apod. Proto tedy stále platí to, co se snažíme komunikovat během školení, abyste popisovali, co skutečně chcete dělat, a nepsali pouze prázdné fráze. To, co se může v počátku zdát trochu násilné, může s postupem času přerůst do něčeho, co je vnímáno jako naprosto přirozené (dobrým příkladem je třeba dotační program zaměřený na neorganizovanou mládež).
Je pravda, že mimořádná výzva je výrazné navýšení administrativy v rámci odboru pro mládež. Z toho důvodu vyhlašujeme pouze 2 mimořádné výzvy ročně, které jsou dlouho dopředu plánované a komunikované. Podle mého názoru se však tato práce vyplatí, protože se daří podpořit dobré projekty, které by bez těchto výzev nikdy nevznikly. Jsem rád, že i při relativně nízkém počtu pracovníků odboru pro mládež, se nám daří navštěvovat alespoň některé projekty a organizace v rámci kontrolní činnosti nebo akcí, na které obdržíme pozvánku.
Dále bych chtěl upozornit na to, že vyhlášení této mimořádné výzvy vzniklo na základě poptávky „zespodu“ od samotných organizací a ne pouze z rozhodnutí úředníků, kteří jsou odtrženi od reality. V oblasti dotační politiky na podporu volnočasových aktivit konzultuje MŠMT všechny své kroky s ČRDM, abychom měli zpětnou vazbu a nezatěžovali organizace víc, než je nezbytně nutné. Naším cílem je hlavně podpora organizací pracující s dětmi a mládeží a co největší počet dětí a mladých lidí zapojených v kvalitních volnočasových aktivitách. Hlavním nástrojem, který má MŠMT k dispozici, je dotační politika, která se zaměřuje z cca 97 % na zajištění pravidelné činnosti organizací a pouze cca 3 % prostředků směřuje prostřednictvím mimořádných výzev na podporu prioritních témat, která bychom chtěli, aby se více v budoucnosti integrovala do pravidelných aktivit organizací.
S pozdravem
Michal Urban
ředitel odboru pro mládež, MŠMT
Odkaz na Otevřený dopis DTA:
https://www.adam.cz/clanek-2013030057-otevreny-dopis-socialne-znevyhodnenym-vstup-zakazan.html
