V neděli 21. dubna uspořádala nadace Pangea ve Vinohradském divadle koncert, který symbolicky nazvala VŠEMU NAVZDORY.
To proto, že v průběhu večera vystoupil pestrý výběr divadelních a hudebních těles dětí a mladých i starších lidí s nejrůznějšími handicapy. Zlatým hřebem ovšem bylo udělení dvou prestižních cen Nadace Pangea „Za úsilí o nápravu věcí lidských“.
Nadace Pangea, která byla založena v souvislosti se 400. výročím narození Jana Ámose Komenského v letech 1991-1992, je jednou z nejstarších nadací u nás a ideově i programově se odkazuje se k učencovu dílu. Podporuje moderní a alternativní formy vzdělávání a výchovy. Do roku 2004 udělovala prestižní ceny osobnostem české kultury. Nyní, po přestávce, vynucené ekonomickou situací, se k tradici udílení cen nadace vrací, s tím rozdílem, že je chce nadále dávat spíše těm, které „není příliš vidět“, ale jsou pro společnost přínosem.
Jako první v programu večera vystoupil divadelní soubor Slunovrat z Hradce Králové. Děti a mladí lidé s kombinovanými handicapy ve vesele barevných halenách předvedli tanečně-divadelní kreace na biblická témata v podání Spirituál kvintetu.
Pro všechny to byl opravdu silný zážitek a herci si vysloužili na konci potlesk celého divadla vestoje.
Následující bylo vystoupení Vokál Klubu – pěveckého sboru nevidomých a slabozrakých, s písněmi a skladbami L. Janáka a B. Smetany. Přestože soubor nemůže mít z pochopitelných důvodů dirigenta, souzvuk jejich mnohohlasu byl obdivuhodný.
Po zpěvu se představili tři neslyšící umělci s ukázkou tlumočení hudby a poezie do znakové řeči – Andrea Kalců, Marie Basovníková a Sergej J. Bovkun. Jejich projev byl spíše výrazovým tancem a pantomimou, divák se soustředil víc na gesta a mimiku, nežli na text písní a básní, které tlumočníci zároveň přednášeli.
Uprostřed programu přišel zlatý hřeb večera – udílení cen Nadace Pangea. Prvním z oceněných byl spisovatel, překladatel, skaut a celoživotní sběratel a propagátor her, Miloš Zapletal-ZET, a to za jeho celoživotní obětavé vychovatelské dílo. Jako malý dárek mu zazpíval skautský sbor Cantuta pod vedením Míly Vítkové.
Miloš Zapletal napsal, přeložil či zredigoval a také vydal desítky knih, počínaje drobnými příručkami proti nudě pro děti v edici OKO, překlad téměř celého díla E.T. Setona v 70. letech, přes několik románů pro mládež a slavnou čtyřdílnou Encyklopedii her až po mnohasvazkovou ucelenou řadu skautských příruček pro vedoucí po obnově Junáka. Sám léta vedl skautský oddíl a jako lektor se podílí dodnes na výchově a vzdělávání vedoucích.
Protože Miloš zapletal nechtěl ze zdravotních důvodů cenu převzít na pódiu – cena šla za ním do lóže. V jeho poděkování zaznělo mimo jiné:
„Přiznám se, že jsem byl zpočátku na velkých rozpacích, zda ji (Cenu Nadace Pangea, pozn. red.) vůbec mohu přijmout. Ne snad proto, že bych si jí nevážil, právě naopak, považuju ji za velkou čest. Ale věděl jsem, že by takovou poctu zasloužilo i mnoho jiných vychovatelů, někteří víc než já. Po dlouhém uvažování jsem došel k závěru, že cenu přijmu nikoli jen za sebe, ale za všechny skautské vůdkyně a vůdce, kteří věnují svůj volný čas dětem bez nároku na jakoukoli hmotnou odměnu. Všechny nás vedla a vede společná snaha přispět k tomu, aby v naší republice vyrůstali slušní, poctiví, pracovití mladí lidé ochotní dělat něco pro druhé,aniž by se hned ptali, co za to dostanou.
Tento úkol jsem i já převzal od svých předchůdců těsně po druhé světové válce…“
Druhým oceněným byl Jedličkův ústav a školy, který letos slaví sto let své působnosti, za mimořádné zásluhy o komplexní výchovu i terapii těžce handicapovaných. Diváci měli možnost nahlédnout do minulosti i současného dění v zařízeních ústavu skrze setřih filmu o „Jedli“, jak ústav familierně nazývají zaměstnanci i žáci. Cenu a obraz anděla, „který v ústavu určitě někde je, ale konečně bude i vidět“, převzal ředitel Jedličkova ústavu PhDr. Jan Pičman.
A závěr večera patřil, jak jinak, temperamentnímu hudebnímu projevu souboru studentů a absolventů Jedličkova ústavu The Tap Tap.
Emocionálně velmi silné zážitky si odnášli jistě všichni hosté večera.
#inkluze #socialnizaclenovani
#inkluze #socialnizaclenovani
Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.