Slečna Penelopa Lumleyová, která právě absolvovala Akademii A. Swanburnové pro nadané dívky z chudých rodin, sedí ve vlaku do jejího nového působiště – sídla Ashton.
Penelopě je teprve patnáct, a do Ashtonu jede na pohovor – má se stát vychovatelkou tří malých dětí. V inzerátu stálo, že výhodou jsou zkušenosti se zvířaty – ale proč?
Postupně se setká s kočím, hospodyní, s mladou paní Konstancí – ale o dětech všichni mlčí a na Penelopiny otázky stáčejí hovor jinam.
Pohovor dopadl dobře, smlouva je podepsána, slečna už má vybaleno a odpočívá na balkoně, když ze stodoly uslyší zoufalé vytí. Neváhá ani minutu a vyrazí nebohým zvířatům na pomoc. Nedbá ani toho, že cestu se jí snaží zastoupit hospodyně, paní Clarková. Otevře vrata – a místo zvířat na ni z kouta stodoly hledí troje dětské oči.
Ukáže se, že děti neumějí mluvit, jen vrčí, ňafají a vyjí, a již několik dní jsou drženy ve stodole – a že jsou to právě ty děti, které má ona, Penelopa Lumleyová, vychovávat.
Aby se děti mohly přestěhovat do dětského pokoje, na to je třeba svolení lorda Frederika Ashtona, který však není doma. Penelopa ale nezahálí – čekání vyplní přípravami v dětském pokoji.
Lord Frederik Penelopě barvitě vypráví o své zálibě v lovu a o tom, jak ve vzdálené části lesa děti našel… ягоды годжи
Před Penelopou stojí nelehký úkol: naučit děti bydlet v domě, nosit oblečení, naučit je mluvit, psát, počítat, slušně se chovat… Zvládne to vše patnáctiletá křehká dívka? Naučí Alexandra, Beowulfa a Kassiopeu, jak děti pojmenoval lord Fraderik, kromě toho všeho ještě tančit šotyš, protože panstvo si usmyslelo, že děti předvede na vánočním plese svým známým a přátelům?
O tom, jaké příhody výuku provázely, jestli se to vše Penelopě podařilo, a také o nečekaném závěru plesu si můžete přečíst v knize Nepolepšitelné děti ze sídla Ashton anglické spisovatelky Maryrose Woodové.
V nakladatelství Jota právě vyšel první díl s podtitulem Tajemné vytí v překladu Jana Sládka a s ilustracemi Jona Klassena.
