Jaký je současný stav legislativy, která souvisí s novým občanským zákoníkem?
A jaký je jeho dopad do prostředí neziskových organizací – tedy i do našich organizací – spolků dětí a mládeže?
Zeptali jsme se předsedy České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka:
Situace byla taková, že příslušná legislativa, jíž se zákonodárci věnovaly už delší dobu, byla shrnuta nakonec ve třech sněmovních – a posléze i senátních – tiscích.
První se zabýval novelizací daní z příjmů, ve které byly zahrnuty i benefity, navázané na veřejnou prospěšnost, na veřejnou prospěšnost se zapsaným statusem a na obecnou skupinu veřejně prospěšných poplatníků, což byla nová definice, kterou zákon o dani z příjmů zaváděl.
Toto vše bylo promítnuto do druhého sněmovního tisku, jenž se zabýval návrhem zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Návrh definoval podmínky, za jakých lze zmíněný status získat a udržet si ho. Souvisely s upřesněním chování definovaného v Novém občanském zákoníku (dále jen NOZ), ale hlavně s vykazováním tohoto chování. Čili byly tam stanoveny přísnější podmínky pro výkaznictví, pro transparentnost dotyčných organizací, pro to, co musí o sobě zveřejňovat – a jakým způsobem.
Třetí tisk se pak zabýval rejstříkem právnických osob, kde nás zajímal hlavně rejstřík spolků, což byla novinka, o kterou jsme velmi usilovali.
Začněme tím rejstříkem spolků
My – tedy neziskové organizace nejen z ČRDM – jsme se v minulosti snažili upozorňovat na to, že současný stav, kdy občanská sdružení jsou registrovaná na ministerstvu vnitra v podstatě v neveřejném rejstříku, není správný.
Proč? Protože bylo možné si dohledat pouze seznam zapsaných sdružení, ale další důležité informace, které byly například u obchodních společností standardem, se tam dohledat nedaly – třeba, kdo je aktuálním statutárem toho kterého spolku. Neexistovala žádná sbírka listin, v níž by se daly dohledat stanovy daného sdružení; nedaly se najít žádné jeho ekonomické výsledky, nedalo se ani zjistit, jestli zkoumaná právnická osoba vůbec „žije“ nebo „nežije“.
Jinak řečeno, v onom seznamu je pravděpodobně spousta právnických osob, které už vůbec neexistují, nedodaly třeba dokumenty o své likvidaci. Neudržovala se aktuálnost, takže v současnosti je tam přes sto tisíc zapsaných subjektů – a podle různých výzkumů se odhaduje, že tak polovina z nich vůbec neexistuje nebo je „spících“…
My si od nového rejstříku slibujeme celkové zpřehlednění sektoru právnických osob neziskového charakteru, převážně tedy občanských sdružení, protože u jiných forem neziskovek to už třeba řešily jejich rejstříky.
Vraťme se k daňovým benefitům NNO a statusu veřejné prospěšnosti
Do přípravy všech tří uvedených zákonů neziskové organizace vstupovaly v roli konzultantů, přičemž část projednávané agendy připravovalo ministerstvo spravedlnosti – to byl zákon o statusu veřejné prospěšnosti a rejstřík – a na části týkající se daní pracovalo ministerstvo financí. Problém byl, že aktivity obou resortů nebyly tak docela sladěny. Ministerstvo financí se snažilo navazovat na dílo ministerstva spravedlnosti a na různé úrovně veřejné prospěšnosti vázalo různé benefity, ale nedocházelo tam vždy k úplně přesné shodě, takže výsledek někdy obsahoval nelogické nesrovnalosti.
Na chystaném systému daňové novelizace nás zarážela jeho celková složitost, ačkoliv ministerští úředníci rádi prezentovali, že se jedná naopak o jeho zpřehlednění. Například, aby se dalo zjistit, kdo má nárok na jaký benefit, tak se objevila novinka, totiž, že současné benefity nebudou zachovány všem NNO, ale dojde k určité selekci. Dalším sporným momentem bylo, že některé benefity budou spojené jenom se zápisem statusu veřejné prospěšnosti. To znamená, že kdo by zapsaný status VP neměl, tak by si pohoršil a o určité benefity by přišel.
Pro spolky tento stav byl dost nepřehledný.
Jako nejhorší nám připadalo, že byl odepřen benefit dárci, který poskytuje dar subjektu, který může sice vykonávat veřejně prospěšné činnosti, ale nebude mít zapsaný status VP. To bylo něco, s čím jsme se nedokázali smířit, a usilovali jsme o změnu. Proto jsme uvítali návrh poslance Vladislava Vilímce. Ten se snažil zmíněnou diskriminaci odstranit – upozorňoval na to, že existují subjekty, které nemusejí mít status VP, a že by se tím mohl snížit objem darovaných prostředků do těchto subjektů a to by byla chyba. Na návrh poslance Vilímce byl tedy opraven poslanecký návrh do současného platného stavu, což znamená, že benefity jsou přiznávány plošně podle činností, kterými se organizace zabývají.
Ani to však není ideální stav, my jsme si představovali, že by benefity měly být svázány s nějakou podmínkou veřejné prospěšnosti, ale domnívali jsme se, že to nemusí být spojeno se statusem VP – tak, aby nedošlo naopak k poškození některých organizací, které status mít nebudou, ale přitom prokazatelně nějaké veřejně prospěšné činnosti dělají.
Jenže mezitím některé zákony neprošly
Nakonec ten vývoj projednávání zákonů v senátu dopadl tak, že status VP neprošel, daně prošly a VP neprošla.
Co z toho tedy vyplývá pro NNO:
– máme definovanou VP v NOZ,
– říká se tam něco o tom, že je možno zapsat si status, ale nevíme jak, protože nemáme doprovodnou legislativu, tedy zákon o tom statusu VP, takže to pravděpodobně fungovat nebude,
– zákon o daních, které se odkazovaly na status VP, nakonec také nemáme, takže toto v rozporu není,
– máme rejstřík, což je určitě v pořádku, to je pozitivní.
Dále vznikly různé nesrovnalosti, které by bylo potřeba nějakým způsobem odstranit.
Jde například o právní formu „nadační fond“, která není v NOZ podrobně ošetřena – to upřesňoval právě zákon o veřejně prospěšných organizacích. A když tento zákon není, tak vlastně schází jakási doprovodná legislativa, která by upřesňovala nakládání s penězi nebo využívání benefitů u této nové právní formy.
To je jenom takový drobný příklad, který ukazuje, že by bylo potřeba ještě před začátkem účinnosti NOZ leccos doladit.
Stojí za úvahu i to, jestli současné benefity mají být poskytovány podle oblasti, ve které organizace pracují, anebo jestli by se přece jen neměly odkazovat na veřejnou prospěšnost alespoň v tom širokém slova smyslu, jak ji definuje § 146 zákoníku.
Tolik asi k současnému stavu legislativy, která se dotýká neziskových organizací.
ČRDM nespí – diskutuje, připomínkuje, připravuje, koná…
Shora uvedená témata jsou v poslední době častým námětem diskuzí v ČRDM – nejen v našem sektoru dětí a mládeže, ale ve spolupráci i s dalšími neziskovkami se snažíme hledat stanoviska, která bychom chtěli sdělovat veřejnosti, a zejména zákonodárcům a členům vlády.
Česká rada dětí a mládeže podporuje nový občanský zákoník a usiluje o to, aby vstoupil v platnost podle původního plánu. Domníváme se totiž, že odklad by způsobil obrovskou právní nejistotu.
Snažíme se dělat vše pro to, abychom byli připraveni, až 1. 1. 2014 NOZ vstoupí v účinnost.
Řešíme společně se sdruženími návrhy stanov, probíráme způsoby zápisu do rejstříku, zabýváme se výklady jednotlivých paragrafů NOZ. Spustili jsme a provozujeme portál NOZ.crdm.cz a případné nejasnosti komunikujeme s autory spolkového práva i návazných zákonů. Pořádáme na téma NOZ semináře. V polovině září proběhl seminář v Českých Budějovicích, chystají se semináře v Ostravě, Zlíně, Liberci a dalších krajích. Kromě toho se scházejí experti a řeší související problematiku – například 17. září se sešla v kanceláři ČRDM schůzka expertní skupiny a právního týmu ČRDM nad výkladem některých paragrafů NOZ, která se zabývala především konzultacemi se zástupci některých sdružení a na základě jejich zájmu řešila specifika těchto sdružení.
Dotazy k novému občanskému zákoníku můžete pokládat na:
http://noz.crdm.cz
Tamtéž najdete archiv již zodpovězených otázek.
Přehled chystaných seminářů najdete například zde:
http://www.adam.cz/clanek-2013090043-crdm-rozsiruje-nabidku-aktivit-k-novemu-obcanskemu-zakoniku.html
nebo zde:
http://noz.crdm.cz/seminare
Manuál k NOZ, který ČRDM vydala již letos na jaře, si můžete stáhnout zde:
http://www.adam.cz/clanek-2013020070-manual-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-pro-neziskovky.html
