Uklidit nedaleké dětské hřiště, vyzdobit místní hospic nebo třeba vyčistit studánku od spadaného listí. Tyto a další nápady se objevily ve zhruba tří stovkách dílčích projektů, přihlášených v rámci letošního ročníku celostátní akce „72 hodin – Ruku na to!“, pořádané Českou radou dětí a mládeže (ČRDM).
Za snahou udělat něco zdarma pro lidi, přírodu a místo, kde žijí, stojí v té které obci lokální organizátoři – často jde o dětské spolky nebo základní školy – z nejrůznějších míst po celé ČR. Dohromady se jim podařilo pro své záměry získat přes 15.500 lidí.
„Během akce pomůžeme seniorům zakládat mejl, posílat fotky, používat skype, popřípadě kteroukoliv činnost s PC, o niž projeví zájem, neboť dobrovolníci studují IT,“ plánují v klubu ASK ČR (náležícím k Jihomoravské radě dětí a mládeže). Žáci ZŠ Šaratice a mladí hasiči z Hostěrádek-Rešova se zase chystají navštívit postižené děti v Domově LILA Otnice a zazávodit si v požární všestrannosti. Parta dobrovolných hasičů z Pustiměře hodlá uspořádat pro malé i velké příznivce pouštění draků, tzv. drakiádu. Woodcrafteři z Ligy lesní moudrosti se pustí do opravy studny na loukách a do další práce na faře v Michalových Horách.
Junioři z DDM Sluníčko budou hrát deskové hry se seniory v Lomnici nad Popelkou a skauti již podruhé dávají Tepličanům možnost navrhnout, co by měl tamní Junák pro Teplice a blízké okolí udělat. „Pokud to bude v našich silách, zrealizujeme všechna jejich přání,“ uvedli ve svém projektu skauti z teplické Dvojky.
Nad letošním ročníkem „72 hodin“ převzali patronát režisérka Alice Nellis, herečka Jenovéfa Boková, herec Filip Cíl a modelka Barbora Vida Kolářová. „Dobrovolnictví pro mě znamená, že ještě stále existují lidé, kteří dokáží pomáhat lidem, ´jen´ kvůli tomu, že jim udělají radost a sami z toho mají ´jen´ dobrý pocit. Tyhle lidi opravdu moc obdivuju a doufám, že jednou taky ze mě bude opravdový dobrovolník,“ nechala se slyšet Jenovéfa Boková.
A co se všechno dá stihnout za 72 hodin podle Alice Nellis? „Změnit život, udělat něco, co bude přinášet užitek nejméně dalších 72 let, natočit krátký film, vyplít a okopat zahradu, pustit se do něčeho, co nás pak může bavit po zbytek života. 72 hodin je spousta času a na druhou stranu, je to jen 72 hodin – to je doba, po kterou vydrží člověk popohánět sama sebe vůlí a odhodlání.“
Projekt „72 hodin“ není ovšem výsadou pouze dobrovolníků v České republice, ale také v jiných evropských státech, kde v minulých letech probíhal: ve Švýcarsku, v Maďarsku, v Rakousku, ve Slovinsku či v Bosně a Hercegovině. Počet těchto zemí postupně narůstá. V roce 2012 uspořádali svých „72 hodin“ naši sousedé
na Slovensku – a tamní Radě mládeže Slovenska (RMS) vděčí ČRDM za cenné zkušenosti, jež zohlednila při přípravě loňského, prvního ročníku zmíněného dobrovolnického projektu v ČR.
