Volby jsou tu za chvilku, a hned po nich státní svátek… Všechno graduje, přátelé i osobnosti naší kultury vyzývají, abychom šli všichni k volbám, většina z nás si důležitost těchto dní dobře uvědomuje…
A tak vám tady nabízím pro odlehčení malý koktejl citátů a odkazů.
Obraz současné české společnosti…
Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka v úterý navštívil hrob Václava Havla. Děl k tomu: „Tak jsem tady proto, abych mu řekl: Václave, jsi blízko toho svatého Václava, tak probuď blanické rytíře, aby v naší zemi zase bylo dobře, abychom si jeden druhého vážili a věděli, že svoboda je dar, který bychom si neměli nechat vzít a – jak se lidově říká – nechat ho prošustrovat.“ – Zní to nesmírně naivně, ale Duka přesně vystihl podstatu: svoboda je dar.
http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=793522
Drtivá většina rektorů z 26 veřejných vysokých škol a univerzit na protest proti Miloši Zemanovi nepůjde na pondělní oslavu státního svátku. …Pondělních oslav státního svátku se na výraz nesouhlasu s některými kroky prezidenta Miloše Zemana nezúčastní i řada primátorů.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/vyzva-rektorum-k-bojkotu-oslav-statniho-svatku-na-hrade-pkn-/domaci.aspx?c=A131025_091758_domaci_nat
Zelené spoty na YouTube jsou veselé a zábavné, ale i chytré – aspoň trochu pozitivity do pochmurné a zmatené nálady posledních dní. Podívejte se třeba na tenhle:
https://www.youtube.com/watch?v=CQMqPTK6IFM&feature=youtube_gdata_player
A na závěr alespoň kousek facebookového příspěvku kamaráda Tomáše Řeháka, jinak ředitele Městské knihovny v Praze (aneb citát na druhou 🙂 ):
„Řada mých kamarádů si zoufá nad tím, že neví, koho volit. Já také ještě pořád nevím, koho budu dnes večer volit. Ale rozhodně si nezoufám. Naopak – strašně moc si užívám, že mám před sebou dva volební lístky a u obou mám pocit, že je to dobrá volba. Vždyť teprve nejistota dělá volbu volbou! Jak říká Karel Čapek:
’Pochmurný je ovšem Buridanův osel, který mezi dvěma otýpkami sena hyne hladem, jelikož se nemůže rozhodnout, do které z nich se má pustit. Ale pochmurný je také normální čili ideový osel, který žere jen z otýpky vlevo v děsné víře, že otýpka vpravo je překonaná, buržoazní a zkrátka prohnilá, nebo naopak z otýpky vpravo, pln opovržení k otrávené, nenárodní a zhoubné otýpce levé. V této alternativě věřím, že nejzdravější je názor osla sice omezeného, ale věcného, který v obou otýpkách vidí jen seno a nechává si pokdy, aby si z té i oné strany vybíral nejlepší stébla. Tento osel je sice, jak se říká, kompromisní, ale zajisté nikoli bezzásadní; neboť jeho zásadou je hledat trpělivě a po kouskách to nejlepší.‘
Náš volební systém mi neumožňuje (bohužel), abych si z několika otýpek sena vybíral ta nejlepší stébla. A že by bylo co vybírat! To je ostatně jedna ze skvělých zpráv letošních voleb – na řadě kandidátek jsou lidé, kterým bych svůj hlas hodil s pevným přesvědčením, že je to dobře. Ale ani celé ty otýpky nejsou špatné. Mám před sebou dvě otýpky a obě vypadají celkem voňavě…“
Inu, a teď už pojďme volit. A než tam ten lístek hodíte, připomeňte si ještě jeden citát, ten z Kiplingova Mauglího: „Volte dobře, ó vlci!“
Michala Kateřina Rocmanová
