O dobrovolnickém víkendu, na který by mohly jet i malé děti, jsme přemítali alespoň dva roky. Očekávání i obavy, jak to může dopadnout, byly stejně intenzivní, jako přání tohle téma vyzkoušet.
Bude to děcka bavit, když se na tamjdemových víkendech hlavně pracuje? Jak spolu vyjdou? Půjde všechno skloubit?
Experimentální dobrovolnická víkendovka proběhla o víkendu 11.-13.10. v lesní školce Pramínek ve Světicích a bylo to ještě o moc lepší než jsme čekali. Z různých částí ČR se sjela skupina šesti dospělých, dvou organizátorů a devíti dětí ve věku 5 až 11 let a společně o víkendu zvelebovala okolí lesní školky u hájenky, která patří říčanskému muzeu. To vše v obci Světice. Vlastně to bylo spíš v lese za obcí. Přicházeli jsme tam od vlaku už potmě a byli varování před místními gangy divokých vepřů. Prostě dobrodružství začíná, hned co vytáhneš paty z domu ;).
V sobotu jsme se od rána pustili do dláždění cestiček a plácku a zvelebování prostoru kolem ohniště, osazování vybraných míst malinami, jahodami a trávou a kultivací okolí hájenky.
Děcka to vzala zodpovědně, pomáhala se vším a dost je to bavilo, a když už přece jen byla činnost trošku monotónní odběhla si pohrát, protože v prostředí lesní školky je vždycky nějaká zábava po ruce. Třeba sjezd na klouzáku z bahnitého kopce. Chachachachacha. Zábava veliká, ale bahnu z bundy pomůže jen proud vody z hadice. No co, hlavně že jsou děti spokojené, tohle doma jen tak nezažijí.
K večeru jsme byli trošku zmožení, probrala nás možnost si ještě jednou letos posedět venku u ohně. A neděle byla za odměnu. Den zlatý, jako malovaný, modrá obloha a vysoké mraky. Šli jsme na lov ořechů a Štěpána v bambusové džungli. Kdo neběhal, zaváhal. Bylo to krásné.
Týden po skončení akce jsme se telefonicky spojili s jednou z účastnic, s Klárkou Šoupalovou z Českého Brodu (8,9 let):
„Ahoj Klárko, doporučila bys takový víkend, co jsme spolu zažili, dalším dětem?“
„Doporučila, protože je to tam fakt hodně dobrý.“
„Jasně, prostředí školky je fajn, ale jak se ti líbilo, co jsme tam dělali, jak jsme třeba společně pracovali?“
„No mě se tam líbilo úplně všechno. Jak jsme byli venku. Líbilo se mi, jak jsme snídali.“
„Líbilo se ti, že jsme jedli všichni dohromady u jednoho stolu?“
„Jo. A taky jak jsme šli na ořechy a hráli hry. Všechno tam bylo takový dobrý.“
„To jsem moc ráda. Děkuji za rozhovor, já ho přepíšu do článku, pro ostatní, můžu??“
„Tak jo!“
A na závěr reakce autora konceptu tamjdemových dobrovolnických víkendů Štěpána Zelingera na otázku, proč pořádat dobrovolnické víkendy pro rodiče a děti: „Když se před šesti lety začaly pořádat dobrovolnické víkendy, jezdili hlavně studenti, kteří už dnes pracují, zakládají rodiny a přebalují nemluvňata. Nás v Tamjdemu to jednou čeká také, a tak kvůli sobě i ostatním hledáme vhodný formát pro dobrovolnické akce s dětmi. Bezprostřednost a energie předškolních a školních dětí na víkendu v Pramínku mě přesvědčila, že jdeme správným směrem.“
Jana Šoupalová, Štěpán Zelinger
o.s. Tamjdem
www.tamjdem.cz
Víkendovky Tamjdem jsou akreditovaným a podpořeným projektem MV ČR v oblasti dobrovolnické služby. Během tohoto víkendu jsme se zapojili do kampaně ČRDM 72 hodin.
