Nová premiéra dětské opery skladatele Hanse Krásy a spisovatele Adolfa Hoffmeistra „Brundibár“ se konala 31. října v TYMY – SVČ Holešov. Tato opera se proslavila po celém světě.
Její první premiéra byla před 70 lety 23. září 1943 v Terezínském ghettu. Účinkovaly v ní židovské děti, které pak většinou končily ve vyhlazovacích táborech. V TYMY s odstupem 70let se opera konala v prostředí velmi podobném tomu Terezínskému. Pracovníci SVČ k této mimořádné příležitosti vyklidili a upravili půdu, která k tomuto účelu byla více než vhodná. Operu s dětmi, žáky ZUŠ Holešov, nastudovala režisérka Vladimíra Dvořáková a na klavír děti doprovázela Kateřina Jurášková. Poprvé byla tato opera v Holešově uvedena v loňském roce v rámci týdne Židovské kultury. Toto nové nastudování vzniklo z popudu předvést Brundibára žákům základních a středních škol a také širší veřejnosti.
Chtěli jsme díky Brundibárovi přiblížit dětem události 2. světové války, lidské utrpení a také lidskou sílu odvahu a statečnost. Proto jsme se snažili získat také pamětníky, kteří by svými osobními zážitky dětem ještě více tuto dobu přiblížili. K naší velké radosti se nám to podařilo díky paní Evě Miláčkové a Olze Štěpánové. Na tuto mimořádnou akci přijal pozvání pan Tommy Karas, který jako jedenáctileté dítě společně s ostatními českými dětmi nazkoušel v Terezínském ghettu operu Brundibár. Prožil tam celkem dva roky a během nich zažil kolem 55 repríz této opery. Naprostá většina jeho kamarádů, včetně bratra a tatínka, skončila ve vyhlazovacích táborech. Tommy Karas měl velké štěstí, že přežil a nyní v 82 letech mohl přijet dětem do Holešova předat svědectví tehdejší dojmy. Přes to všechno, co jako dítě prožil, jeho povídání nebylo jenom smutné. Dětem vyprávěl o ohromné odvaze, kamarádství a přátelství a také statečnosti mnohých dětí i dospělých. Jeho vzpomínky byly tak věrohodné, že sám chvílemi měl slzy v očích a zastřený hlas a podobně na tom jsme byli i my, jeho posluchači a diváci.
Opera Brundibár byla navíc doplněna koláží obsahující autentické texty, básně a úryvky z prózy terezínských dětí, které vycházely v ilegálním časopise VEDEM, vydávaného mladými židovskými chlapci.
Měli jsme velkou radost, že na toto představení přišlo mnoho diváků – nejen rodičů, ale také z řad široké veřejnosti. Pozvání přijalo také několik hostů. Kromě nové premiéry, se představení hrálo ve dvou dnech ještě pětkrát pro žáky 1. a 3. základní školy, dále MŠ Sluníčko a pro žáky gymnázia. Podle reakcí malých i velkých diváků byl Brundibár pro všechny jeden velký zážitek.
Chtěla bych moc poděkovat všem účinkujícím dětem za výborný výkon a za spoustu času, který věnovaly přípravě těchto představení. Velký dík patří také Vlaďce Dvořákové a Katce Juráškové, díky kterým se toto představení v TYMY uskutečnilo. Děkuji také všem pracovníkům TYMY a sponzorům za pomoc při zajištění této krásné akce.
Jarmila Vaclachová, ředitelka SVČ – TYMY
