Jak rozdílně lze chápat hodnocení čtenářství u mladých lidí, dokladují výsledky dvou agentur pro výzkum.
První z nich Scio tvrdí, že v oblasti čtení literatury zhruba půlka chlapců na českých středních školách má velký problém přečíst jednu knihu za dva měsíce, zatímco u dívek totéž platí pro jednu čtvrtinu z nich. Přesto nejsme na tom tak špatně jako v mnoha asijských zemích.
Výsledky druhé studie PISA, prováděné OECD, odhalila podobné závěry, ale v oblasti čtení pro zábavu. Tady patří čeští školáci mezi nejhorší na světě, spolu s takovými vyvinutými zeměmi jako jsou USA, Japonsko, Švýcarsko nebo Nizozemí. Na špičce žebříčku stojí Kazaši, Albánci, Číňané a Thajci.
Nelze popřít, že i technickým čtením se rozvíjí jazykové a čtenářské vlastnosti, nicméně čtení kvalitní a ne brakové literatury, mnohonásobně stimuluje schopnost mozku ke kreativitě a představivosti. Jinými slovy rozvíjí schopnost skutečného myšlení.
Ať už hodnotíme oba průzkumy jakkoliv, jsou hlavně zrcadlem stavu školstvi a vzdělávání.