Konkurenční prostředí v naší společnosti sílí v každém oboru a nevyhýbá se ani oblasti zájmového a neformálního vzdělávání.
Chtějí-li organizace poskytující tento druh vzdělávání v tomto prostředí nejen uspět, ale udržet se, musejí hledat nové prostředky, jak tohoto cíle dosáhnout. Jeden takový nabízí projekt K2, který realizuje ministerstvo školství spolu s Národním institutem pro další vzdělávání. V rámci jeho klíčové aktivity Aplikace nástrojů řízení kvality se vyvíjí tzv. on-line systém řízení kvality OLINA (olina.nidm.cz). Jde o komplexní nástroj, jak lépe řídit organizaci, plánovat vlastní činnost, pracovat s lidskými zdroji a rozvíjet svoji činnost. Pro uživatele je k dispozici zdarma a byl přizpůsoben oblasti práce s dětmi a mládeží. V současné době probíhá jeho pilotáž, do které se zapojilo zatím sedm organizací poskytujících zájmové a neformální vzdělávání. O tom, v čem by jim mohlo užívání tohoto systému pomoci, jsme hovořili s Radkem Hanušem z Občanského sdružení Lanové centrum PROUD.
Pociťovali jste v minulosti potřebu nějakým způsobem hodnotit činnost vaší organizace, nebo jste se tím vůbec nezabývali?
Už od vzniku občanského sdružení Lanové centrum PROUD v dubnu roku 2000 jsme řešili, jak systémově hodnotit naši práci. Domnívám se, že každý, kdo pracuje v přímém kontaktu s lidmi, potřebuje co nejpřesnější zpětnou vazbu od lidí, se kterými a pro které pracuje. Pro fungování organizace je to ovšem jen část sledovaných témat. Pokud chceme dělat svou práci dobře, jako neziskovky orientované pro práci s mládeží, je důležité řídit naše organizace na úrovni doby. Měli bychom pracovat s vizí, strategickým plánem a cíli organizace, financemi, komunikací uvnitř i vně organizace, plánovaným rozvojem nás a našich lidí, motivačním systémem a „firemní kulturou“, atd. Každý, kdo chce dělat svou práci dobře či výborně, dříve nebo později přijde na to, že jsou věci a témata, které by měl implementovat do běžné činnosti organizace. A přirozeně sem patří i její hodnocení.
Kde jste se s on-line systémem OLINA setkali poprvé a co Vás vedlo k tomu, že jste se zapojili do jeho pilotáže?
Poprvé jsme se setkali s tímto systémem v předchozím projektu Klíče pro život, který spolu s ministerstvem školství realizoval dnes již neexistující Národní institut dětí a mládeže (jeho nástupnickou organizací je od ledna 2014 Národní institut pro další vzdělávání – pozn. redakce). Napadlo nás, že to může být systémový pomocník naší práce.
V čem tkví podstata jeho užívání?
Myslím, že podstatou užívání on-line systému Olina je v uvědomování si témat důležitých pro činnost neziskové organizace. Lidé, kteří se v každodenní práci věnují dětem a mládeži, jsou ponořeni ve vlastní činnosti a operativě. Nenapadne je přirozeně řada věcí a témat. Řeší je ad hoc, tedy až nastanou nebo se ukážou jako problém. Systémovější pohled a myšlení v naší práci nám umožňuje dělat správné věci správně. K tomu je Olina dobrá.
Je složité projít všemi jeho nástroji, které nabízí?
Pokud jste se systémově nezabývali pohledem na vaši neziskovou organizaci, tak budete potřebovat více času na zamyšlení. Pokud organizace zná svou vizi, cíle, plány, potřeby a umí to vyjádřit i číselně a slovně, tak to složité není.
Domníváte se, že princip sebehodnocení, na kterém je vlastně postaven on-line systém OLINA, vám pomůže lépe porozumět vlastní organizaci, potřebám a kompetencím svých pracovníků, vašim klientům a povede k vyšší kvalitě nabízených služeb?
Princip sebehodnocení je postaven na tom, že do systému vkládáte strukturované informace. Už ono vlastní strukturování je objevné (AHA efekt). Tyto vkládané informace se vám na konci promítnou v celistvém obrazu a přehledné struktuře. Přemýšlení o kompetencích přirozeně vede k systémovějšímu pohledu na naši práci.
Vznik podobných elektronických nástrojů se většinou neobejde bez postupného vychytávání chybiček, tzv. za chodu. Přišli jste během užívání OLINY na nějaké, je co vylepšovat?
Ano, přišli. Na řadu chybiček . Nedali se například kopírovat a vkládat vepsané části textu v on-line systému, takže jste to znovu a znovu museli vypisovat, nebo se zobrazovalo chybně vypracované sdělení v jiné položce, atd. To je normální, že při kontrole „architektury“ systému se objevují nedostatky. Stačí si představit paralelu, například se stavěním domu. Jedna věc je architektonický nákres, druhá věc je vlastní výstavba, třetí věcí je zabydlování a tou čtvrtou, poslední, je každodenní život v domě. Při praktickém zhmotňování představy a zabydlování přicházíte na chyby či nutné změny. Důležité je, aby šlo o drobnosti, a ne o systémové nedostatky. U on-line systému Olina jde právě o tyto drobnůstky, které lze snadno vylepšovat.
Za rozhovor děkuje Vlasta Kohoutová, PR specialistka projektu K2, NIDV
Realizátory dvouletého projektu K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání (www.ka2.cz) jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní institut pro další vzdělávání. Je koncipován jako individuální projekt národní v celkové výši 57 665 324 Kč (spolufinancuje jej Evropský sociální fond a státní rozpočet České republiky). Jeho cílem je podpořit kvalitu organizací a konkurenceschopnost účastníků neformálního vzdělávání. Směřuje do oblasti nestátních neziskových organizací pracujících s dětmi a mládeží a školských zařízení pro zájmové vzdělávání.
