Akci pořádal 3. března 2014 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a místopředsedkyně senátu Miluše Horská. Mezi řečníky se vystřídali zástupci jednotlivých ministerstev, zástupci neziskových organizací a spolků i tvůrci nového občanského zákoníku.
Slyšení zahájil Ing. Jaromír Strnad, místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu.
Po něm se ujala slova Mgr. Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu PČR, která vzpomněla na minulé veřejné slyšení v červnu loňského roku, kdy jsme se rozcházeli s nezodpovězenou otázkou možnosti čerpání evropských peněz na činnost NNO. „Nyní se ale bavme o víceletém financování neziskového sektoru. Otevíráme koncepční debatu, a to navzdory tomu, že vláda zasedá teprve krátce a nový občanský zákoník vnesl mnohé změny…,“ uzavřela své úvodní vystoupení Miluše Horská.
Na závěr tohoto bloku promluvila v zastoupení Mgr. Jiřího Dienstbiera, ministra pro lidská práva a rovné příležitosti a předsedy Rady vlády pro NNO, Mgr. Martina Štěpánková. Ta se ve svém příspěvku ptala, zda je vláda dostatečně informována, a poukázala na materiál, který je o financování NNO zpracováván i na to, že na stránkách Rady vlády pro NNO jsou k nalezení obecné principy financování. Jako problémy vidí pozdní uvolňování dotací a také roční dotační systém.
V obou dopoledních blocích se vystřídali se svými prezentacemi na téma financování NNO zástupci některých ministerstev, kteří vesměs prezentovali tabulky a čísla, dokazující, jak a kolik dotačních prostředků poukazují neziskovkám, a jak tato čísla mají stoupající trend. A střídavě hovořili i zástupci samotných neziskovek, kteří ve svých prezentacích dokazovali, že je činnost NNO potřebná, ale jsou jí stále vrhány pod nohy nějaké „klacky“ v podobě legislativních omezení . Moderování dopoledního bloku se ujal Ing Jiří Krátký, poradce místopředsedkyně Senátu Miluše Horské.
Jako první ukázala statistiky ohledně NNO Ing. Zuzana Prouzová, Ph. D. z Centra pro výzkum neziskového sektoru Masarykovy univerzity v Brně. V její prezentaci zaznělo, že doposud bylo registrováno přes 100 000 sdružení, 1600 nadací, 2000 obecně prospěšných společností (OPS) a 200 účelových zařízení. Těmto neziskovkám se ročně rozdělovalo téměř 7 miliard korun ze státního rozpočtu, 1 až 2 miliardy korun z krajů a stejně tolik z obcí a měst.
O dotačních programech MPSV hovořila Ing. Linda Maršíková.
Václav Keprt z Arcidiecézní charity Olomouc představil poměrně podrobný rozbor sociálních služeb v ČR – stručně popsal situaci a legislativní problémy: nedostatečný a nejednotný výklad Zákona o sociálních službách, nejasnost v přidělování a nároku na standard služeb, nejednotná terminologie a další nesrovnalosti. A hned poukázal na důsledky těchto nejasností – různý výklad pravidel přidělování dotací, různé preference, posuzování potřeb klientů atd. Závěrem přidal možná řešení situace.
Na tyto teze navázal Ing. Ivo Kačaba, ředitel Proxima Sociale, o.p.s., který podrobný rozbor svého kolegy v plné šíři potvrdil.
PhDr. Anna Matoušková, náměstkyně ministra z Ministerstva kultury přednesla podrobný rozbor, v němž se opírala o čísla z prezentace své předřečnice Zuzany Prouzové. Dokazovala v něm, že ministerstvo poskytuje dotace mnoha subjektům, jako divadlům, orchestrům, knihovnám, ale také na záchranu kulturních památek či na kulturní aktivity národnostním menšinám, a to v maximální možné výši.
Poté o nedostatečnosti dotací na kulturu hovořila krátce MgA. Eva Kejkrtová – Měřičková z Dejvického divadla a Mgr. Yvona Kreuzmannová ze sdružení Tanec Praha.
Následoval krátký rozbor dotační politiky Ministerstva životního prostředí v podání Ing. Jana Kříže, náměstka ministra, a na ně navázala Mgr. Júlia Sokolovičová, ředitelka Zeleného kruhu nevládních ekologických organizací podrobným představením činnosti jednotlivých spolků.
Mgr. Michal Urban, ředitel odboru pro mládež Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, představil propracovaný systém víceletých programů státní podpory pro práci s dětmi a mládeží, jeho členění na programy pro organizovanou a neorganizovanou mládež, rozvoj materiálně technické základny a Informační centra pro mládež. Dále představil různé možnosti zapojení zástupců NNO do práce ministerstva jako konzultantů v pracovních skupinách a komisích. Jako určitou formu garance kvality činnosti popsal „Organizaci uznanou MŠMT pro oblast práce s dětmi a mládeží“. Ministerstvo zdravotnictví zastupovala MUDr. Helena Sajdlová, ředitelka odboru zdravotních služeb, která krátce představila dotační programy MZ.
Po polední přestávce program pokračoval na téma Daňové a legislativní podmínky pro dlouhodobou udržitelnost neziskového sektoru, moderátorský mikrofon převzal na odpoledne Ing. Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.
Doc. Ing. Jan Stejskal, Ph. D. z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice se zabýval zdaňováním NNO a doporučil určité drobné změny v legislativě týkající se daní, odčitatelných položek či hranice minimálního obratu tak, aby se zjednodušila a snížila administrativa vůči NNO nebo aby zejména malé spolky, které jsou většinou plně dobrovolnické, byly osvobozeny od daní i administrativní zátěže.
Ing. Vlastimil Bachor z Ministerstva financí ČR konstatoval, že některé úpravy, například „status veřejné prospěšnosti“, byly součástí připravovaného zákona o veřejné prospěšnosti, který neprošel, ale dále se na něm pracuje, a na nějž měl reagovat a provázat se s ním zákon o dani z příjmu.
Doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph. D., člen Legislativní rady vlády, se zabýval výkladem o právních aspektech výdělečné činnosti spolků. Mimo jiné řekl: „Co zajímá zákoník u právnické osoby, je účel. Nezajímá ho, zda má nebo nemá zisk…
Podnikatel je ten, kdo samostatně, soustavně vykonává nějakou činnost za účelem dosahování zisku.
Hlavním účelem spolku není spolková činnost jako taková, hlavní účel je nějaký společný zájem – co ti lidé chtějí dokázat. Nelze si myslet, že hlavním účelem spolku je výkon spolkové činnosti. To by bylo stejné, jako kdybychom řekli, že hlavním účelem koupě chleba je výkon vlastnického práva. Ale hlavním účelem koupě chleba je najíst se. To, že to udělám směnou, není podstatné…
Důležité je, když by tam zisk byl, k čemu ho dále použiji – pokud ho použiji pro hlavní účel.
Ale je dobré si to uvědomit na počátku při tvorbě té „entity“, protože se může stát, že to, co se dělalo dlouhá léta v rámci občanského sdružení dříve, že by bylo lepší jako nadace, nadační fond, přidružený fond, anebo typicky ústav…“
Doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph. D. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se ve svém příspěvku zabývala historií spolkové činnosti u nás i v Evropě a jejími tradicemi.
Veřejné slyšení bylo zakončeno krátkou diskuzí na probraná témata. Doufejme, že zejména pracovníci jednotlivých ministerstev si odnášeli podněty, které v příspěvcích i v debatě zazněly, a na druhou stranu zástupcům „neziskovek“ bylo leccos jasnější.
