Vzato od konce, zástupci ministerstva vnitra (MV) si za zorganizování první veřejné diskuse o tezích budoucího zákona o dobrovolnictví vysloužili spontánní potlesk padesáti párů rukou.
Zazněl 10. června 2014 na závěr dvouhodinového transparentního jednání v budově ministerstva. Aplaudujícími byli reprezentanti rozličných neziskových organizací, kteří se o podobu chystané legislativní novinky zajímají z pochopitelných důvodů. Na jedné straně totiž stojí dlouhodobá snaha státu opatřit oblast dobrovolnictví paragrafy, jež by bránily excesům typu daňových úniků či šikanování pracovníků, na straně druhé pak obava neziskovek o zdravý růst „zeleného stromu života“ – a také opatrně vyhlížená naděje na to, že se jejich každodenní úsilí přece jen dočká určitého společenského uznání.
„Je to taková první otevřená diskuse o podobě tezí, které jsme dávali zhruba měsíc dohromady; sám jsem nečekal, že budeme tolik vnitřně diskutovat o každé větě, o každém slovu, o každé povinnosti, o každém benefitu,“ předeslal vedoucí oddělení preventivních programů a dobrovolnické služby MV Radek Jiránek. Do vnitřní diskuse, o níž se zmínil, přispěli svými argumenty jeho spolupracovníci z odboru prevence kriminality MV Michal Barbořík a Hana Frýdlová; ti je opírali mj. i o vlastní či vyslechnuté zážitky a telefonické či e-mailové připomínky přítomných.
Nyní projednávané teze, zpracované mj. i na základě podkladů od České rady dětí a mládeže (ČRDM), jsou rozděleny do tří částí. „Stále držíme tu myšlenku, která se nám jeví nosná. Já si ji představuji jako určitý trychtýř plný organizací a subjektů, které s dobrovolnictvím pracují. Nahoře v trychtýři budiž třeba první část tezí – tam se těch organizací objeví nejvíce – postupně se trychtýř zužuje, část druhá už mluví o dobrovolnických organizacích v určitých pojmech a hrdlo trychtýře se svírá do části třetí, když mluvíme o akreditovaném programu, tak, jak jej znáte i nyní, kdy udělujeme akreditace už od roku 2003,“ vypomohl si příměrem Radek Jiránek. 
Naproti tomu postavil pomyslnou pyramidu dobrovolnických povinností; stát totiž zavazuje dobrovolnické organizace cosi konat nebo se něčeho zdržet a dává jim za to zároveň určité výhody. „Dole u nejširší základny pyramidy je část třetí (tezí) – část akreditovaných programů – kdy stát těch povinností na držitele akreditace nakládá nejvíc. Zároveň, aby vyvážil ty povinnosti, tak jim dává také nejvíce benefitů. Postupem pyramidou vzhůru – ve druhé části – je to zhruba vyvážené: povinností není mnoho, benefitů zároveň ubývá, takže jich taky není mnoho… A jsem na špičce pyramidy,“ vylíčil představu tvůrců tezí Radek Jiránek.
Michal Barbořík a Hana Frýdlová stručně popsali teze a jejich členění. Prvá část je víceméně definiční, týká se pojmů dobrovolník, dobrovolnictví a dobrovolnické organizace… Druhá část se věnuje základním právům a povinnostem pro dobrovolnické organizace a část třetí se věnuje akreditovanému programu, čímž navazuje na nynější zákon o dobrovolnické službě.
„Náš záměr v dnešní době upravuje dobrovolnictví v co nejširším spektru dobrovolnických činností, nejenom tu oblast podporovanou státem,“ vypíchl rozdíl od stávajícího pojetí zákona Michal Barbořík. Radek Jiránek pohled ministerstva vnitra dokreslil: „Dosud máme akreditované dobrovolnictví – a pak žádné. Teď by mělo být akreditované, mělo by být nějaké šedé, pružné a mělo by být bílé, neukotvené. Ale jakmile se dostaneme do kategorie přemýšlení o nějakých – byť malých – benefitech, tam už je to o diskusi a hledání hranic.“
K tříbení názorů na věc patrně přispěly i postřehy a názory některých účastníků červnového diskusního setkání na MV. Zajímavá debata se odvinula například od modelového dotazu: pokud se pečovatelky rozhodnou o víkendu zajít na své pracoviště a vymalovat tam, budou z právního pohledu dobrovolnicemi? Michal Barbořík ujistil, že zákon jim rozhodně nezakáže, aby tam po své práci přišly a pokoj vymalovaly. Podle něj pak bude záležet jen na nich a na jejich organizaci, jestli takovou činnost budou chtít dělat pod režimem příslušného zákona, nebo ne. „Pokud ano, tak pak už budou muset dodržovat podmínky a povinnosti, které z toho vyplynou,“ dodal.
Poněkud jinou odpověď nabídl přítomným předseda ČRDM Aleš Sedláček: „Jednoznačně to budou dobrovolnice – a jednoznačně tím zákonem budou kryty. Otázka je, kterou tou částí – ale musí být kryty, protože kdyby náhodou něco dostaly pro výkon své práce – třeba ochranné pomůcky – a někdo se po nich chtěl „vozit“, tak právě od toho je ten zákon, aby řekl:
Pomůcky, které dostaly, nejsou jejich příjem, protože je dostaly v souvislosti s výkonem (práce), tudíž jsou od daně osvobozené. A to je velmi důležitý benefit – byť malinký – který stát nic nestojí, a který je tam nutné prosadit. A domnívám se, že úplně nahoře je svoboda jednotlivce, svoboda smluvního vztahu, kterou definuje občanský zákoník a která stojí opravdu nade vším.“
Jiná jeho poznámka odrazovala od ošemetného zkoumání, zda dobrovolník může nahrazovat odbornou práci profesionálů. Aleš Sedláček má totiž za to, že tomu tak je prakticky vždy. „Všechny dobrovolné činnosti nahrazují práci profesionálů. Vždyť když se podíváme do nějaké soustavy kvalifikací, nebo soustavy povolání nebo statistického členění soustavy CZ-NACE, máme tam vypsány úplně všechny nebo devadesát procent prací, které dobrovolníci vykonávají. Takže pokud tam tato věta zůstane, tak je to kladivo podané tomu, kdo řekne: Ale to by mohl vykonávat profesionál… My (ve spolcích dětí a mládeže) máme desetitisíce dobrovolných vedoucích a stejně tak jsou placení pedagogičtí pracovníci v domech dětí a mládeže, stejně tak jsou placení animátoři v nějakých organizacích. Takže jednoznačně tato věta škodí praxi…“
Současná aktivita MV ohledně dobrovolnictví navázala na předchozí snahy ministerstev vnitra (hl. z let 2005 až 2008) a školství (zejm. v souvislosti s Evropským rokem dobrovolnictví 2011). O budoucí podobě zákona se tedy bezmála deset let uvažuje. Co bude následovat? „Dále bychom pak separátně jednali v období prázdnin s ústředními orgány státní správy, právě o povinnostech a benefitech, které si představujeme, že by zákon obsahoval…Na podzim zřejmě s další verzí tezí bychom se mohli sejít (se zástupci NNO) znovu, myslím tím září nebo říjen, a do konce roku budeme tvořit věcný záměr zákona, který budeme předkládat vládě. Na to bychom si rádi nechali druhou část října, listopad a část prosince, protože součástí toho je i schvalovací řízení a připomínkové řízení… Na Vánoce by jej měla mít vláda k dispozici,“ načrtl očekávaný sled událostí Radek Jiránek.
