Dnes se senátorky a senátoři Parlamentu ČR zabývali více než dvě hodiny návrhem zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.
Již včera naznačily ve třech tiskových brífinzích poslanecké kluby, jak hodlají hlasovat.
Návrh zákona uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach doporučil zákon schválit tak, jak jej předložila Poslanecká sněmovna.
Další diskutující, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská konstatovala, že by přijetí zákona tak, jak je, znevýhodnilo nejen lesní školky, ale také dětské a mládežnické spolky, které pracují s předškolními dětmi.
Senátorka Božena Sekaninová doporučila ke schválení pozměňovací návrh Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož byla autorkou společně s místopředsedkyní Senátu Alenou Gajdůškovou. Tento návrh m.j. doporučuje dobrovolnost registrace jako dětské skupiny. Výbor VVK při tvorbě pozměňovacího návrhu úzce spolupracoval s legislativním odborem. Návrh díky tomu obsahoval i opravy legislativních chyb původního znění.
V dlouhé rozpravě zaznělo 21 diskuzních příspěvků, některé velmi obsažné a propracované, jiné spíše emotivní.
V závěru debaty se senátorky a senátoři rozhodli na návrh senátorky Daniely Filipiové hlasovat o pozměňovacích návrzích Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice jako o celku, a to proto, že jeho úpravy byly nejkomplexnější.
Při přípravě tohoto návrhu vzešly některé podněty z České rady dětí a mládeže, která také jeho přijetí propagovala.
Z jednotlivých diskusních příspěvků zmiňme dále alespoň některé pasáže.
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská mimo jiné upozornila, že „…schválení zákona, ve znění přijatém Poslaneckou sněmovnou, bude mít velmi negativní dopad, byť nezamýšlený, na tisíce dětí, které navštěvují kluby pro předškolní děti, např. ve vyloučených lokalitách, a paradoxně tam, kde stát do toho dává třeba ze sociálních grantů peníze, protože se snaží nějakým způsobem dostat do kolektivu ty děti, které by nikdy do jiného kolektivu nebo do mateřských škol nebyly ochotny jít, nebo jejich rodiče by je tam nedávali. Ale zároveň (zákon) znevýhodní všechny mládežnické spolky, které se pravidelně, byť 2 hodiny týdně, starají o nějakou skupinu dětí. Jsou to už i na výborech zmiňované přípravné oddíly hasičů, v neposlední řadě malá mateřská centra, junáci, skauti, pionýři. Prostě všichni, kdo mají pravidelnou činnost, protože ta je v zákoně vágně definovaná. A v neposlední řadě i už zmiňované lesní mateřské školky, kterých je 120, a ty tam činí ty 3000 dětí, které by přišly tímto přijetím v takové podobě, jak je, o svoji činnost. Právě lesní mateřské školky, když zjistily, že se budou muset do roka řídit daným zákonem, nejhlasitěji, asi logicky, bijí na poplach. A já jim opravdu rozumím, protože je to iniciativa, která vznikla zdola, z vůle rodičů, denně je navštěvují opravdu téměř 3000 dětí.“
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková zdůraznila, že „…sice máme mezi vysokoškoláky dnes 60 % žen, to znamená, že ženy mají vyšší vzdělání než mají muži, v průměru samozřejmě, ale přitom jakmile žena má alespoň jedno nebo více dětí, tak zůstává doma. Zůstává nám tam vysoce kvalifikovaná žena, protože nemá zajištěnu péči o dítě, zůstává doma. Zůstává mimo pracovní proces, ztrácí postupně svoji kvalifikaci, atd. Tady jenom pro srovnání čísla. V ČR jsou ženy absolventky zaměstnány ve více než 90 %, což je rarita v Evropě, to je skutečně jedno z nejvyšších čísel, a na to můžeme být pyšní. Ale potom už nemůžeme být pyšní na to, že stejné ženy, jakmile mají jedno či více dětí, tak zůstávají doma, a tam máme zaměstnanost žen v této skupině kolem 35 %. Průměr EU je někde kolem 65 %.“
Senátor Josef Řihák m.j. poznamenal: „Omezovat můžete něco pouze pokud toho je nadbytek. Já si myslím, každý si můžeme přece svobodně vybrat, kam dítě chceme dát nebo nedat. Ale v době, kdy nám tady chybí 60 tisíc míst, tak nemůžeme jít a přijmout takový zákon, který toto omezuje. Proto já podpořím pozměňovací návrhy, o kterých se tady hovořilo…“
Senátor Jan Horník apeloval zejména na alternativní možnosti výchovy: „Děti dneska neumí kotrmelec, neumí vůbec nic. Nejsou odolné. Ony přijdou do lesa, zakopnou a skončí na úrazovce. Takhle asi ty děti skutečně nevychováme… První jakákoli živelná katastrofa ukazuje na to, jak nejsme připraveni. A já věřím tomu, že děti, které budou vzdělávány v dětských skupinách – říkejme jim třeba lesní školky, a tu alternativu chci, abychom měli – tak možná jednou budou mít větší šanci na přežití, než ty, které chodí do školky a mají akorát tu školní zahradu, nevědí, jak teče voda, nevědí x jiných věcí, nepoznají pomalu břízu od smrku.
O to tady přece jde. Takže jsem pro to, abychom dali šanci, jestli někdo chce mít daňové zvýhodnění, jestli ministerstvo chce kontrolovat a sankcionovat, když se někdo nechá zaregistrovat, ať tu možnost má. Jestli rodiče chtějí dávat děti do dětských škol, kde je povinnost jistých druhů očkování, a ne všichni o tom jsou přesvědčeni, no tak je budou dávat někam jinam, kde tato povinnost nebude vyžadována…“
Celé jednání 23. schůze Senátu PČR 24. 7. 2014 k této problematice si můžete přečíst ve stenografickém záznamu zde:
http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=9&IS=5322&D=24.07.2014#b15154
Video z jednání Senátu 24. 7. 2014 najdete zde:
http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/prubeh?schuze=5322
Sněmovní tisk k tématu má číslo 82/0
(návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině)
Stav projednávání materiálu můžete sledovat zde:
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=82
