Ten pocit vnímám a dokážu popsat celkem dobře i po těch letech. Mravenčení za krkem bych ho nazval.
Vlastně jsem ho zažil už dvakrát a je pozoruhodné, že ač jsem se v životě podílel už na lecčems, a ač mnohé z toho skončilo též výtečně, obě mravenčení mám spojena s předchozími brněnskými cévévézetkami.
To takhle po roce prokrastinace, půl roce dumání o variantách, pár hektických měsících společné práce a pár probdělých nocích a dnech akce samotné, stojí uprostřed narvané tělocvičny náčelník končící CVVZ a někoho napadne mu poděkovat. A on mocným všeobjímajícím gestem přivolá k sobě své spolupracovníky a oni, oděni do triček téže barvy, vstávají a přicházejí k němu a potlesk neslábne, ale sílí. A teprve v té chvíli, kdy se ukáže, kolik těch mravenečků vylezlo z děr a jak jsou krásní, i když jsou mnozí špinaví a nevyspaní — teprve tehdy se to stane. Když se tleskalo jenom náčelníkovi, měl on pocit až jakési nepatřičnosti a provinilosti, vědom si chyb a nevyužitých příležitostí. Ale obklopen tou silou a vědom si společného úsilí, zažehnaných průšvihů, možná dříve, než mu dojde, že je konec, proběhne mu po zádech takový teplý slastný pocit. Dokázali jsme to!
Příprava CVVZ je obrovskou školou života. Je úžasná tím, že ji každý rok chystá jiná sestava, z jiného města. Dopouští se přitom nových chyb a učí se za pochodu. Znamená to také poznávat se navzájem, přijít si na chuť, pokorně přijmout odlišnosti a najít způsob komunikace mezi donedávna vzájemně neznámými lidmi. Snad bych si troufl říct, že tento aspekt přípravy CVVZ je rovnocenný s tím hlavním rozměrem akce — sejít se a vzájemně si vyměnit moudra a zkušenosti.
Právě jsme se vrátili z Řetězení. Poznání, že letošní brněnskou CVVZ nepřipravují dokonalí profesionálové, ale normální lidi se svými chybami a slabými stránkami, ale také se svými krásami, nápady, silou osobností, šarmem, schopností polknout vlastní ego ve prospěch celku, vtipem a nasazením a ochotou dát do hry srdce je povznášející.
Bude to dobrá vévézetka. Naděláme při ní spoustu chyb a pak, věřím tomu, přijde aplaus a i já rád vylezu z díry a přidám se k těm desítkám letošních mladých mravenečků.
Třeba ten teplý slastný pocit, to mravenčení za krkem, přijde znovu…
Mikin
Zdroj: http://www.cvvz.cz/noviny
