Projekt Kecejme do toho se prezentoval na Světovém fóru demokracie ve Štrasburku. Fórum pořádá Rada Evropy s cílem diskutovat palčivé otázky spojené s vývojem demokracie ve světě.
Letošním tématem fóra byla otázka, zda-li mladí lidé mohou pomoci revitalizovat demokracii.
Pro více jak 1200 účastníků z řad odborníků, politiků i mladých lidí bylo vybráno organizátory na 23 projektů mladých lidí z celého světa. Kromě doplňkových akcí byl tak i projekt Kecejme do toho a jeho proces, úspěchy i slabiny diskutovány v rámci tzv. laboratoře, kde jako oponenti zasedli odborníci na slovo vzatí – nositel řádu britského impéria za přínos při práci s mládeží a profesor evropské politiky mládeže Howard Williamson, výkonná ředitelka sekce občanské společnosti Evropské banky pro rozvoj a rekonstrukci Olga Filipová a spisovatel a novinář beninsko-francouzského původu Francis Laloupo. Laboratoř moderoval ředitel sekce pro politiku mládeže Rady Evropy André-Jacques Dodin. Všichni přítomní se shodli, že projekt je vhodný jako celosvětový příklad dobré praxe při snaze zapojovat mladé lidi do politik, které se jich týkají na celostátní úrovni.
Zážitků z fóra je celá řada. Kromě možnosti seznámit se s dalšími projekty mladých lidí z celého světa, jejichž paleta byla opravdu široká, jsme si užili speciální video projekci na budově Rady Evropy, která se snažila podívat na demokracii z různých úhlů pohledu audiovizuálních umělců. Milým překvapením byl i závěr této video prezentace, kdy se na budově Rady Evropy objevily názvy všech vybraných projektů, včetně Kecejme do toho a také krátké úryvky z animací projektů – tedy i animované postavičky, které v rámci Kecejme do toho používáme pro ilustraci a zpestření.
Příjemné bylo zjištění, že se nejedná jen o uzavřenou mezinárodní aktivitu, ale že se celá konference prezentovala i na billboardech a různých výlepových plochách po celém Štrasburku a že se mohli přijít podívat i místní obyvatelé a široké pole zájemců.
Neméně inspirativní byly i příspěvky odborníků, politologů, ekonomů a dalších na témata spojená s vývojem demokracie – od možností a výhod a nevýhod elektronizace a tzv. on-line demokracie až po pohledy různých politiků na spolupráci s občany a mladými lidmi. Určitými highlighty byly pro mě osobně příspěvky Jeremy Rifkina, který představil svoji analýzu propojování ekonomiky a demokracie a také Chantal Mouffe, která je sice poměrně radikální levicově kritickou myslitelkou, nicméně její dlouholeté postřehy k paradoxům demokratických systémů určitě stojí za pozornost a zamyšlení.
Velmi cenným zážitkem byla také účast na diskuzi, kterou mezi sebou neformálně uspořádali lidé z rusky mluvících zemí o aktuální situaci na Ukrajině, roli Ruska a dalších států apod. Diskuze se účastnilo spontánně na 80 lidí a díky náhodnému setkání i s česko-ruskou tlumočnicí z Běloruska jsme měli možnost vnímat i obsah jednotlivých vystoupení a diskuzí – člověk měl až pocit, že si dokáže představit, jaké to bylo pro disidenty v zahraničí debatovat o dění v bývalých totalitních státech. Byť na tamto fóru nemohli samozřejmě pohnout dějinami, diskuze byla emotivní, ale i realistická, smysluplná, sdílející různé pohledy a mladí ze zemí východní Evropy, Ruska a střední Asie se snažili spíše spojovat a hledat možnosti podpory – neopakovatelný zážitek, kterého jsme byli svědky.
Mezi hosty fóra bylo i několik dalších mladých Čechů, kteří se účastnili společně se zástupci Ministerstva zahraničních věcí. Oponentkou jednoho z dalších projektů v patřičné laboratoři byla i studentská mluvčí z revolučních let Monika Pajerová.
