Možná jste již zachytili mediální ohlas na návrh Ministerstva zdravotnictví, který pobuřuje nejen vysokými sankcemi pro pořadatele zotavovacích akcí.
Jedná se o novelu zákona o veřejném zdraví 258/2000. Je to ten zákon, jehož součástí je vyhláška 106, kterou důvěrně znáte jako soubor hygienických pravidel pro pořádání táborů.
Zástupci České rady dětí a mládeže se účastnili zasedání výboru pro zdravotnictví a projednávaní novely zákona o veřejném zdraví ve sněmovně ve čtvrtek 8. ledna 2015. Více než dvouhodinové jednání o novele však nedospělo k žádnému závěru a bod byl odročen na další jednání výboru.
ČRDM spolupracovala s poslancem Janem Farským na pozměňovacím materiálu k tomuto zákonu, který by odstranil alespoň ty nejkřiklavější nedostatky v části zotavovacích akcí, které již dlouhá léta má, zejména nereálné prohlášení rodiče o tom, že dítě nepřišlo do styku s infekcí.
Dále pak řešil možnost nahrazení posudku lékaře prohlášením rodiče.
To by bylo využitelné zejména v kolektivech, které pracují celoročně a vedoucí má s rodiči navázaný užší vztah, než je tomu například u táborů, kde se účastní děti jednorázově. Přesné znění návrhu naleznete zde: http://crdm.cz/download/mailing/20150109/farsky-pozmenovaci-navrh.pdf
Bohužel pozměňovací návrh na zasedání nebyl přijat.
ČRDM se vymezuje proti sankcím, které novela přináší. Nutno poznamenat, že sankce za porušení zákona jsou i v platné podobě zákona. Jsou však definovány bez detailního rozpisu částkou do dvou, v odůvodněných případech tři mil. Kč. Z praxe víte, že pokud se vám hygienik rozhodl uložit pokutu, jednalo se o stokoruny, maximálně tisíce korun. Žili jsme tedy v tom, že být sankcionovaný je nepříjemné, nikoli však likvidační.
Pokud je někdo ochoten jen na chvíli uvažovat o tom, že dětská organizace, pořádající zotavovací akci, je schopná uhradit pokutu 500 tis. Kč, tak se pravděpodobně hluboce mýlí. Pokud takto uvažuje ministerstvo zdravotnictví, je to špatný signál dobrovolníkům, kterým se tímto vytrácí motivace pro další činnost.
Naším cílem jistě není porušovat zákon, stejně tak by nemělo být cílem zákona zastrašovat a ničit ty, kteří se snaží ve svém volném čase bez nároku na finanční odměnu pracovat s dětmi.
Vynasnažíme se, aby naše obava rezonovala u předkladatele, v Poslanecké sněmovně i médiích.
O konkrétních krocích budeme informovat.
Aleš Sedláček, předseda ČRDM
