Přichází velikonoční koleda – pomlázka, konaná hlavně na velikonoční pondělí. Obchůzka po domech, veršovaná přání, polévání vodou a hlavně šlehání zelenými spletenými pruty, které údajně přináší „pomlazení“. Odtud název předmětu, dne, někde i celých velikonoc.
Jan Poříz předvádí jak se plete pomlázka – olí štrejbarová
Konání těchto věkovitých a vpravdě podivných zvyků se navzdory civilizačnímu proudu dvacátého století přirozeně zachovalo dodnes, a to nejen v prostředí venkova, ale i ve velkých městech. Dodnes chlapci a muži dovedou uplést z osmi, šestnácti i více prutů pletence velkých i malých rozměrů. Některé kusy představují skutečná pletařská dílka s ozdobně vytvarovanými rukojetmi, různých kombinací barev prutů a zdobení. Podle zvyklosti jsou malé pomlázky určeny ke šlehání, objmené žily, korbáče a tatary nosili – a místy ještě nosí – chlapci při koledě s sebou jako symbol svého stavu a od vyšlehaných děvčat na ně dostávají stuhy. Tento zvyk se stále udržuje v řadě obcí hlavně na Slovácku.
Za blahodárný akt vyšlehání se přirozeně musí platit – dárky a vejci. Vajíčko samo nese pochopitelnou symboliku rodícího se života, znak přicházejícího jara. Jako dárek musí být vajíčko plné a omalované. Tradiční a nejvýmluvnější je červená – krásná barva, barva života. Odtud též obecně užívaný název pro malované vejce – kraslice.
(z publikace Jiřiny Langhammerové „Čas velikonoc“, Národní muzeum – národopisné oddělení HM, Praha 1993)
Jak uplést pomlázku – ZiveCz
Pomlázka je jedním ze symbolů svátků jara, dnes Velikonoc. Jde o spletený svazek proutků, který bývá na tenčím konci ozdoben barevnými pentlemi. Je to nástroj, se kterým chlapci na Velikonoční pondělí, též na „mrskaný pondělek“[1] nebo dyngus[2], „chodí na koledu“ a osobně symbolicky šlehají pozadí zvolených děvčat z okolí a i vůbec všech žen na potkání…
Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti a pružnosti, síly a zdraví mladého jarního prutu.
(Wikipedie)