V reakci na článek deníku Blesk (z 22. 2.) založený na průzkumu veřejného mínění k tématu společného vzdělávání poukazuje náměstek Stanislav Štech na jeho rozpory a manipulativní vyznění.
Již student bakalářského kurzu sociologie se dozví, že v šetření veřejného mínění je důležitý zadavatel. Řada agentur, s výjimkou těch nejrenomovanějších, jako jsou CVVM nebo STEM, se snaží nastavit skladbou vzorku a formulováním otázek budoucí odpovědi tak, aby aspoň částečně uspokojily zadavatele. „Povinná procenta“ se tomu v hantýrce říká. Přitom jde o nástroj, který se pro laiky tváří jako vědecký (tedy nezpochybnitelný).
Jak třeba např. vysvětlit, proč šetření agentury Ipsos pro ČOSIV (společnost pro inkluzivní vzdělávání) z poloviny března 2015 prakticky se stejnými otázkami, jako nyní zadal Blesk, vykázalo téměř opačné výsledky: tři pětiny respondentů podporovalo inkluzi v době, kdy se v poslanecké sněmovně odhlasovala novela zákona. Co se asi tak stalo za 11 měsíců, kdy s inkluzí nesouhlasí nebo spíše nesouhlasí 77 % z 2000 respondentů Blesku?
Celý článek si můžete přečíst zde:
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/reakce-namestka-s-stecha-na-pruzkum-blesku
#sociální začleňování #inkluze
#inkluze #socialnizaclenovani
Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.