Uplatnění uživatelů drog na trhu práce se i přes zvyšující se počet volných míst nelepší. Pracovníci žďárského nízkoprahového zařízení pro uživatele drog se často setkávají s neuplatnitelností klientů.
Pro část z nich je však práce naprostou samozřejmostí. Mnohdy je pro ně ale hledání pracovního místa velmi složité. Důvody bývají různé. Dokončené pouze základní vzdělání, tedy nedostačující kvalifikace, záznamy v rejstříku trestů, ale také „nesplatitelné“ dluhy a exekuce. Další překážkou může být nevhodně nastavený systém sociálního zabezpečení, kdy se „nevyplatí“ být zaměstnán.
Třeba Adam… je klientem Kontaktního a poradenského centra (dále jen KPC) Spektrum již 10 let. První „lajnu“ pervitinu mu „naservíroval“ jeho bratr. Adam si to vybavuje dodnes: příval energie a euforie. Několik let se pak pervitinu vyhýbal.
Přišla ale rána v podobě smrti mámy a Adam to nezvládal, chtěl, aby to přestalo bolet. Sáhl tedy po něčem, co už znal. „Lajna“ perníku nastartovala jeho dlouholetou drogovou kariéru. Kolotoč, ze kterého se tak špatně vyskakuje… Shánění peněz, drog a hledání místa na přespání. Postupné odsouvání se na okraj společnosti a vytváření nálepky „toxíka“. V té době začal Adam docházet na Káčko. Byl rád, že má kde sehnat čisté stříkačky, kde se vysprchovat. Že je místo, kde může být chvilku sám sebou. Pak přišlo „vysvobození“ v podobě výkonu trestu odnětí svobody. Ani tam Adam nepřestával být s pracovníky Káčka v kontaktu. Ještě před výstupem si zajistil doléčování a ubytovnu. Připravoval se na život bez drog.
Po propuštění z výkonu trestu začal Adam opět chodit na Káčko. Ne pro stříkačky, ale podporu a pomoc, když se mu nedařilo.
Zpočátku byl nadšený, to z něj však vyprchávalo při každém odmítnutí. „Máte záznam v rejstříku trestu? Nemáme zájem. Máte jen základní vzdělání? Nebereme.“ Adam byl jen krůček od toho, co uměl nejlíp, k braní drog. Všechna ta odmítnutí a mnohdy ponižující narážky ho osobně zasahovaly, sjetý by to neřešil. Adamovi se nakonec práci podařilo najít. Dalo by se říci, že konec Adamova příběhu je šťastný. Pro něj to však zdaleka není konec, naopak. Začátek něčeho, na co nebyl zvyklý, do čeho se musí vpravit, aby uspěl. U mnoha dalších klientů KPC tomu tak však není.
„Setkáváme se s tím, že klienti začnou pracovat a zjistí, že se jim to nevyplatí. Musí si sami platit náklady na bydlení, doposud hrazené ze sociálních dávek, a k tomu se přihlásí o splátky exekutoři. Začnou tedy platit půjčky a výsledkem toho je, že jim zbývá ještě méně finančních prostředků na živobytí, než když byli bez práce a pobírali sociální dávky. Pak se stává to, že práci opustí, zkrátka nemají motivaci k tomu, aby pracovali,“ popisuje nelehkou situaci klientů KPC jeho vedoucí Barbora Hynková. „Pak je tu druhý extrém. Klienti, kteří byli zvyklí na mnohem vyšší příjem finančních prostředků díky nelegální činnosti. Tyto klienty je pak velice těžké motivovat k nalezení zaměstnání. Slýcháme, že je nelidské dřít se hodiny v práci za zlomek peněz, které by mohli mít snáz, kdyby pokračovali v nelegální činnosti,“ vyjadřuje se k situaci pracovnice Markéta Kristlová.
„Asi čtvrtina našich klientů si však zakládá na tom, že práci má, ať už stálou, sezónní, formou brigády, či zkráceného úvazku. Jedná se o zaměstnání ve stavařství, zednictví, strojírenství, ale pracují také v pohostinství či hoteliérství. Bohužel to bývá často na černo, protože ve výsledku by měli nižší příjem než „na sociálce“. Pak je velmi obtížné klienty motivovat k legální práci,“ komentuje současný stav klientů Barbora Hynková. „Jsou ale i tací klienti, kteří pobírají sociální dávky a tento příjem jim stačí. Bydlí na ubytovně, v azylovém domě, nějakém vybydleném prostoru, či venku. Mají určitý životní styl, který je velmi těžké až nemyslitelné opustit. A jsou takto spokojení,“ vyjadřuje se pracovnice KPC, Jana Pešková.
„Zbylá část klientů to má jako na houpačce, občas to zkusí, chvíli to vydrží, pak z toho sejde. Vidina toho, že nebudou mít z čeho vypočítaný důchod, je netrápí. Nežijí pro budoucnost, žijí přítomností,“ říká Markéta Kristlová.
KPC Spektrum je ve Žďáru nad Sázavou provozováno Kolpingovým dílem ČR v budově Spektra na ulici Žižkova. Jedná se o programy Kontaktní centrum a Terénní program, které poskytují sociální služby uživatelům drog a blízkým osobám uživatelů drog. V roce 2015 mělo KPC Spektrum, v okresech Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod, 235 klientů. Základním prostředkem práce s klientem je rozhovor, kdy pracovníci pomáhají klientům s řadou problematických situací a zároveň je motivují k bezpečnějšímu užívání drog. Kromě výměnného programu (výměna čistých injekčních stříkaček za použité), poskytuje například screeningové testování na infekční nemoci (žloutenky typu B a C, HIV), kterých bylo loňský rok provedeno celkem 173, dále pak zdravotní či sociálně právní informace, zprostředkování návazné pomoci, či právě poradenství jak pro samotné uživatele, tak i rodiče a blízké osoby.
„Kontaktní a poradenské centrum má ve Žďáru nad Sázavou své místo, o čemž svědčí i to, že v roce 2015 oslavilo 20 let existence,“ uzavírá Barbora Hynková.
Kontaktní a poradenské centrum v oblasti drogové problematiky Spektrum
Poskytujeme informace, poradenství a zdravotní materiál lidem užívajícím nelegální návykové látky a těm, kteří jsou ve vyšší míře ohrožení jejich užíváním. Dále poskytujeme poradenství a informace rodičům a všem, jejichž blízcí se dostali do kontaktu s návykovými látkami. Působíme jako lokální centrum pro poskytování informací a doporučení v oblasti závislostí. Služby poskytujeme ambulantní a terénní formou v okresech Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod.
Základní informace jsou uvedené na www.spektrum.kolping.cz. Provozní doba je každý všední den od 8:00 do 16:00 hodin.
#inkluze #integrace #socialnizaclenovani
#inkluze #socialnizaclenovani
Sociální začleňování (inkluze) z pohledu organizací pracujících s dětmi a mládeží je začlenění sociálně nebo zdravotně hendikepovaných dětí a mládeže do volnočasových aktivit pořádaných spolky, oddíly, kluby… apod. Cílem přitom je, aby se stali aktivními a rovnoprávnými členy skupiny. Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) toto sociální začleňování podporuje prostřednictvím rozvoje způsobilostí, dovedností a schopností vedoucích, dobrovolníků a dalších spolupracovníků pracovat s dětmi a mládeží se specifickými potřebami v rámci volnočasových aktivit. Vytváří informační prostor pro sdílení zkušeností a předávání informací o aktivitách podporujících inkluzi dětí a mládeže.
