Je tu konec školního roku – a s ním i okamžik, kdy děti přebírají svá závěrečná vysvědčení.
Pokud se na „vízu“ skvějí samé pěkné známky, zpravidla není příliš co řešit. Jiná situace ovšem může nastat, když známky dokládají nevalný prospěch – ať už je špatný fakticky, anebo třeba jen v očích rodičů. Odborníci, které oslovil server ADAM.cz, se ve svých radách rodičům, jak správně zvládnout emocionálně dramatičtější závěr školního roku, v mnohém shodují. Například v tom, že by bylo velkou chybou klást v nějaké vypjaté atmosféře rovnítko mezi známky na vysvědčení a hodnotu dítěte.
Svůj případný neúspěch ve škole totiž mohou některé děti velmi špatně psychicky nést. „A je důležité, aby rodiče rozlišovali – a i děti se naučily rozlišovat – že známka nehodnotí to, jaké dítě je, ale pouze to, co se naučilo ve škole. Aby se té škole nepřikládal základní význam, aby se děti neidentifikovaly s tím, že jaké mají známky, takové jsou, taková je jejich hodnota,“ upozornila Petra Wünschová, vedoucí Centra Locika, které pomáhá dětem ohroženým domácím násilím.
Co by tedy bylo dobré rodičům připomenout před tím, než se seznámí s prospěchem svých ratolestí? Jakých zásad by se měli držet?
„Já sama někdy počítám do desíti…,“ usmívá se Petra Wünschová. A už vážněji dodává: „Ale obecně je dobré, pokud nejsme se školními výsledky svého dítěte spokojeni, najít, co můžeme ocenit, to, kde se případně zlepšilo. A u těch věcí, kde víme, že je nutné je zlepšit – třeba od trojky nahoru – vymyslet s dítětem plán, jak to příští rok bude jinak. Jaká uděláme spolu opatření pro to, aby se ta situace zlepšila. Ale rozhodně za to dítě netrestat nebo neponižovat nebo nějak citově nevydírat,“ zdůraznila vedoucí Lociky.
Situace by tedy podle ní měla nakonec vyústit ve snahu „najít společně dospělé řešení, jak to příště udělat lépe, pokud to vysvědčení není takové, jaké je v možnostech dítěte. Taky se často stává, že rodiče vyvíjejí na dítě přílišný tlak a chtějí po něm výsledky, které nejsou v jeho možnostech, a i na tohle je dobré se podívat,“ podotýká Petr Wünschová.
Na vysvědčení s rozumem a citem
Podobně vnímá atmosféru kolem vysvědčení na konci školního roku dětský a školní psycholog Miroslav Hudec. Ve svém vyjádření pro ADAM.cz uvedl:
„Vzdělávání, zvlášť jeho školní forma je nepochybně základním životním úkolem prakticky všech dětí ve věku zhruba od šesti let. Tomu odpovídá i význam vysvědčení, oficiálního dokladu jeho výsledků. Dvojnásob v naší soutěživé společnosti, kdy se porovnávání školních výsledků nejednou zvrhne až v porovnávání hodnoty dětí. Tím opatrněji bychom měli reagovat, když nám potomek vysvědčení donese a když známky na něm neodpovídají našim představám a přáním. Nestor československé dětské psychologie profesor Zdeněk Matějček radíval rodičům, aby před rozpoutáním hromů a blesků potají nahlédli do svého vysvědčení z dětských let. Že ani tady jablko nepadá daleko od stromu, mohu potvrdit na základě mnoha desetiletí své praxe školního psychologa.
Určitě neradím, aby rodiče mávli nad případnými horšími známkami rukou. Přesto si dokonce i dítě, které dopadlo nejhůř a bude opakovat ročník nebo dělat opravné zkoušky, zaslouží ocenění aspoň za celoroční práci, za ty stovky hodin strávených ve školní lavici a při domácí přípravě, za sešity naplněné vypracovanými úkoly a zápisky ze školního výkladu. Aspoň slavnostnější večeře či oběd jsou vždycky na místě. Dle situace a uvážení rodičů případně i výlet nebo drobný dárek – s důrazem na slovo drobný. Ne peníze!
A známky na vysvědčení řešme až potom, až se případné negativní emoce uklidní, druhý, třetí den,“ radí Miroslav Hudec. A pokračuje: „Zatím je namístě ujistit dítě, že se v žádném případě nemusí kvůli horšímu prospěchu bát zatracení. A udělejme to raději ještě dřív, než vysvědčení skutečně donese. Výsledky zpravidla stejně tušíme, pokud se o školní záležitosti zajímáme. Dáme najevo, že sice horším vysvědčením nejsme nijak nadšeni, že je s tím třeba něco dělat, ale že prohraná bitva ještě neznamená prohranou válku. Že si uděláme čas a domluvíme se na postupu, jak školní výsledky postupně zlepšovat. A samozřejmě si ten čas také brzy udělat,“ dodává Miroslav Hudec.
Vysvědčení pohledem pedagoga
A ještě do třetice o vysvědčení, tentokrát z učitelského pohledu:
Ředitel Základní školy Tuchlovice Jan Bejček míní, že rodiče by měli mít celkový přehled o prospěchu svých dětí, a proto by je nemělo překvapit, s jakým vysvědčením domů přijdou. „Je potřeba si uvědomit, že děti jsou obrazem svých rodičů a ti si jejich prostřednictvím nemohou realizovat své nesplněné ambice a chtít po nich víc, než je v jejich silách,“ poznamenal Jan Bejček. „I když přinese dítě vysvědčení špatné, nebo jiné, než se očekávalo, je důležité si uvědomit, že to je naše dítě a nejednat v afektu, který by mohl vést k nepřiměřeným reakcím.
Na trestání na konci roku je vždy pozdě. Jednak se na studijním výsledku svých dětí částečně podílejí i rodiče sami (např. tím, jak dítě vedou k učení, jak mu pomáhají s přípravou do školy, nebo jaké prostředí v rodině panuje), jednak to není výsledek jednorázový, ale výsledek celoročního ´snažení´ dítěte,“ upozornil učitel.
Závěrem ještě připomněl, že prázdniny by měly být pro děti časem odpočinku. „A pokud je chcete i něco naučit, tak poznávací výlety a další prázdninové aktivity, které s nimi budete sdílet, jsou pro to ideální,“ nastínil Jan Bejček možnosti, které se s příchodem letních prázdnin otevírají.
#vysvědčení #centrumlocika #miroslavhudec #zstuchlovice
