Na legendárním tábořišti ve Sluneční zátoce u Ledče nad Sázavou se každoročně v půlce června setkávají díky Sdružení přátel Jaroslava Foglara desítky příznivců oblíbeného spisovatele a pedagoga volného času.
Letos již patnáctý ročník tradičního setkání foglarovců se uskutečnil v sobotu 18. června 2016.
Přítomna je pokaždé řada osobností, které obohatí setkání svým vyprávěním, vzpomínkami na Jaroslava Foglara, ale i informacemi o nejnovějším dění na foglarovském poli působnosti. Účastni jsou také dávní členové oddílu Pražská Dvojka – Hoši od Bobří řeky, a tak nikdy nechybí několik nejznámějších písniček z oddílového zpěvníku. Díky přítomnosti kreslířů a ilustrátorů nejen Foglarova díla si odnáší vyzdoben svůj zápisník nejeden z přítomných. Podpisy lze získat i od literárních autorů. Nikdy neschází pestrá nabídka nejnovějších foglarovských tiskovin i starších tematických materiálů a také pamětní list.
U obelisku, který zde od roku 1997 připomíná tábory Foglarova oddílu mezi lety 1925 až 1945, se pokaždé dočká ocenění někdo z nejaktivnějších foglarovců, také se však zavzpomíná na ty, kteří již nikdy nedorazí.
Pro značnou část účastníků je sraz jedinou událostí, kdy se jednou za rok setkají přátelé a známí a mají možnost povyprávět si. Právě tento prostor k osobnímu kontaktu, stejně jako příležitost k navazování kontaktů nových, je oceňován napříč generacemi.
Společná fotografie u obelisku bývá tradičně posledním okamžikem společného soustředění všech přítomných, mezi které letos zavítala nečekaně i Zelená příšera.
#video #foglar #spjf #ADAM_cz
#foglar #JaroslavFoglar
Jaroslav Foglar – spisovatel, skaut, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový pedagog.
Narodil se 6. července 1907 v Praze 2 v Benátské ulici číslo 3 jako druhorozený syn Marii a Jindřichovi Foglarovým. Celá rodina se několikrát stěhovala v Praze, do Předlic u Ústí nad Labem a v roce 1911 krátce do Poděbrad, odkud se natrvalo vrací zpět do Prahy, ale už bez otce Jindřicha, který po nemoci zemřel.
Se skauty se malý Jaroslav setkal na přelomu let 1919/1920, při jedné akci se ale nachladil, a tak mu matka skautování zakázala. Jeho další setkání se skautingem bylo v 48. klubu oldskautů Jestřábi, kam chodil se svým starším bratrem Zdeňkem. V roce 1924 přijal nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci a zde také získal přezdívku Jestřáb, protože „přišel od těch Jestřábů“. Oddíl byl o rok později sloučen s 2. pražským oddílem – Pražskou Dvojkou. Ten později za Foglarova vedení, v době, kdy nebyla povolena skautská organizace, začal používat název Hoši od Bobří řeky. Jaroslav Foglar vedl oddíl až do roku 1987.
První výrazný literární počin Jaroslava Foglara je v roce 1934 Melantrichem vydaná kniha Přístav volá. V tomto nakladatelství také dává návrh na vydávání nového dětského časopisu Mladý hlasatel. Byl redaktorem takových úspěšných časopisů, jako již zmíněný Mladý hlasatel, Vpřed či Junák. Sepsal několik desítek knih, kreslených seriálů, povídek, příruček, her, návodů a rad. Mezi nejslavnější patří kreslený seriál Rychlé šípy, román Hoši od Bobří řeky a stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Část této trilogie byla také v letech 1969 a 1993 zfilmována. Mezi významný úspěch Jaroslava Foglara je potřeba započítat i velmi zdařilé uvedení do života několika tísícovek čtenářských klubů.
Za života získal několik cenění – například skautský Řád stříbrného vlka, první cenu v soutěži o nejlepší knihu pro mládež v nakladatelství Melantrich, nejvyšší zlatý 12. stupeň Březového lístku, čestné občanství hlavního města Prahy a řadu dalších společenských, literárních a skautských ocenění.
Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let. Poslední rozloučení proběhlo symbolicky 2. 2. v obřadní síni v Strašnicích za účasti významných kulturních i skautských osobností, několika generací oddílu Pražská Dvojka a stovek jednotlivců nejrůznějšího věku – čtenářů, členů dětských klubů a oddílů všech generací. Jaroslav Foglar je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
