Kytice třinácti žlutých karafiátů a sazenice jinanu dvoulaločného s 13 listy „ginga“ ozdobily 6. července 2016 ve 13 hodin 13 minut průčelí rodného domu Jaroslava Foglara – Jestřába v Benátské ulici 1712/3 v Praze na Novém Městě.
Stalo se tak v rámci neformálního vzpomínkového setkání Jestřábových přátel při příležitosti 109. výročí narození legendárního spisovatele a skautského vůdce.
Je symbolické, že podobně jako Foglarovo dílo našlo své početné příznivce napříč různými skupinami čtenářů autorových románů či kreslených seriálů – skauty počínaje a neorganizovanou mládeží i dospělými konče, tak i v pražském Podskalí se setkali zástupci různých, byť těsnými kontakty a společným zájmem o popularizaci Foglarova díla vzájemně propojených zájmových společenství: Sdružení přátel Jaroslava Foglara zastupoval jeho předseda Milan Lebeda – Alpín, za pražský 48. klub oldskautů Jestřábi a Akademii Jaroslava Foglara přišel k rodnému domu Slavomil Janov – Nashville a „širokou veřejnost“ reprezentoval aktivní foglarovec Martin Rosol. Posledně jmenovaný přijel do Benátské ulice za řídítky vlastního modelu „Tleskačova bicyklu“ – i když tentokrát bez křídel a dalšího vzletového příslušenství. Za to však na zádech nesl obří tornu jakoby napěchovanou dalšími nápady a projekty, které chtějí přátelé Jaroslava Foglara, bez ohledu na příslušnost k jakémukoliv hnutí, společenství či organizaci, i nadále v budoucnu vzájemně realizovat ve prospěch rozvoje Foglarova literárního i výchovně-pedagogického odkazu.
Vzpomínkové setkání u rodného domu JF je zachyceno ve fotoreportáži ZDE.
Takovým společným počinem bylo ostatně ve stejný den v roce 2007 i odhalení pamětní tabule, umístěné ve vitráži vstupních dveří rodného domu, při příležitostí 100. výročí Foglarova narození.
Je škoda, že podobnou neformální, ale o to více přátelskou symbiózu narušují někdy nepochopitelné počiny (či snad zlomyslné „zločiny“?) jedinců, kteří kouzlu různorodosti jakoby nechtěli přát. Ačkoliv se často plamenně ohánějí „čistotou Jestřábových idejí“, samotný spisovatel a výjimečný pedagog volnočasových aktivit mládeže, jakým Jaroslav Foglar bezesporu byl, by z nich radost asi neměl…
#foglar #video #rychlesipy
#foglar #JaroslavFoglar
Jaroslav Foglar – spisovatel, skaut, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový pedagog.
Narodil se 6. července 1907 v Praze 2 v Benátské ulici číslo 3 jako druhorozený syn Marii a Jindřichovi Foglarovým. Celá rodina se několikrát stěhovala v Praze, do Předlic u Ústí nad Labem a v roce 1911 krátce do Poděbrad, odkud se natrvalo vrací zpět do Prahy, ale už bez otce Jindřicha, který po nemoci zemřel.
Se skauty se malý Jaroslav setkal na přelomu let 1919/1920, při jedné akci se ale nachladil, a tak mu matka skautování zakázala. Jeho další setkání se skautingem bylo v 48. klubu oldskautů Jestřábi, kam chodil se svým starším bratrem Zdeňkem. V roce 1924 přijal nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci a zde také získal přezdívku Jestřáb, protože „přišel od těch Jestřábů“. Oddíl byl o rok později sloučen s 2. pražským oddílem – Pražskou Dvojkou. Ten později za Foglarova vedení, v době, kdy nebyla povolena skautská organizace, začal používat název Hoši od Bobří řeky. Jaroslav Foglar vedl oddíl až do roku 1987.
První výrazný literární počin Jaroslava Foglara je v roce 1934 Melantrichem vydaná kniha Přístav volá. V tomto nakladatelství také dává návrh na vydávání nového dětského časopisu Mladý hlasatel. Byl redaktorem takových úspěšných časopisů, jako již zmíněný Mladý hlasatel, Vpřed či Junák. Sepsal několik desítek knih, kreslených seriálů, povídek, příruček, her, návodů a rad. Mezi nejslavnější patří kreslený seriál Rychlé šípy, román Hoši od Bobří řeky a stínadelská trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta. Část této trilogie byla také v letech 1969 a 1993 zfilmována. Mezi významný úspěch Jaroslava Foglara je potřeba započítat i velmi zdařilé uvedení do života několika tísícovek čtenářských klubů.
Za života získal několik cenění – například skautský Řád stříbrného vlka, první cenu v soutěži o nejlepší knihu pro mládež v nakladatelství Melantrich, nejvyšší zlatý 12. stupeň Březového lístku, čestné občanství hlavního města Prahy a řadu dalších společenských, literárních a skautských ocenění.
Jaroslav Foglar zemřel 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let. Poslední rozloučení proběhlo symbolicky 2. 2. v obřadní síni v Strašnicích za účasti významných kulturních i skautských osobností, několika generací oddílu Pražská Dvojka a stovek jednotlivců nejrůznějšího věku – čtenářů, členů dětských klubů a oddílů všech generací. Jaroslav Foglar je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
