Blížící se projednávání novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu ve Sněmovně přimělo její zastánce i odpůrce k diskuzi u „kulatého stolu“ na půdě Senátu.
Režie významné změny zákona o veřejnoprávních médiích se ujala platforma „Svobodu médiím“, s cílem prosadit větší nezávislost veřejnoprávních médií na politických stranách. Novela chce mj. změnit způsob volby členů rady ČT a ČRo. Kandidáty by podle ní mohly navrhovat nejen parlamentní strany a hnutí, ale i skupina v zákoně taxativně vyjmenovaných organizací (zatím jich je 22). Nově vzniknout by měla i Správní rada (volená radou ČT).
A u „kulatého stolu“ bylo 19. ledna 2017 chvílemi dusno…
O nezbytnosti přijmout novelu první promluvil Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů a člen výboru platformy „Svobodu médiím“. Zdůraznil především záměr novely: aby se na utváření mediálních rad obou veřejnoprávních médií mohla podílet občanská společnost reprezentovaná oněmi 22 organizacemi (patří mezi ně i Česká rada dětí a mládeže, ČRDM). „Koluje mýtus, že si seznam těch organizací vymyslela nějaká skupinka lidí. Není to tak, byl inspirován bavorským modelem,“ pronesl Adam Černý.
Bavorský model přiblížil předseda stávající Televizní rady ČT Jan Bednář. Poukázal na to, že německý model vznikl po válce, kdy spojenci vykonávající okupační správu nemohli plně důvěřovat politické reprezentaci, a tak se snažili zapojit pro ně věrohodnější, společensky uznávané organizace. „Potřebovali rychle rozběhnout veřejnoprávní vysílání a tohle byla příležitost,“ vysvětlil Jan Bednář.
Názorům u „kulatého stolu“ naslouchal i předseda ČRDM Aleš Sedláček, kterého tento moment zaujal: „V oblasti práce s dětmi a mládeží to totiž probíhalo velmi podobně. Díky tomu je její úroveň v oblastech, kde tato okupační správa působila, dnes na vysoké úrovni. V podobném duchu byla vytvořena struktura, definovaná podpora státu, dobrovolníků, nastaveny možnosti nominací zodpovědných úředníků občanskými iniciativami. Představte si, že na krajském nebo okresním úřadu máte úředníka – specialistu na mládež, kterého vyberou organizace, které pracují s dětmi a mládeží! Úřad ho pak zaměstná dle platného pracovního práva. Přijde vám to jako klientelismus? Střet zájmů? Prorůstání veřejné a soukromé moci? Když jsem to slyšel prvně, přišlo mi to šílené. Když se seznámíte s fungováním tohoto systému, pak to musíte brát s respektem a v některých ohledech jim závidět. Není náhodou, že ČRDM aktivně spolupracuje s Bavorským kruhem mládeže. Mají dobré zázemí a možnost se nad některými společenskými problémy a potřebami zamýšlet hlouběji, než je tomu u nás,“ uvedl Aleš Sedláček pro server ADAM.cz.
Co dalšího zaznělo u kulatého stolu
Poslanec Ivan Gabal, který je podepsán pod návrhem novely, bez obalu pojmenoval aktuální situaci v radách: „Nyní platí, že rozdělení míst v radách je odrazem poměru sil ve Sněmovně a zákulisních politických dohod parlamentních stran, které vysílají do rad ‚své‘ reprezentanty a očekávají, že se tak budou také chovat. Proto je vyloučené, aby se v radách objevili nezávislí kandidáti, osobnosti, odborníci nebo zástupci občanského sektoru,“ řekl Ivan Gabal.
Generální ředitel ČRo René Zavoral vytkl předkladatelům novely nedostatky obsahové i právní. Podle něj novela neřeší pro rozhlas skutečně důležité problémy, jako třeba digitalizaci, a její záměr se zužuje výhradně na volbu kontrolních orgánů. Ve svém proslovu poukázal i na vyšší náklady. „V návrhu se píše, že nový systém přispěje k úsporám. Členství v radě má být sice čestné, ale Český rozhlas bude kromě cestovních náhrad hradit i ušlou mzdu a spolu s novou správní radou vznikne i její kancelář až s pěti zaměstnanci. Když jsme si to namodelovali, tak dosavadní Rada Českého rozhlasu s celým aparátem stojí kolem devíti milionů korun, tento nový model by stál 19 milionů korun,“ konstatoval René Zavoral.
„Pošlete mi ten výpočet, mrknu se na něj, já jsem došel k číslu asi třetinovému,“ přihlásil se znovu o slovo Ivan Gabal s námitkou, že po novele by veřejnoprávní rozhlas utratil za radní a spol. o deset milionů korun víc. „Nebudu zveřejňovat vaše připomínky, ale úroveň jejich zpracování…? To mě seznamte s tím, kdo to dělal – to ale byla lemplácká práce,“ dodal.
Většina diskutujících odpůrců novely poukazovala na podle nich neprůhledný způsob výběru „privilegovaných“ organizací, a především na jejich údajný střet zájmů. Třeba Aleš Borovan ze serveru Borovan.cz řekl, že z ČT obdržel oficiální odpověď, že momentálně s ní spolupracuje 16 z 22 vyjmenovaných organizací. V České televizi mají podle něj své byznysové zájmy.
Výhradám o střetu zájmů se rezolutně postavila členka výboru platformy „Svobodu médiím“ Hana Marvanová. „Pokud by někdo chtěl argumentovat tím, že jde o organizace, které si v těch médiích chtějí prosadit své byznysové zájmy, tak to je urážka těch organizací,“ rozohnila se advokátka.
„Výše uvedené názory je potřeba chápat v kontextu stávajícího modelu,“ míní Aleš Sedláček. „Dnes je zapotřebí právě nominace společenských organizací. Finální výběr ale provádí politické strany. Obsazení rady se pak může stát předmětem politického obchodu, tak jak to občas můžeme sledovat při projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně. Právo obsadit místo mají v novém návrhu jak politické strany, tak vybrané společenské organizace. Politické strany by tedy mohly jasně deklarovat své lidi, kteří by se pak nemuseli schovávat za nominace nepolitických organizací. Výběr organizací by měl pokrýt jak přímo zainteresované profese v televizním a rozhlasovém průmyslu, tak střešní organizace neziskového sektoru z různých tematických oblastí. Tyto organizace samozřejmě mají velkou legitimitu a důvěru jak veřejnosti, tak politického spektra. Lze ji prokázat například počtem členů, počtem podporovatelů z řad veřejnosti, uznáním od státu, historií organizace apod. 
Myslím, že se náš neziskový sektor od (Sametové) revoluce posunul a že dnes jsou některé jeho části zastřešeny opravdu reprezentativními a silnými organizacemi s pevně nastavenou demokratickou kulturou. ČRDM se stovkou členských organizací dětí a mládeže, kam patří třeba skauti, pionýři, táborníci či různé studentské a mládežnické organizace, se rozhodně mezi takové „střechy“ počítá. V součtu je to pak více než dvě stě tisíc dětí a mladých lidí,“ řekl Aleš Sedláček ADAMu.cz.
Hana Marvanová poukázala mj. na fakt, že zatím žádný pořad ČT nebo ČRo nevěnoval diskuzi o novele prostor, byť třeba i v pozdních nočních hodinách. „Je smutné, to si tady neodpustím, že právě média veřejné služby, která by měla poskytovat veškeré informace pro svobodné vytváření názorů občanů, se této problematice nevěnují vůbec.“
Ředitel Českého rozhlasu zvedl „hozenou rukavici“ a slíbil nápravu.
Více informací lze nalézt na http://svobodumediim.cz
Dopis o společné podpoře poslaneckého návrhu novely zákona o ČT a ČRo
Související texty publikované na ADAM.cz:
Poslanci navrhují odpolitizování médií veřejné služby
ČRDM podpořila dopisem návrh novely zákona o ČT a ČRo
Podpisy pro novelu zákona o ČT a ČRo
#svobodumediim
