V rámci snahy o změnu vodního zákona, tak, aby nebyly likvidovány tábory na zelené louce v aktivních zónách záplavových území na našich řekách a potocích, jsme se setkali i s dotazem pořadatelů na právní rizika, která takovéto táboření přináší.
Prosím, nenechte se děsit, ale je dobré, aby všichni dopředu věděli, s jakým rizikem musejí počítat.
ČRDM stále podniká kroky, aby došlo k úpravě textace ve vodním zákonu. MŽP má podklady z terénu, které jsme sesbírali. O problému je informovaný i zpravodaj zákona poslanec K. Tureček. Garanční výbor pro životní prostředí bude věc projednávat až za cca měsíc, takže stále máme ještě čas publikovat, vysvětlovat. Čekáme i na právní stanovisko Povodí Vltavy, kde Petr Halada za Sdružení místních samospráv, které nás velmi podporuje, jednal s panem ředitelem.
Dále uvádíme vyjádření právníků, co by mohlo hrozit pořadateli tábora, který se nachází v aktivní záplavové zóně i přes nesouhlasné stanovisko vodoprávního úřadu. Situace je komplikovaná, variant je více:
1) Za samotné porušení zákazu zřízení tábora, kempu a jiného ubytovacího zařízení v aktivní zóně dle § 67 odst.2. vodního zákona je možné uložit finanční postih:
– fyzické osobě za přestupek do 20 000 Kč,
– právnické osobě za správní delikt do 100 000 Kč.
Dále je možné, i když asi ne velké, riziko, že tábor bude úředním postupem fakticky zrušen a policií vyklizen. (Pozn. Mgr. Petr Pavlok, adv. kanc. JUDr. Jan Pavlok, Ph.D.)
Je otázka, zda obce s rozšířenou působností, které jsou vodoprávními úřady dle tohoto zákona, budou k sankcionování pořadatelů přistupovat a budou skutečně „pronásledovat“ dlouholeté pořadatele, kteří se ocitli v aktivní záplavové zóně. Pokud pořadatelé dostojí případným požadavkům ze strany těchto obcí z hlediska zpracování povodňového plánu a dalších povinností, lze snad předpokládat, že tomu tak nebude. U nově zřizovaných táborů bude vymáhání zákazu a případné sankcionování pravděpodobnější. Obecně však platí, že dokud se nezmění stávající legislativa, je riziko uložení výše uvedené sankce reálné.
2) Vzhledem k tomu, že je pořádání tábora v záplavové oblasti striktně vzato v rozporu s výše uvedeným § 67 odst. 2. vodního zákona, je pořadatel tábora odpovědný také podle § 2910 NOZ, tj. odpovědný za škodu, kterou způsobí porušením zákona
„Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“
Např. v situaci, kdy při povodni vodou nesené „kusy tábora“ poškodí most, sousední pozemky, či jinak zhorší následky povodně.
3) „Krizové scénáře“ a odpovědnosti za ně:
Pokud by při povodni došlo k újmě na zdraví dětí a ukázalo by se, že tábor se i přes zákaz nachází v aktivní záplavové oblasti, mohl by být a pravděpodobně by i byl pořadatel volán k odpovědnosti za takto vzniklou újmu, byť by žádné jiné povinnosti nezanedbal. V případě, kdy by se jednalo o „řádný“ tábor (mimo aktivní zónu), by se za této situace mohl vyvinit s poukazem na to, že s povodní, jakožto vyšší mocí, nemohl žádným způsobem počítat ani újmě jinak zabránit.
Za použití stejné argumentace je nutné počítat i s eventuální trestní odpovědností pořadatele tábora. S ohledem na průběh a následky jednání pořadatele (pořádání tábora přes nesouhlasné stanovisko) by se mohl dopustit některého z trestných činů dopadajících na zdraví osob či majetek.
Toto je stručný přehled možných variant odpovědnosti pořadatele. Jedná o možnosti krajní a teoretické, které v praxi nastat nemusí.
Mgr. Alena Hájková a Mgr. David Bareš
#tábory #vodnízákon #povodně
