Nestátní neziskové organizace (NNO) protentokrát zřejmě mohou zůstat klidné.
Senát PČR schválil 16. srpna t.r. úpravu Občanského zákoníku ve verzi, jíž Sněmovna nahradila sporný vládní návrh zákona o veřejné prospěšnosti. Neziskovkám tak nevznikne další administrativní povinnost: zapsat se do rejstříku, aby získaly status veřejné prospěšnosti. Variantu, která prošla Senátem, má ještě posoudit prezident republiky.
Předseda České rady dětí a mládeže (ČRDM) Aleš Sedláček v textu připraveném pro svůj blog na serveru iDNES zevrubně rekapituluje vývoj událostí kolem statusu veřejné prospěšnosti. Kromě jiného si všímá i názorového pnutí uvnitř neziskového sektoru – právě v přístupu k dané problematice.
„Dvě základní skupiny v neziskovém sektoru se tvrdě dohadují od dob příprav Občanského zákoníku. O podmínkách statusu veřejné prospěšnosti. Jedni tvrdí, že podmínky musejí být přísné, aby to mělo smysl. Ti druzí – mezi něž se řadím i já – soudí, že mají být takové, které budou reagovat na konkrétní státem poskytované benefity. Když teče do bot, tak přišla shoda. Nejsou benefity, status může být problém. Může zbytečně zvyšovat administrativu na straně NNO, stát se předmětem šikany ze strany státu apod. Ohrožení dalo dohromady slušnou skupinu neziskovek, které by se možná jinak nepotkaly, nad společným tématem. Že by zárodek pro nějakou budoucí spolupráci?“
Předseda ČRDM rovněž vybízí k optimismu: „I přes všechen pocit marnosti a zmaru se okolo nás děje mnoho dobrého, a to i díky nejrůznějším neziskovým organizacím. Díky všem, kteří do debaty okolo statusu veřejné prospěšnosti zapojili, ať již měli názor jakýkoli. Dokud je prostor pro hledání a vede se debata, žijeme ve svobodné společnosti. Jsem přesvědčen, že touha pro transparentnosti neziskových organizací je správná věc. Nejsem si jist, že na všechny lze uplatnit stejný mustr. Neziskový sektor je velmi rozličný a činnosti, které NNO provozují, neporovnatelné. Více věřím na jméno a pověst konkrétní organizace. Věřím osobnímu vztahu s dárci a podporovateli, jistě více než na státem ověřené razítko. Byť přiznávám, že jako předseda velké střešní organizace, podporované mj. MŠMT, bych se zřejmě musel zasadit, aby měla to razítko mezi prvními.“
Během srpnového projednávání předlohy přistoupila k řečnickému pultíku řada senátorů a senátorek, aby prezentovala své názory na danou problematiku. Za povšimnutí stojí kupříkladu vyjádření místopředsedkyně horní parlamentní komory Miluše Horské. Podle stenografického záznamu řekla mimo jiné toto: „Kolegyně, kolegové, považuji za důležité vyslat vzkaz neziskovým organizacím, že když se z dobrého úmyslu stane strašák a nesmysl, dokážeme se za ně postavit a uznat, že institut statusu veřejné prospěšnosti by i v budoucnu byl s největší pravděpodobností nenaplněnou ambicí…“
