Založení České rady dětí a mládeže předcházely mnohé události. A jednání. Dvoustranná i s více aktéry. Souhlasná i vzrušená.
Ano, správně by tady měl být zmíněn ještě rok předcházející, který ten kolotoč sdružení dětí a mládeže spustil. Ale protože tomu, co předcházelo samému založení České rady dětí a mládeže, se budou věnovat další pamětníci, omezím se na několik zlomových bodů tohoto roku.
Za prvé nespokojenost sdružení dětí a mládeže nastartovaly v roce předchozím „Klausovy úsporné balíčky“, tedy krácení dotací, které se dotklo citelně financování činnosti.
Za druhé se dvě již existující „střechy“ – tedy Kruh a Seskupení – nedokázaly domluvit na společném postupu vůči státu i zahraničí.
Za třetí hned začátkem roku byl do funkce ministra školství jmenován filosof Jan Sokol, a ten velmi stál o to, aby se vytvořil, jak sám říkal: „jeden jediný reprezentativní a demokraticky legitimní partner státu, který by sdružení dětí a mládeže reprezentoval také v zahraničí.“ A tak pan ministr nelenil několikrát vydat se osobně přesvědčovat o výhodách takového spojení za vedením jednotlivých dětských organizací. Za Ústřední radou Junáka se vypravil dokonce na její dubnové zasedání do Nymburka. A pak, ještě v dubnu, svolal velké jednání zástupců Ministerstva školství se zástupci osmi největších dětských sdružení.
Mezitím se ovšem děly jednotlivé dohovory mezi sdruženími.
Těch, co spolu mluvili, a co se nakonec za cenu různých kompromisů dohodli, přibývalo.
Začali to tomíci s folkloristy a pionýry. Tedy Asociace turistických oddílů mládeže (A-TOM), Folklorní sdružení ČR (FOS ČR) a Pionýr. Pak se přidala Česká tábornická unie (ČTU) a Junák – svaz skautů a skautek ČR. A nakonec YMCA v ČR a NICEM – Národní informační centrum mládeže v ČR. To už bylo těch sdružení sedm a začali si s trochou nadsázky říkat G7, později, když se přidala Asociace křesťanských sdružení mládeže (AKSM), tak G8.
Těch začátků ČRDM by se dalo najít hned několik. Každý, kdo se tehdy toho bouřlivého vývoje účastnil, může mít vzpomínky na jiný „přelomový“ bod. Pokusím se vypíchnout alespoň tři z nich.
První pomyslný začátek
Pionýři se dohodli na nějakých ústupcích se skauty. Nebylo to úplně jednoduché. Podle pamětníků to bylo 14. května. Když našli společnou řeč, těch 8 největších spolků vytvořilo prozatímní vládu – tedy přípravný výbor České rady mládeže, a to ještě téhož dne, 14. května 1998, jak o tom vypovídá i malebná listina s podpisy a razítky zúčastněných.
Tento orgán měl připravit stanovy a podniknout další kroky k vytvoření té „jednotné platformy dětí a mládeže“. Muselo to jít ráz na ráz, protože…
Druhý začátek…
…nastal dne 23. 6. 1998. Bylo to úterý, a toho dne byly na Ministerstvu vnitra zaregistrovány první stanovy České rady dětí a mládeže.
Opět ještě téhož dne se sešlo představenstvo právě ustaveného spolku spolků, aby dojednalo spoustu důležitých věcí do budoucna.
Třetí začátek
A pak už nastal ten slavnostní okamžik, který stvrdil to osmičlenné společenství na ručním papíře vyvedené a úhledným písmem kaligrafované zakládací listině…
7. července 1998.
Bylo to opět úterý, a v Roztokách svítilo sluníčko a propisky a plnicí pera zástupců zakládajících sdružení šustila po papíře…
Jenže to byla teprve polovina roku!
A tak hned od 1. 7. nastoupil první zaměstnanec, tehdejší předseda Pionýra Martin Bělohlávek, který byl celé dva měsíce jediný. Díky němu začala fungovat kancelář v 5. patře na Senovážném náměstí 24 v Praze 1, tedy v domě, kde většina spolků sídlila. Vzniklo logo ČRDM. Nedlouho po podepsání Zakládací listiny ČRDM se v rámci změn vlády otřáslo i MŠMT a ministra školství Jana Sokola nahradil Eduard Zeman. Nastala jednání o společné pojistce všech členských sdružení. Stát začal uvažovat o zrušení okresů a jejich nahrazení kraji, což se dotýkalo zejména celostátních sdružení dětí a mládeže. Zvažovalo se vydávání tištěného média (internet tehdy ještě světu nevládl), které by nahradilo cyklostylovaný zpravodaj Kruhu a zároveň bylo reprezentativním časopisem zejména navenek, vně sdružení, vně ČRDM. Vznikala nová Státní politika a jedna její část se týkala dětí a mládeže. Na znění tohoto dokumentu se podílela i Komora mládeže, v níž měla mnohá sdružení, a teď už také ČRDM, své zástupce. Tato první Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci v ČR do roku 2002 byla schválena již 6. 1. 1999!
Ale to už jsme v jiném roce, a to nás teprve čeká…
#20letCRDM
