Hned leden 1999 přinesl velkou věc, zmínili jsme ji už k minulému roku, neboť tehdy se chystala. Byla to historicky první Koncepce státní politiky ve vztahu k mladé generaci v ČR do roku 2002 a byla schválena na schůzi vlády ve středu 6. 1. 1999.
V časopise Archa č. 1, na straně 3 vyšel záznam z tiskové konference, kde Koncepci představil ministr školství Eduard Zeman.
Tím jsme se dotkli další přelomové záležitosti, a tou bylo ono připravované médium, neboli ARCHA. Nesla podtitul Zpravodaj o výchově a využití volného času dětí a mládeže, a ten byl natolik neprůstřelný, že jsme nikdy lepší nevymysleli, a tak s ním vychází dodnes 🙂
První číslo podle tiráže mělo uzávěrku 31. ledna 1999, ale chystalo se daleko dřív. Jako „redakce“ je uveden Mgr. Martin Bělohlávek a Michala K. Rocmanová, akad. mal (tedy moje maličkost).
A tady musím opět trochu odbočit.
Kancelář ČRDM
měla v té době pouhé tři pracovníky – ředitele a „holku pro všechno“ v jedné osobě Martina Bělohlávka, funkcí „výkonného“ místopředsedu Představenstva ČRDM, pak Jarku Syslovou, účetní a nakonec Pavla Růžičku, mladého muže na civilní službě.
ARCHA
Martin byl původním povoláním učitel-češtinář, takže na něj padla i ta hlavní část práce kolem redakční přípravy Archy. Navíc měl vše kolem dění v ČRDM z první ruky. Jenže práce v kanceláři bylo jak na několika kostelích, nespočetná jednání s úřady, vládou, Komorou mládeže, dalšími sdruženími… Pavel byl velmi výkonný sekretář, a pro Archu hlavně přepisoval texty do počítače. Já jsem v těch začátcích Arše měla dát hlavně grafickou tvář, postupně jsem ji převzala i redakčně. Konečnou podobu sazby Arše dávalo studio Lotos, které sídlilo na Senovážném v 1. patře.
Bylo stanoveno, že Archa bude mít 10 čísel do roka, každé na jiné téma, a bude přinášet všecko, co se šustne v kanceláři či jinde, a bude se to týkat dětí a mládeže, a pochopitelně zprávy z činnosti členských sdružení. První a druhé číslo tedy postupně představilo zakládající členská sdružení a samotnou ČRDM. Třetí číslo mělo motto „Co nás pálí? Trápí? Tíží?“. Čtvrté bylo věnováno táborům, páté Bambiriádě, šesté se ptalo, kde vzít peníze na činnost, sedmé řešilo problematiku drog a závislostí. Osmé číslo mělo téma Práva dítěte, a dvojčíslo 9–10 se ohlíželo za uplynulým rokem a hledalo vizi pro další století.
Bambiriáda
Byla prvním velkým projektem ČRDM. Kancelář ČRDM, spousty dobrovolníků i členská sdružení žily touto akcí celé jaro. V podobě, v jaké se Bambiriáda na Střeleckém a Dětském ostrově představila, se konala podobná akce vůbec poprvé.
Předcházely jí sice přehlídky činnosti dětí a mládeže s názvy Festival sdružení dětí a mládeže anebo Hrad patří dětem, jenže Bambiriáda se vymykala všemu, co se dosud dělalo.
Tady vznikl svět sám pro sebe. Po Vltavě jezdil bambiriádní parník a převážel návštěvníky ze Střeláku na Dětský ostrov a zpátky. Na mostě byla zřízena tramvajová zastávka. Sdružení se předháněla v atrakcích pro děti.
Vstupné se neplatilo, ale návštěvníci dostávali vstupenky, s kterými mohli levněji navštívit některá muzea.
Branami té první Bambiriády prošlo za 4 dny přes 32000 návštěvníků. Představilo se na ní 86 sdružení dětí a mládeže. Na pódiích se vystřídalo 85 souborů a 12 sólistů, celkem 1750 účinkujících… Dalších 250 lidí byli organizátoři.
Stavbu bambiriádního městečka měl na starosti Luděk Říha, a jak říkal, jeho tým zastřešil téměř 1200 čtverečních metrů m2 plochy. K tomu zavěsil 1600 vlaječek s logem Bambiriády a dalších 4500 bez loga…
Součástí Bambiriády byl i Dětský sněm, který zasedal v Senátu.
Bambiriádní dění zevrubně zmapovalo celé jedno číslo zpravodaje Archa.
Na otázku, kolik hodin práce stála příprava Bambiriády, Martin Bělohlávek odpověděl: „Hodiny nejdou spočítat. Já sám jsem pracoval čtrnáct hodin denně sedmkrát v týdnu. Se mnou celý přípravný štáb. A pak stovky lidí z jednotlivých sdružení. To budou určitě tisíce hodin práce.“
Bambiriáda se pak konala každoročně, postupně se rozrostla do několika dalších měst, několikrát se stěhovala po různých místech Prahy, a vydržela jako jeden z hlavních projektů ČRDM dlouhých 16 let.
Co se ještě v roce 1999 stihlo?
Martin Bělohlávek dokázal zajistit pro členská sdružení výhodné pojištění.
Byla navázána spolupráce s Radou mládeže Slovenska.
ČRDM také uspořádala tři semináře – Setkání 99, Žijí s námi, a Přežijeme rok 20 000.
Zástupci kanceláře se účastnili Celostátní velké výměny zkušeností (CVVZ) v Mostě.
Uf. Vzhůru do dalšího roku. Čeká nás Milénium…
#20letCRDM
