Na pořízení fotografie (nebo i jiné zachycení podoby osoby) se primárně vztahují ustanovení § 84 a násl. občanského zákoníku (dále jen „OZ“).
Z hlediska OZ je fotografie jedním z možných způsobů zachycení podoby člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost. Jak zachycení, tak rozšiřování podoby člověka je v základu možné jen s jeho souhlasem. Zákon ale připouští výjimky z tohoto pravidla. Pro pořizování fotografií pro „zpravodajské účely“ je důležitá především tato:
„Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka také pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství.“
Tuto „zákonnou licenci“ k pořízení fotografie nebo jinému zachycení podoby člověka však nelze vnímat jako neomezenou. Zákon sám ji omezuje, když stanoví, že „zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny… nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.“ Z toho je nutné učinit závěr, že i když je možné jako součást „zpravodajství“ rozšířit bez souhlasu osoby nějakou fotku, musí redaktor pečlivě vybírat takovou fotku, aby na ní nebyl někdo zobrazen způsobem, který např. snižuje jeho důstojnost nebo vážnost. Proti zveřejnění jakékoliv fotky se však zobrazená osoba samozřejmě může kdykoliv ohradit a bude na redakci samotné, do jaké míry obhájí svůj postup při využití zákonné licence a jak celá věc nakonec dopadne.
Principiálně ale z hlediska OZ je zveřejnění podobizny člověka bez jeho souhlasu možné na základě shora citované výjimky s tím, že zpravidla je u fotky uveden popisek „ilustrační foto“.
Z hlediska platné právní úpravy ochrany osobních údajů (dále jen „GDPR“) je fotografie sama o sobě osobním údajem, protože je podle ní možné identifikovat určitou osobu. Je-li fotografie zpracovávána (shromážděna, uchována, uložena, přizpůsobena nebo pozměněna, vyhledána, použita, zpřístupněna, šířena, seřazena, zkombinována, vymazána, zničena), pak podléhá režimu GDPR. Protože k jejímu zpracování není v souvislosti s činností dětské organizace jiný zákonný důvod, je primárně potřeba pořídit si pro její zpracování souhlas focené osoby. V souladu s úvodními ustanoveními GDPR je však možné i zde dovodit určitou možnou benevolenci k fotografiím pořízeným jen jako „zpravodajské“, tedy pořízené za účelem informovat především o akci, která se konala, a nikoliv o osobách, které se akce zúčastnily. Z tohoto hlediska by tedy bylo možné uzavřít, že i v rámci GDPR je prostor pro pořizování a uveřejňování fotografií z činnosti organizace bez výslovného souhlasu focených.
Takto uzavřít lze téma ale pouze ve vztahu k účastníkům akce, kteří nejsou členy organizace. U členů organizace samotných je tento závěr neúplný. Je totiž třeba uvědomit si, že u této skupiny osob zveřejněním fotky z akce, tedy podobizny (např. na webu organizace nebo v jejím periodiku) dojde automaticky ke zveřejnění dalších osobních údajů, zejména je zveřejněn osobní údaj zvláštní kategorie, a to údaj o členství v organizaci. Podle konkrétních okolností může dojít také ke zveřejnění např. jména, příjmení, údaje o místě, kde se člen účastní činnosti oddílu, s kým a jakou činnost provozuje atd., atd. Z tohoto důvodu, je nutné dojít k závěru, že organizace pracující s dětmi a mládeží by si ve vztahu k členům organizace měla vždy opatřit výslovný souhlas se zpracováním jejich podobizen (ať už fotek nebo jiných zachycení podoby člena) a bez udělení tohoto souhlasu by jejich podobizny neměla dále zpracovávat.
Shrnutí – Obecně je možné opřít se při zveřejňování fotek z akcí organizace pracující s dětmi a mládeží o zákonnou „zpravodajskou licenci“, která zveřejnění podobizny nebo záběru člověka, které není v rozporu s jeho zájmy, umožňuje. Platí to ale jen ve vztahu k nečlenům organizace. Ve vztahu ke zveřejňování podobizen členů organizace takový postup nelze doporučit, protože s ohledem na existující členský vztah foceného k organizaci a skutečnosti, že podobizna nebo záznam je zpravidla zveřejňován s podrobnějšími informacemi o organizaci samotné, o konané akci nebo provozované činnosti, dochází vždy ke zveřejnění více osobních údajů než jen podobizny člena, a takový postup bez předchozího souhlasu člena organizace by byl velmi pravděpodobně posouzen jako postup, který je v rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů člena.
Spoluautorka článku Mgr. Alena Hájková je advokátka, která dlouhodobě spolupracuje s Českou radou dětí a mládeže.
