Češi nejvíce přispívají na projekty, u kterých vědí, kam jdou jejich peníze.
Souhlasí s tím až 95 % dotázaných v rámci nezávislého průzkumu, který zkoumal postoje Čechů k dárcovství. Až 83 % oslovených by dalo přednost pomoci doma oproti zahraničním projektům. Důležitá je pro Čechy také pomoc konkrétnímu člověku, a to přesně podle dvou třetin respondentů. To vše vyplývá z průzkumu humanitární organizace ADRA ČR, který provedla výzkumná agentura IPSOS.
Dvě třetiny respondentů (68 %), kteří se zúčastnili průzkumu zaměřujícího se na postoje Čechů k dárcovství, potvrdily, že dárcovství je pro ně příliš složité. V nabídce neziskových organizací se Češi často neorientují a projektů, které žádají o jejich podporu, je podle nich příliš velké množství. Řadu lidí pak od dárcovství odrazuje i netransparentnost dárcovských projektů, to opět potvrdila více než polovina dotázaných (64 %).
„Z našeho výzkumu vyplývá, že v případě finanční pomoci je pro lidi důležitá zejména transparentnost a adresnost jejich příspěvků. Podobně jako v našich dalších výzkumech se ukazuje, že lidé požadují podporu zejména tuzemských projektů,“ dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, ředitel komunikace Ipsos.
Velkou roli v postojích Čechů, jestli a komu darovat peníze, ovšem hrají podle zjištění průzkumu demografické faktory.
“Starší lidé nad 55 let si častěji myslí, že se lidé do dárcovství nezapojují, protože je to netransparentní. S tím naopak nesouhlasí mladí lidé do 34 let. Podle lidí žijících ve městech by pak na charitu měli přispívat všichni. Starší lidé a spíše muži si častěji myslí, že by se mělo pomáhat jen při přírodních katastrofách,” prozrazuje k demografickým aspektům zjištění průzkumu Jakub Charvát, fundraisingový manažer ADRA ČR s tím, že podle jejich dosavadních dárců je klíčové přímá zkušenost nebo reference známých.
Čtyři z deseti respondentů pak také souhlasí s tvrzením, že si neziskové organizace nechávají většinu z darovaných peněz pro sebe. Podle třetiny dotázaných důvěryhodnost těchto organizací zvyšuje, když charitu zaštítí nějaká slavná osobnost.
Průzkum potvrzuje názory odborníků, podle kterých je potřeba nabídku více přizpůsobit českým dárcům a jejich specifikům.
“Při fundraisingu čelíme hned několika výzvám, především zjednodušení celého procesu finanční pomoci. Data nám potvrdila, že se dlouhodobě ubíráme správným směrem – důležitou součástí naší práce jsou projekty v České republice a je pro nás samozřejmostí poskytovat transparentní informace dárcům o tom, kam jejich příspěvky směřují. Věříme, že máme jejich důvěru, ale je pravdou, že výroky některých státních činitelů na účet neziskových organizací snižují důvěryhodnost celého sektoru a dopadají negativně i na tuto oblast,” uvádí ředitel ADRA ČR Radomír Špinka.
O výzkumu
Výzkum byl realizován v říjnu 2018 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR ve věku 18-65 let. Celkem se ho zúčastnilo 1000 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz.
O humanitární organizaci ADRA ČR
ADRA Česká republika je součástí mezinárodní sítě organizací ADRA, které působí ve více než 130 zemích světa. Poskytuje okamžitou humanitární pomoc v zahraničí i České republice při mimořádných událostech (povodně, hurikány, válečné konflikty apod.). Zároveň realizuje dlouhodobé rozvojové projekty s cílem poskytnout podporu lidem žijícím v chudobě a ve špatných životních podmínkách. V České republice byla ADRA založena v roce 1992. V současnosti ADRA ČR koordinuje 15 dobrovolnických center, která se zaměřují především na pomoc seniorům, dětem a zdravotně postiženým v Čechách a na Moravě. 
ADRA patří mezi největší koordinátory pomoci při povodních a jiných živelních katastrofách u nás. Věnuje se také globálnímu rozvojovému vzdělávání. Více na www.adra.cz.
