Příběh dobrovolnice Olesey ze Sedmi statečných

Je jich sedm, pocházejí ze šesti států světa a žijí, pracují či studují v České republice. Všechny spojuje jedna věc, a sice dobrovolnictví.

Příběhy těchto neobyčejných lidí zpracovala společnost META, o.p.s. formou video medailonků a tištěné publikace s názvem Sedm statečných – příběhy cizinců dobrovolníků, která je navíc doplněná o teoretický úvod k dobrovolnictví v České republice a ve světě. V těchto měsících každého z nich představujeme samostatně v rámci speciálního seriálu.

Seznamte se s Oleseou, která pochází z Podněstří v Moldavsku. Do Čech přijela studovat magisterský obor ekonomie řízení podniku a podnikové finance a věřila, že Česko, jakožto slovanská země, bude blízká její rodné zemi, a to jak kulturou, tak jazykem. Začátek byl ovšem složitý, a to právě hlavně kvůli neznalosti češtiny. Za dva roky na škole se ale v češtině zlepšila a jak sama říká: „pak už jsem měla možnost najít si práci a být plně schopný člověk, jako jsou Češi.“ Nyní pracuje ve společnosti Hewlett-Packard jako strategický manažer.

Jak se jí žije v České republice? „Mám tady spousty kamarádů, kteří jsou původem z Česka. Je tady výborný kulturní život, je tu výtečná infrastruktura… Jsem tady zkrátka moc spokojená a šťastná.“

Ve volném čase cestuje, sportuje, čte, šije… a taky dobrovolničí, a to pro společnost Hestia a občas jezdí na dobrovolnické víkendy s neziskovou organizací InBáze. V obou organizacích pracuje s dětmi a dává jim tak možnost něco se naučit a rozvíjet se. Co konkrétně dělá v Hestii? „Máme tam kroužek, který se jmenuje KOMPAS. Je to jednotýdenní setkávání s dětmi, které ve svém volném čase nic moc nedělají. Cílem je dát dětem perspektivní trávení volného času, ukázat jim různé možnosti, aby poznali, co by je mohlo bavit a naučily se i více komunikovat mezi sebou.“ A dodává: „chodí tam různé děti – ze znevýhodněných rodin, s poruchou pozornosti, děti, které jsou hodně uzavřené, a občas tam přijdou děti, které nemají žádný kroužek, protože nevědí, co je baví….“.

A co dobrovolnictví Olesee přináší? „ Mám dobrý pocit z toho, že dělám něco užitečného a mám vždy takový pocit odpočinku, když jsem s těmi dětmi, vůbec nic neřešíme, naopak si užíváme volný čas. Děti jsou vděčné za cokoliv, a tak si vyměňujeme energii. Občas jsme my dospělí už tak přepracovaní, že nevidíme to, co vidí děti. To je taková moje motivace, výměna energie a výměna zkušeností.“

Více o Olesee, jejím životě v Čechách a rozdílech se životem v Podněstří, v čem může být český jazyk těžký, a co všechno podniká v Hestii, se dozvíte v publikaci Sedm statečných – příběhy cizinců dobrovolníků (2017), nebo v jejím video medailonku: