Králem škrobárenského průmyslu se v 19. století stal lékař. Vynalezl mejdlíčko
Významný podnikatel a lékař František Malínský, král škrobárenského průmyslu, stál u zrodu pochoutky jménem bruscukr neboli mejdlíčko.
V románu Ignáta Herrmanna U snědeného krámu z roku 1890 přivítal hlavní hrdina, kupec Martin Žemla, v obchodě malého zákazníka. Byl 19. březen, den sv. Josefa, a hovor se odvíjel takovým způsobem, že to jasně dokládá oblibu dané laskominy nejen v 19. století.
Žemla se zeptal: „Copak si přeje chlapeček?“ – „Za dva krejcary bruscukr.“ – „A kdopak ti dal ty dva krejcárky?“ – „Maminka, já jsem Pepíček.“ – „Když jsi Pepíček, tak si nech ty dva krejcárky. A mamince řekni, že mám dobrou kávu a laciný cukr.“
Lahůdka, na kterou se Pepík těšil, tzv. bruscukr čili mejdlíčko, patřila v 19. století k nejoblíbenějším levným lidovým pamlskům. Barevné, nasládlé škrobové tabulky s mírně natrpklou chutí vznikaly ze sirobu, sladké šťávy z řepy používané jako základ pro výrobu bonbonů.