Na Opavsku byla potvrzena otrava dvou čápů bílých fosfidem zinku – účinnou látkou používanou v přípravku na trávení hrabošů Stutox II…
Ve středu 14. srpna přijali v Záchranné stanici v Bartošovicích telefonickou informaci o dvou mrtvých čápech na Opavsku. Pracovníci záchranné stanice kadavery čápů odeslali na vyšetření do Státního veterinárního ústavu v Olomouci. Nyní jsme obdrželi výsledky vyšetření.
Vyplývá z něj jednoznačně, že čápi byli otráveni. V jejich volatech a u jednoho též v žaludku byla prokázána rezidua vysoce toxického fosfidu zinku (fosfanu), chemické látky, na jejíž bázi fungují některé jedy na hlodavce včetně v posledních týdnech často skloňovaného Stutoxu II. O otravě čápů již byly informovány Krajská veterinární správa v Ostravě i příslušná pobočka Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) vydal 5. srpna rozhodnutí, jímž povoloval na území řady okresů České republiky (včetně Opavska) plošnou aplikaci jedu na hubení hrabošů polních Stutox II. Následně se rozhořela vzrušená diskuse o oprávněnosti takového rozhodnutí. Ministerstvo zemědělství společně s ÚKZUZ hájilo názor Agrární komory a Zemědělského svazu, které „bubnovaly“ na poplach a tvrdily, že plošná aplikace tohoto jedu je zcela nezbytnou, jinak nastane pohroma pro naše zemědělství a nejspíše i domácnosti. Ministerstvo životního prostředí společně s nevládními ekologickými organizacemi a akademickou sférou zastávalo opačný názor, že jde o příliš veliké riziko pro další teplokrevné živočichy, velmi riskantní narušení potravního řetězce s možnými dalekosáhlými následky.
ÚKZUZ ujišťoval, že primární otravy jiných živočichů než drobných zemních hlodavců, tedy především hraboše polního, jsou velmi nepravděpodobné a druhotné otravy v podstatě vylučoval, s tím, že otrávení hraboši se stáhnou do nor a tam uhynou. Přesto bylo rozhodnutí o možné plošné aplikaci tohoto jedu 12. srpna pozastaveno. Nicméně někteří zemědělci nečekali na výsledek této diskuse a jed bezprostředně po vydání rozhodnutí o možné plošné aplikaci použili.
Sebevědomí odpovědných institucí poněkud kleslo po zveřejnění informací o úhynu několika desítek zajíců polních na jižní Moravě právě v důsledku aplikace předmětného rodenticidu. Aktuální informace o otravě čápů s velkou pravděpodobností zpochybňuje i „nemožnost“ sekundárních otrav, neb si lze jen velmi obtížně představit, že by čápi sezobávali přímo otrávené granule, naopak hraboši patří k hlavní složce jejich potravy. Potvrzují se tak obavy ochránců přírody a oprávněnost pozastavení výjimky pro plošnou aplikaci tohoto jedu.
