Lípy republiky nebo též lípy svobody, jsou stromy, které byly vysazeny na počest vzniku Československé republiky, nebo později i samostatné České republiky. Obecně jsou nazývány stromy republiky.
Zároveň to jsou stromy, které připomínají naši národní svobodu či demokracii.
Nejvíce výsadeb proběhlo v říjnu 1919 k prvnímu výročí vzniku republiky, k 10. výročí ČSR v roce 1928 a rovněž k 50. výročí ČSR v roce 1968. Další stromy byly vysazeny zejména při kulatých výročích. Sázení bylo většinou spojeno s oslavami, které měly své čestné hosty, proslovy i verše. Mnohdy nechyběly školní děti.
Lípy republiky jsou pro své poselství zařazovány mezi významné stromy, některé z nich již byly vyhlášeny jako památné stromy (dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
Lípy republiky jsou živými památníky a zároveň jedinečným symbolem připomínající naše národní dějiny. Tyto pamětní stromy oslavují vznik našeho státu a podporují naši národní hrdost a svobodu. Výsadby stromů s poselstvím dokazují naši národní identitu a posilují sounáležitost obyvatel s místem kde žijí.
Sázení stromů při význačných událostech má u nás dlouhou a silnou tradici. Ta má svůj základ ve zvykovosti lidí na úrovni sociálních a kulturních potřeb.
U příležitosti 100. let od vzniku ČSR se podařilo mnohé tyto stromy zmapovat a vysadit na připomenutí této události nové pamětní stromy.
https://lipyrepubliky.cz/
https://www.facebook.com/Lipyrepubliky/
Lípa – národní strom
Řada zemí má své národní stromy. V České republice je národním stromem lípa (Tilia). Můžeme ji nalézt na standartě prezidenta, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách.
Oficiálním národním symbolem se stala roku 1848, kdy se na všeslovanském sjezdu, který probíhal 2.–12. června v Praze, sešli delegáti z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, dále pak Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbové, Slovinci a Dalmatinci, což byly zástupci všech porobených slovanských národů. Stanovili lípu jako národní symbol postavený proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom měl navrhnout František Ladislav Čelakovský.
Lidé měli rádi lípy od nepaměti. Lípa byla symbolem ochrany, pomoci a lásky pro svou vůni, půvabnou korunu a vlídnému stínu. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. V mytologii byla lípa zasvěcena bohyni lásky, v křesťanství byla často spojována s Pannou Marií (na lípy lidé zavěšovali obrázky Panny Marie). S tvárným lipovým dřevem pracovali řezbáři, dělali z něho oltáře a sochy svatých, proto tedy “svaté dřevo”. Dřevo provázelo lidská pokolení od narození až do hrobu. Lipové dřevo našlo uplatnění při výrobě nábytku, dřeváků, hudebních nástrojů, kolébek i rakví. Svůj význam má lípa i v léčitelství.
Podle pověsti právě lípy byly zabydlovány spravedlivými a dobrými duchy, a proto pod jejich větvemi hledala v bouřce útočiště řada lidí ve víře, že do lípy blesk neuhodí. A své postavení si lípa hájí i v dnešní době. Stále je naším nejoblíbenějším stromem a je často vysazována.
Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a lípa malolistá neboli srdčitá (Tilia cordata). Lípa se dožívá stáří až 1 000 let.
