Vodové a temperové barvy spolu se všemi štětci na stole v krompašském dětském domově před Vánoci nezahálely. V malování andělů se vystřídalo celkem osmnáct dětí ve věku od pěti do patnácti let.
Na stole s barvami hořely svíčky jako připomínka vánoční atmosféry, která se nezadržitelně blíží.
Malovaných andělů bylo nakonec tolik, že potěšily nejen návštěvníky Andělské slavnosti v Krompachu, ale určitě zpříjemní i pobyt dětských pacientů v nemocnici, o něž se stará sponzorská firma Letního domu Merck.
Herec Petr Vacek na dvacátou „Andělskou“, jak se jí mezi lidmi spojenými prací pro dětský domov v Krompachu říká, dorazil až v sobotu k poledni s Janem Bártou.
Však už na něj čekala práce a nezastavil se do pozdních večerních hodin, kdy se opět s ředitelem Letního domu vracel do Prahy.
Má to ale Letní dům štěstí, že má takového patrona! Petr Vacek spojil svou chuť pomáhat druhým s prací pro Letního domu už před mnoha lety. To ještě vedli Letní dům Jiří a Lucie Kokrdovi. Petr Vacek se nakonec stal členem správní rady Letního domu a podílí se pravidelně i na jeho finanční podpoře.
V půl druhé odpoledne, toho významného sobotního dne, se Petr začal svou práci u jednoho ze stolů Tvořivých dílen. V nich si děti krompašského dětského domova chystaly a vyráběly novoroční přáníčka spolu s ozdobami na stromeček. U jednoho stolu také tavily a lily do vody olovo. Bylo to velké dobrodružství, které učarovalo především chlapcům. V další Tvořivé dílně děti zpracovávaly z včelího vosku svíčky. Hned u vedlejšího stolu pak další skupina vyráběla ozdoby z drátků a drátů.
Čas u společného díla rychle utíkal. Po dvou hodinách Petr Vacek pozval všechny do místní tělocvičny. Tady měl na starost úlohu moderátora bohatého programu, připraveného obyvateli dětského domova spolu s vychovateli a vychovatelkami. Samosebou, v Krompachu jsou teď v kurzu mažoretky v pestrých úborech a nezbytnými hůlkami. Snad proto, že v osazenstvu domova převažují děvčata. Jejich vystoupení s hudbou provokovala přítomné k neustálému vytleskávání. Tleskalo se a tleskalo. Až maňásková pohádka O koblížkovi, kterou předvedly také místní děti, vnesla do sálu trochu ztišení.
V horách, které krompašský dětský domov obklopují, se smráká v tuto adventní dobu velmi brzy. Za dveřmi domova, navzdory tmě a zimě, čekala početná skupina místních obyvatel, kteří dorazili na teplý čaj, na „jednohubky“ a taky na skvělé cukroví. Zajištění dobrot i nápojů v tu dobu už mělo v plné režii SODEXO – osvědčená skupina zaměstnanců této firmy, kteří do Krompachu zajíždějí už řadu let.
Za zvuku zvonů z reproduktoru se nejdříve rozsvítil vysoký smrk na nádvoří a pak už zazněly z úst dětí první tóny koled. Slovem je opět provázel Petr Vacek, který na závěr uvedl i ohnivou show skupiny Fireshow JBC. Sousedé a známí si celou akci před dětským domovem moc pochvalovali. Nejen proto, že si na své přišly jejich žaludky, ale že si také z plných plic s dětmi zazpívali.
Nu a pak už přišel dlouho očekávaný večer! Podmínkou vstupu do jídelny, vyzdobené jako nebe pruhy modře batikované látky, bylo andělské – tedy bílé oblečení. Žel, ne všichni měli na zádech křídla. Naštěstí tohle krompašské nebe bylo otevřeno i „hříšníkům“ bez křídel. Zpravidla šlo o muže. Jako by se jim na jejich široká ramena křídla ne a ne vejít! Zato děti, děti křídla měly, do jednoho!
A zase zněla hudba a k ní tanec se světly a také proslovy těch, kteří měli na uspořádání dvacáté úspěšné „Andělské“ svůj podíl. Oči dětí a možná i oči dospělých prozrazovaly, co je však na „nebeském“ večeru to nejdůležitější. SODEXO vedlo! Byl čas vrhnout se ke stolům. A bylo si na nich z čeho vybírat! Řízečky, sýry, šunka od kosti, saláty, zeleninové, salát bramborový a salát s těstovinou, salámy s klobásami, bramborové placičky a krutóny. Sladké části večeře předcházela znovu hudba. Není divu, že se většina přítomných cítila v krompašské jídelně opravdu jako v nebi.
Čas byl však neúprosný. Petr Vacek se převlékl z nebeských šatů zpátky do svého „civilu“. Bylo nutno nastoupit cestu zpět. Nastalo loučení a děti stejně jako někteří dospělí nechtěli Petra Vacka pustit. Bylo jim s ním dobře a moc dobře věděli, že se s ním hned tak neuvidí. A tak Petr musel nakonec slíbit, že se v Krompachu zase někdy ukáže.
Pro děti sobotní slavnostní hostinou „Andělská“ ještě neskončila. Na neděli mělo pro ně přichystáno Divadlo RADAR speciální představení s Pověstmi pro štěstí. Pracovnice a pracovníci Letního domu se pak po poledni vydali na zpáteční cestu do Prahy. Jak bylo dobře, že je do města odvezlo auto s velkým nápisem Letní dům, které už řadu let poskytuje společnost ARVAL.
Nu a zbývá poděkovat nejen Petru Vackovi za dobře odvedené dílo. Poděkování patří i všem ostatním. Těm, kteří v Letním domě celou akci připravovali a pak i s dobrovolníky uskutečnili. Pochvalu si zaslouží skvělá spolupráce s paní ředitelkou dětského domova i s vychovatelkami a vychovateli, stejně jako dobré jídlo s nápoji, připravené společnosti SODEXO.
Kromě děkování je na místě vyslovit závěrem i přání. Je důležité a míří k dětem krompašského dětského domova. Ať se splní Vaše nejtajnější sny a přání. Skoro totiž tušíme o čem jsou a jejich splnění by si všichni, kteří přišli na dvacátou Andělskou slavnost, určitě přáli.