Nouzový stav v ČR postihl i chod dětských a mládežnických organizací. A i když některé z nich uvádějí, že je jejich činnost pozastavena, není to úplně pravda. Tisíce dobrovolníků mají napilno víc než dřív.
Samozřejmě se nekonají pravidelné schůzky, výpravy, exkurze, táboření, soutěže, ale žijeme a snažíme se, aby to mělo smysl.
Služba druhým
Starší členové se ihned zapojili do výroby a rozdělování roušek v místech bydliště či začali organizovat jejich distribuci.
Dochází také k propojování dětských a mládežnických spolků s organizacemi seniorskými nebo s poskytovateli sociálních služeb. V praxi to znamená zajišťování nákupů potravin, léků, drogerie, distribuce dezinfekce a roušek. Zde je častá spolupráce s obcemi, které zajišťují větší odběry přímo od výrobců.
Zajímavé je i zapojení 3D tiskáren, kdy mladí lidé tisknou ochranné pomůcky, jako jsou štíty nebo respirátory. Ty pak slouží lidem v první linii: prodavačům, hasičům, lékařům, lékárníkům, záchranářům. Ti všichni marně čekali na dodávky od státu nebo kraje. Tábornické organizace se zapojily do sbírky použitého vybavení pro bezdomovce. Cílem bylo sesbírat spacáky, karimatky a stany – proto, aby mohlo být zbudováno přechodné ubytování, které by zabránilo roznášení viru po městech. Ti členové našich spolků, kteří studují medicínu, pomáhají jako dobrovolníci na příjmech nemocnic či jezdí se sanitkou odebírat vzorky do „terénu“.
Co nabídnout v době nouzového stavu rodičům a dětem?
Ti, kteří mají děti a zůstali s nimi doma, vědí, jak je těžké zvládnout učivo. Skoro se až nechce věřit, že to, co děti ze školy prostřednictvím online nástrojů dostávají zadáno, by se naučily i při běžné školní výuce. Kontakt s kamarády je znemožněný. Vycházení ven omezené. Jak zajistit odreagování dětí a zachování posledních zbytků dobré nálady u rodičů? S tím si lámali hlavu nejedni vedoucí. A proto se začaly objevovat nejrůznější hry a výzvy. Krom rozvoje znalostí a manuálních dovedností v nich často šlo právě o sebepřekonání, důvtip a humor pro celou rodinu.
Jak zachovat oddílovou činnost na dálku?
Oddíloví vedoucí po celém Česku vymýšlejí způsoby, jak na dálku udržet činnost. Schůzky probíhají přes Skype nebo Google Meet, kluci a holky se scházejí na discordu, dostávají dopisy s úkoly, volají si. Společně sdílíme nápady a tipy, včetně těch technických. Objevují se takové termíny jako online výpravy či e-táborák. Společné modelování ideálního tábořiště ve virtuálním prostředí. Zajímavá je ale i spolupráce při vyrábění věcí na letní tábor nebo sdílení zkušeností s vařením, domácími pracemi či rukodělnými činnostmi. O tom, jak vymyslet přitažlivou online schůzku, se vedou debaty a vedoucí si sdílejí první zkušenosti.
Síla spolků v krizových časech
V čem je síla fungujících spolků v krizových časech? Jako místostarosta obce mohu říct, že právě v tom, že jsou mezi sebou úzce propojeny, mají k sobě úctu, spolupracují. Jejich členové jsou zvyklí pracovat s jinou než finanční motivací. Dělá jim radost, když dělají radost druhým. Jsou to bojovníci. Jsou zvyklí nečekat, než se něco stane „nahoře“, ale pracovat s tím, co je po ruce. Nebojí se manuální práce. Není pro ně tak velký rozdíl, jestli připravují tábor nebo zajišťují distribuci dezinfekce či roušek seniorům.
Trapná samozřejmost
To, co bylo ještě před pár týdny pro nás nepředstavitelné, se stalo realitou. Není to svět, který bychom vítali. Je to ale svět, ve kterém se musíme naučit žít. Jsme přesvědčeni, že právě zkušenost z činnosti mnoha našich organizací pomáhá k tomu, abychom dokázali i tento nepředvídaný stav světa kolem nás vyplnit nějak smysluplně. Abychom byli užiteční sobě i svému okolí. To, co tady píšu, mi přijde tak samozřejmé, že jsem se dlouho rozmýšlel, jestli má vůbec nějakou cenu to připomínat. Přečetl jsem si slova našeho premiéra o tom, že mu od prvních okamžiků, kdy se v naší zemi projevily symptomy krize s koronavirem, chybí pomoc ze strany neziskového sektoru. Aha, takže je potřeba nejen pomáhat, ale i o tom mluvit a psát – i za cenu toho, že se to může jevit trapné.
Informace pro premiéra
Premiér má poradní orgán, který se jmenuje Rada vlády pro NNO. Sám tam chodí a jednání řídí. Že by neměl kde si informace zjistit? I já jsem byl dlouhá léta členem zmíněného orgánu a této příležitosti jsem využíval k tomu, abych pana premiéra informoval o aktuálních problémech, které se tam řešily. Co musím dodat ke cti zmocněnkyně Heleny Válkové, která Radu vlády pro NNO de facto vede, je, že se neziskovek vehementně zastala, shromažďovala podklady, a to nejen o tom, co všechno NNO dělají, ale i do jakých problémů se dostávají a jaká podpora od státu by jim pomohla. Zatím se totiž v souvislosti s koronaztrátami hovořilo jen o podnikatelích. To, že je zde velký sektor hospodářství, který utvářejí právě NNO, jež poskytují služby potřebným, bylo tématem zcela opomíjeným.
Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže
Stručný přehled aktivit organizací dětí a mládeže v době koronavirové krize pro společnost, seniory a další potřebné najdete například zde.
Nabídka odkazů na činnosti pro děti i rodiče nejen pro členy spolků v době, kdy se toho moc nesmí a setkávání s kamarády a spolužáky je pomálu, je tady.
Tipy a nápady pro vlastní členy i vedoucí po čas karantény, aneb jak to chodí u některých spolků na dálku, najdete zde.
Další články najdete na www.adam.cz, www.crdm.cznebo na webech jednotlivých spolků a jejich facebookových stránkách.
Dopis zmocněnkyni Rady vlády pro NNO – Coronavirová krize v oblasti práce s dětmi a mládeží, dopady a návrhy na záchranná a ozdravná opatření ze strany státu v pdf ke stažení zde.
Dopis zmocněnkyně Rady vlády pro NNO najdete v pdf ke stažení zde.
Odpověď MPSV na dopis zmocněnkyně je v pdf ke stažení zde.
Projev zmocněnkyně Rady vlády pro NNO Heleny Válkové v Poslanecké sněmovně PČR dne 7. dubna 2020: https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/043schuz/s043014.htm
#koronavirus
