Koronavirus v Indii je na vzestupu. Naše škola v Malém Tibetu je stále uzavřená a rodiče si dělají starosti: „jestli ty jejich děti nechytnou roupy, když je nezaměstná škola“.
Obavy rodičů měly různou podobu, ale nikdo nečekal, že se starší děti a mladíci začnou bavit nečekanou zábavou, tzv. trekováním – prostě chození do hor pro zábavu. Když už všichni mladí doslova zmizeli do hor, sešli se rodiče, aby probrali dojmy. Přišli na to, že první, kdo v Mulbekhu vylezl nějakou horu, byli dobrovolníci z Česka a od nich to zpopularizoval učitel naší školy Sonam.
Náš Sonam takto představil výstup na horu Qjon-li. Hned druhý den po zveřejnění videa vyrazily další skupiny mladých z vesnice do okolních hor. Strávili tam jednu až dvě noci a potom se vrátili zase domů. To vyvolalo další vlny nadšenců pro treking. Postupně z naší vesnice mladí skoro úplně zmizeli. Rodiče jenom pozorovali ohně planoucí na tamních kopcích a zkoušeli odhadovat, které světýlko je založeno zrovna jejich dítkem.
V Malém Tibetu a jeho tradiční kultuře nikdo neměl důvod zdolávat vrcholy. Do hor se chodilo pouze pro sběr bylin nebo pasení dobytka, popřípadě se v údolích sbíralo dříví. Nikdo si nedokázal představit, že by si někdo z naší vesnice šel ve volném čase vylézt místní pětitisícovku, a ještě si tím odpočinul nebo získal něčí respekt. Zcela absurdní dojmy vyvolávali čeští první dobrovolníci v Mulbekhu, kteří „letěli přes celou planetu, proto, aby u nás ve vesnici šli do hor?! Vždy my do hor posíláme jenom ty, na které zbylo pouze pasení ovcí“
V průběhu posledních 13 let se pro tamní obyvatele stalo pasení dobytka, sbírání dříví i bylin zbytečně náročné v porovnání s nákupem zboží v obchodě. Ve srovnání s dřívější dobou hory zcela osiřely, a to až do letošního jara, kdy díky místním návštěvníkům zase ožily.
„Když viděli rodiče nevšední zájmy jejich dětí, začali chodit s nimi,“ přibližuje náladu ve vesnici ředitel školy Norboo. „Byli schopni dát mladým další tipy, kde se dá přespat, jak se ubránit proti medvědovi nebo vlkovi, jaké bylinky se dají sbírat na dobití energie, protože si to ještě pamatovali ze svého dětství. Díky trekování se rozjela nečekaná generační výměna zkušeností. Díky českým dobrovolníkům, že nám pomohli tuto volnočasovou aktivitu objevit,“ uzavírá ředitel Norboo.
http://www.brontosaurivhimalajich.cz/2020/7/2/novy-nesvar-v-mulbekhu-trekovani
Jiří Sázel
Související:
Ředitel Norboo vyřešil vzdělávání v Mulbekhu
Více o pobytu Sonama v ČR zde:
http://www.brontosaurivhimalajich.cz/2018/12/16/ted-budeme-mesic-zpracovavat-rikaji-sonam-khenriab-na-navstevu-cr
Malý Tibet leží v severní Indii. Je to poslední místo na světě s nepotlačenou tibetskou kulturou. Život tamních obyvatel mění globalizace, a aby si zachovali to nejlepší z původní kultury, musí mít dobré vzdělání.
Ve vesnici Mulbekh si místní v roce 1992 založili vlastní školu Spring Dales Public School. V roce 2008 do ní nastoupil ředitel Norboo, který se obrátil na nás, abychom mu pomohli školu rozvinout.
Vesnice Mulbekh leží 5 hodin cesty taxíkem z hlavního města Malého Tibetu směrem do Kašmíru. Hlavní město Malého Tibetu se jmenuje Leh a leží na břehu řeky Indus ve výšce 3 500 m n. m.
Život v Malém Tibetu se mění velmi rychle díky globalizaci, s přístupem k elektronice, médiím, sociálním sítím i s vybudováním horských silnic.
Aby tamní obyvatelé transformovali to nejlepší z původní kultury do moderní doby, potřebují kvalitní vzdělání.
Chceme obyvatelům vesnice Mulbekh pomoci rozvinout jejich školu pro 350 dětí tak, aby měla zázemí jaké je běžné u nás. Proto jim poskytujeme naše přednosti – finanční dary, odborné znalosti a pomoc od dobrovolníků. Postavili jsme dvě budovy, reformovali financování a vzdělávání.
Je nám velkým potěšením, že rozvoj školy spolufinancuje také 14. Dalajláma. Všechny peníze, které máme z ČR, na rozvoj tamní školy pocházejí od drobných dárců.
I Vy se můžete připojit k pomoci…
www.brontosaurivhimalajich.cz
