Text byl rozšířen o pasáž začínající 6. odstavcem, v níž Aleš Sedláček popisuje online jednání zástupců neziskových organizací s premiérem A. Babišem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti M. Hrdinkovou.

    Česká rada dětí a mládeže nesouhlasí s plány vlády výrazně krátit v investicích evropských prostředků do (nejen) mladých lidí.

    Tento týden bude vláda rozhodovat o návrhu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové na změny v alokaci finančních prostředků z evropských fondů pro nové programové období 2021‒2027. Podle návrhu by byly finance z Evropského sociálního fondu (ESF) nově zkráceny z 2,7 miliard na necelých 1,7 miliard EUR. Naopak navýšeny by měly být prostředky do „tvrdých“ projektů financovaných z Fondu soudržnosti, který je určen pro strukturálně postižené regiony.
    „Vláda se chystá lít peníze do betonu a rezignuje na podporu a vzdělávání mladých lidí. Navíc tak činí v aktuální situaci, kdy nezaměstnanost poroste a potřeba trhu se bude měnit. S tím nemůže Česká rada dětí a mládeže souhlasit,“ říká její předseda Aleš Sedláček.

    Z prostředků ESF jsou financovány i tzv. dětské skupiny, které do značné míry sanují nedostatek míst v zařízeních předškolního vzdělávání, a to hlavně v prstencích kolem velkých měst. Důležitá je i práce s dětmi v předškolním věku v sociálně vyloučených lokalitách, dluhové poradenství apod.

    Podíl ESF na prostředcích ze strukturálních fondů přitom již byl snížen. Zatímco v nyní končícím programovém období 2014‒2020 tvořil 22,32 procenta z celkové alokace, pro budoucí období to mělo být jen 13,87 procenta. Pokud plán ve vládě projde, tvořil by ve finále podíl ESF pro období 2021 – 2027 dokonce méně než 10 procent. Školství (včetně strukturálně postižených regionů) by tím přišlo o polovinu peněz, s ;nimiž se počítá pro opatření a priority nově připravované Strategie vzdělávací politiky 2030+.

    V aktuálním programovém období z prostředků ESF financují školy psychology nebo školní asistenty, na které běžně nedostanou peníze z rozpočtu ministerstva školství. V praxi by vládou navržený postup omezil také možnost věnovat se ve výuce individuálně potřebným. Ať se již jedná o děti se speciálními potřebami či děti talentované.

    „Také dobrovolná práce s dětmi a mládeží ve volném čase, hlavní náplň spolků sdružených v České radě dětí a mládeže, byla v současném období podpořena z prostředků ESF. Jednalo se jak o vzdělávání vedoucích, tak i tvorbu a pilotáž nových vzdělávacích programů pro děti,“ dodává Aleš Sedláček.

    Dne 14. 10. 2020 se na hodinu, prostřednictvím online přenosu, potkal s premiérem Andrejem Babišem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti Milenou Hrdinkovou.
    Jak hodnotí toto jednání?

    Předseda České rady dětí a mládeže A. Sedláček během online jednání zástupců neziskových organizací s premiérem A. Babišem a státní tajemnicí pro evropské záležitosti M. Hrdinkovou (foto ČRDM)„Tématem schůzky, kterou zorganizoval ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek a na kterou přizval i zástupce dalších NNO z oblasti sociální, bylo rozdělení peněz v budoucích operačních programech v ČR. Do České republiky „přiteče“ o něco méně peněz než v současném období. To je věc, se kterou jsme počítali. Co nás ale překvapuje, je snaha Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přesunout část peněz původně plánovaných pro operační programy MPSV a MŠMT směrem k programu IROP (Integrovaný regionální operační program), který má pod sebou MMR. Naší snahou nebylo přesvědčit premiéra, že stavět dálnice nebo nemocnice je špatně. Snažili jsme se z praxe popsat, jak veliká šíře aktivit je dnes z prostředků EU hrazená a jak moc se to státu vrací. A jak málo plánovaný přesun přinese infrastrukturní výstavbě a jak moc chybějící prostředky uškodí ve vzdělávání a sociální oblasti.

    U nás se jedná o peníze na vzdělávání vedoucích, přípravu a zkoušení nových metod a programů pro děti. Peníze od státu stagnují v naší oblasti již mnoho let. MŠMT při naší snaze o navýšení a vyjednávání v Poslanecké sněmovně reagovalo tak, že navýšení tu existuje, jelikož tu je Operační program VVV (Výzkum, vývoj a vzdělávání), kde jsou výzvy na podporu neformálního vzdělávání. Ty se po plánovaném snížení patrně stanou jen zbožným přáním.

    No, ale jelikož se na každé situaci dá najít něco pozitivního, tak bych celou záležitost viděl asi takto:
    1. premiér je vůbec ochotný se o věci bavit;
    2. k tzv. měkkým projektům je nedůvěřivý a pamatuje si nějaké příklady projektů, které mu přijdou zbytečné (nakonec se ukázalo, že se nejedná o projekty z OP JAK (Jan Amos Komenský), ale OPZ (Operační program Zaměstnanost), tedy z MPSV);
    3. premiér zorganizoval další schůzku k tématům, která chce řešit přímo on. Jedná se o pobytová zařízení, poskytující sociální služby a dluhové poradenství, a návaznou legislativu. Zaujala ho i pasáž věnovaná práci s lidmi s trestní minulostí;
    4. k dalším tématům se sejdeme s ministryní MMR Klárou Dostálovou a státní tajemnicí Milenou Hrdinkovou. K propojení na místě došlo;
    5. výši plánovaného přesunu v neprospěch měkkých projektů plánuje vláda po zasedání konaném 14. 10. 2020 jen poloviční, než tomu bylo při posledním jednání rady pro ESIF (Evropské strukturální a investiční fondy, tedy v návrhu, který jsme 14. 10. kritizovali);
    6. nic není definitivní. Uzavře se to zhruba v dubnu.“

    Autor