Rozhovor s kreslířem Richardem Fischerem
Píší se 80. léta 20. století a v Praze na Starém Městě party dětí objevují Foglarova románová Stínadla. Přichází touha hrát si na Vonty. To brzy přeroste ve vlastní svět plný neuvěřitelných, a přitom skutečných dobrodružství.
Píší se 20. léta 21. století a z tohoto prostředí vzniká unikátní komiks. Ten není parafrází ani pokračováním Foglarova díla. Jde o dílo napůl fiktivní a napůl vycházející z autentické orální historie pamětníků, kteří poznali a objevili Staré Město pražské v jedinečné historické době tak jako už nikdy žádná generace po nich.
Kniha je právě v těchto dnech v tiskárně, a tak foglarovský internetový magazín Bohoušek oslovil kreslíře Richarda Fischera, který je spoluautorem Rváčova, a položil mu několik zvídavých otázek.
Patříš mezi multiumělce. Někteří budou možná znát hudební uskupení Bavor a Javor. Kdy a jak vzniklo?
Naše duo vzniklo jako projekt k doplnění programu vernisáže malíře Romana Franty před asi sedmi lety. Při zkoušení jsme zjistili, že nás to baví víc než kapela, ve které jsme tehdy oba hráli. Program s texty Gézy Včeličky Klášterní ulice přišel až později a navazoval na mé tehdejší výtvarné aktivity spojené se staropražským Františkem.
Videozáznam z vystoupení hudební formace Bavor a Javor (skladba „Klášterní ulice“) si na YouTube můžete pustit zde.
Jak relaxuješ?
Čas, který zbývá, se snažím vracet rodině. Nejlíp si odpočinu v lese.
Kdy jsi začal s kreslením?
Asi ve školce, pokud si pamatuju.
Četl jsi v mládí foglarovky, Rychlé šípy?
No jistě! Kdo tvrdí opak, lže, nebo se bezdůvodně stydí. Alespoň v naší generaci.
Jak jsi se k foglarovsko-stínadelskému tématu dostal?
Knihy jsem objevil tak v osmi letech, v sestřině knihovničce: Junáky a komiksové sešity po tátovi zašité ve sklepě. To byly tehdy dobrodružné archeologické výpravy. Každé dítě miluje sklepy.
Kreslil jsi obrázky do komiksu Rváčov podle nějakých skutečných předloh – třeba fotografií? Byly to fotografie, které jsou nějak spojeny s vontským děním v uličkách Prahy?
Bez starých fotek Prahy by to nešlo. Spousta jich lze dohledat v různých zájmových skupinách o staré Praze na Facebooku. Naštěstí pro mě zanechávají i Vontové spoustu stop na internetu. Umožnuje to nový rozměr pátračství, ve kterém už tolik nejde o nos. Ale to je jen polovina inspirace. Když jsem kreslil interiér estébácké kavárny, musel jsem si do ní sednout a dát si kafe. I když dávno nevypadá původně. Stejné to bylo s Foglarovým bytem. Měl jsem při pátrání velké štěstí.
V popisku se píše: „Tento komiks není parafrází ani pokračováním Foglarova díla. Jedná se o beletrijní, napůl fiktivní a napůl z autentické orální historie pamětníků vycházející příběh dětí z 80. a 90. let.“. Je to opravdu 50 na 50 nebo spíše 10 ku 90?
To nedokážu takhle říct. Jde o naprosto fiktivní příběh, jehož autenticitě dopomáhají nějaké dobové zkazky. Osoby jsou ovšem smyšlené, jediný opravdový je Jaroslav Foglar, který ovšem promlouvá „naší bublinou“.
Spoluautorem komiksu je Džian Baban. Spolupracovali jste poprvé?
S Džianem Babanem ani jiným scénáristou jsem v tomto rozsahu dosud nespolupracoval. Je to můj knižní debut. Nikoliv však Džianův. Je jedním z nejznámějších scénáristů nejen komiksu u nás.
Kniha bude mít 176 stran. Jak dlouho trvala tvorba – nakreslení?
Komiks jsem kreslil asi rok a půl, ale přípravy započaly už před pěti lety.
Podle anotace se na podzim 2021 chystá pokračování. Víš alespoň v obrysech, o čem bude? Bude navazovat na první díl, tedy půjde o návazné pokračování?
Scénář obou dílů se musel zpracovávat naráz, proto to také tak dlouho trvalo. Skoky v časových rovinách budou pokračovat a musí mít jednotnou logiku. Těžiště děje se ale posune do další dekády.
Vontské, pátračské a čtenářské obci dáváme na vědomí, že první díl komiksové ságy Rváčov už brzy vyjde v Nakladatelství Lipnik. Děkujeme všem za dosavadní přízeň!
Knihu je možné zakoupit za zvýhodněnou cenu.
Rozhovor byl převzat se svolením redakce foglarovského magazínu Bohousek.cz.