European National Panels (NPA) pokračuje v projektu, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii.
NPA, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 30. října – 2. listopadu 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k vysokému počtu nemocných a zhoršující se situaci.
Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).
Podrobné výsledky již 11. vlny jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu.
Mírně více než třetina obyvatel by se nechala očkovat proti novému koronaviru
V případě, že bude vyvinuta účinná vakcína proti koronaviru, jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat muži než ženy. Mezi ženami naopak více rezonuje odmítavý postoj či nerozhodnost ohledně očkování. Více odmítají očkování lidé na Moravě a z velkých měst.
„Zajímavé je, že s vyšším vzděláním stoupá míra rezervovaného přístupu k očkování. Mezi respondenty s vyšším a vysokoškolským vzděláním 64 % dokonce očkování odmítá, či spíše odmítá,“ poukazuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu a ředitel výzkumné agentury NMS.
V celé populaci celkem 45 % dotazovaných možnost nechat se naočkovat odmítá a nerozhodných potom zůstává 19 % dotazovaných.
Většina Čechů souhlasí s novými vládními opatřeními
Souhlas s novými vládními nařízeními, která se týkají zavření maloobchodního prodeje, služeb a omezení volného pohybu a zavedení práce z domova, vyslovily aktuálně dvě třetiny lidí. 24 % souhlasí se všemi nařízeními, 40 % potom s většinou z nich. S narůstajícím věkem se zvyšuje i míra souhlasu se všemi opatřeními, ve střední věkové skupině (25–34 let) je pak patrný nejvyšší nesouhlas se zavedením opatření.
S rozšiřujícím omezením volného pohybu o zákaz volného pohybu ve večerních hodinách od 21:00 do 4:59 (z minulého týdne), také většina respondentů Českého národního panelu souhlasí – celkem 55 %. I v tomto případě můžeme pozorovat vyšší míru souhlasu s narůstajícím věkem. Nejméně pak mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let a 25–34 let, a také mezi lidmi z velkých měst.
Lidé se obávají příchodu ekonomické nebo finanční krize Rozvleklá a velmi náročná situace šíření onemocnění covid-19 ovlivnila jak běžný život, tak zároveň i chod společnosti a fungování statní ekonomiky jako celku. V důsledku toho, jaký vliv má pandemie na společenský život, se Češi nejvíce obávají příchodu ekonomické či finanční krize (velmi se obává 35 %). Výrazně více než muži se obávají ženy, obavy se pak objevují i mezi dotazovanými ve věku 45–54 let. Z tohoto scénáře pak mají o něco větší strach také lidé ve velkých městech.
Čechům dělá starost také vzdělání dětí a mladé generace (velmi se obává 37 %) či nedostatek lékařů například v důsledku jejich nakažení či nařízenou karanténou (31 %). Nejméně se dotazovaní obávají zaplnění nemocničních lůžek s pacienty pozitivními na covid-19 (26 %) či velkého nárůstu nezaměstnanosti v České republice (velmi se obávám 26 %). Ve všech případech jsou mnohem skeptičtější ženy než muži.
Pomáhat druhým se 17 % lidí teprve chystá, zejména mladí
Většina dotazovaných z Českého národního panelu uvedla, že v průběhu „druhé vlny“ pandemie koronaviru zatím nenabídla svou pomoc nikomu v okolí (66 %). Toto tvrzení je výrazně více zastoupené u dotazovaných ve věku 55 a více let – pravděpodobně to může být důsledkem toho, že se tato věková skupina nejvíce blíží nejohroženější kategorii, kterou jsou především starší lidé důchodového věku.
„Z aktuální situace je patrné, že druhá vlna v České republice není provázena podobnou mírou společenské solidarity – tak, jak jsme mohli vidět v první vlně nákazy, přitom dopady rozšíření nákazy i vlastní riziko selhání zdravotnictví jsou mnohem vyšší,“ dodává Ondřej Veis.
Z těch, kteří svému okolí naopak nějakou pomoc poskytli (16 %), tak častěji učinili vysokoškoláci, dotazovaní z velkých měst, ženy a mezi věkovými kategoriemi lidé ve věku 35–44 let. Největší podíl těch, co se chystají pomáhat (celkově jich je 17 %), je ve věkové skupině 15–24 let.
Polovina těch, kteří zajišťují či budou zajišťovat pomoc svému okolí, uvádí, že nejčastěji se jejich pomoc týká donášky potravin (55 %). Tu uvádí spíše mladší respondenti, lidé z Prahy a obecně také ženy. Dále také Češi pomáhají či pomohou s poskytnutím jídla, financí a zdravotního materiálu (26 %), pro tuto možnost se vyslovili spíše muži a lidé z Čech; také pak s hlídáním dětí (25 %), kdy se pro tuto možnost vyslovily naopak spíše ženy. Méně jsou pak Češi schopni poskytnout výpomoc ve zdravotnickém zařízení (9 %) či výpomoc v domově pro seniory (8 %).
Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
European National Panels (www.nationalpanel.eu) je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v České republice – Nielsen Admosphere, NMS Market Research, and STEM/MARK. Představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 30 000 v Polsku (Polski panel narodowy), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).
#koronavirus
