Poznejte blíže pohled mladých Čechů a Slováků na demokracii
Drtivá většina mladých lidí z Česka (71 %) a ze Slovenska (78 %) si myslí, že demokracie je nejlepší politický systém pro jejich zemi.
Jen zhruba polovina má však pocit, že rozumí tomu, jak funguje politika a společnost, přičemž nejméně zorientovány se cítí být mladé ženy a nejvíce členové mládežnických organizací. Základní principy demokracie jsou však vnímány jen částečně. Každý třetí mladý člověk v obou zemích považuje volby za plýtvání časem a osobní svobodu nadřazují i nad zdraví ostatních, to vše v atmosféře převládající nedůvěry v politické strany a vlastní okolí.
Vyplynulo to z reprezentativního průzkumu Hodnoty mladých, podpořeného z programu Erasmus +. Na začátku léta tohoto roku ho realizovala Česká rada dětí a mládeže (ČRDM) a Rada mládeže Slovenska (RmS). Sběr kvantitativních dat probíhal od května do července 2020 na reprezentativních výběrech v Česku a na Slovensku. Celkem bylo dotazováno 3008 respondentů ve věku od 15 do 29 let (1508 v Česku a 1500 na Slovensku). Je to v českých poměrech velmi detailní pohled na tuto generaci. Sběr dat probíhal ze 2/3 online a z 1/3 naživo. V Česku sběr zajišťovala agentura KANTAR CZ a na Slovensku agentury FOCUS SK a 2Muse.
V první veřejné prezentaci výsledků jsme se zaměřili na hodnoty související s nadcházejícím výročím Sametové revoluce, tedy jak mladí lidé hodnotí demokracii, jak důvěřují sobě navzájem nebo jakou mají důvěru vůči institucím, které je mají reprezentovat. Jak si váží demokracie ta generace, pro niž jejich rodiče a prarodiče vybojovali před lety svobodu?
Důvěra v instituce demokratické společnosti
„Havlovy děti“ mají velkou nedůvěru vůči politickým stranám. Mladí jsou velmi silně nespokojeni s tím, jak jsou politické strany a politici (ne)schopni řešit problémy, které považují za důležité. Nedůvěřuje jim shodně 62 % mladých Slováků a Čechů.
Podle průzkumu nejvíce mladých lidí v Česku důvěřuje policii, soudům a NATO. Politické instituce si příliš důvěry nezískávají, s výjimkou místních a krajských samospráv. Zatímco důvěra ve vlády či parlamenty je mezi mladými lidmi z obou zkoumaných zemí podobná – a velmi nízká, tak např. mladí Češi důvěřují hlavě státu významně méně než Slováci (36 % v ČR proti 70 % v SR). Z mezinárodního pohledu mladí Češi více věří NATO, zatímco mladí Slováci mají větší důvěru v Evropskou unii.
Mladí Češi a Slováci se bojí, že je chtějí druzí „podfouknout“…
Mladí lidé v obou zemích jsou vůči svému okolí převážně nedůvěřiví. V Česku i na Slovensku je až 80 % mladých při styku s druhými lidmi opatrných a jen každý pátý mladý člověk si myslí, že většině lidí je možné důvěřovat. Ženy jsou v porovnání s muži opatrnější. Nejdůvěřivější jsou dvaceti- až čtyřiadvacetiletí na Slovensku (25 %), jejich důvěra v lidi kolem nich následně prudce klesá. V Česku zaznamenáváme vyšší důvěru pouze u mladých lidí aktivních v organizacích dětí a mládeže (na úrovni 27 %).
„Osobní důvěra je u mladých lidí důležitým předpokladem pro zdravý a sebevědomý rozvoj celé osobnosti, stejně jako pro důvěru v demokracii a politické instituce. Ovlivňují ji jak nejbližší okolí a zkušenosti, tak celospolečenské klima. Od přelomu tisíciletí osobní důvěra mladých postupně narůstala a odrážela i relativně poklidný vývoj české společnosti. V současnosti se ale navrací na úroveň z konce 90. let. Mladí věřili více než starší i politickým stranám a dalším demokratickým institucím, nicméně poslední roky tyto pozitivní rozdíly smazávají,“ komentuje vývoj Jan Husák, analytik z České rady dětí a mládeže.
Průzkum také ukazuje, že 4 z 10 mladých dávají vyšší preferenci vlastní svobodě na úkor práv a potřeb ostatních. I v současné situaci 42 % (ČR), resp. 44 % (SR) mladých lidí souhlasí s výrokem, že jejich osobní svoboda nemůže být omezena, i když tím může být ohroženo zdraví druhých. Jedná se o další indikátor narušené společenské solidarity a nepochopení jednoho ze základních principů demokratické společnosti – potřeby ochrany slabších a znevýhodněných.
Mladí lidé jsou politicky slabí
Mladí lidé na Slovensku si myslí, že jejich vliv v oblasti politiky je větší, než to pociťují vrstevníci v Česku. Dle indexu politické účinnosti si až čtvrtina (ČR) a pětina mladých (SR) však myslí, že nemá vůbec žádný vliv, neumí zformulovat své politické názory a nerozumí politice.
Alarmující je i samotné zjištění, že více než polovina (58 % v SR a 65 % v ČR) má pocit, že rozhodně nebo spíše neumí nic ovlivnit, politice nerozumí a nemá názory, které je třeba vyslechnout. Nejméně zorientovány se cítí být mladé ženy a nejvíce členové organizací dětí a mládeže.
„Nabízí se otázka, zdali politické názory, postoje a preference u mladých ve věku 15 až 17 let jsou relevantní, a zdali k tomu mají vlastně co říci. Ačkoliv ještě nemají volební právo, neznamená to, že se nemohou o politiku zajímat a mít na ni své názory. Hranice 18 let není zlomem uvědomění a utváření názorů na politiku a společnost, naopak, jedná se pouze o formální záležitost. Samozřejmě i starší často v těchto tématech tápou,“ upozorňuje analytička ČRDM Nela Andresová.
„Působit pozitivně na postoje mladých k politice a demokracii vyžaduje velké úsilí a rozmanitý přístup k různým skupinám. Zkušenosti z práce s dětmi a mládeží v této oblasti, stejně jako zahraniční výzkumy potvrzují, že důležitý je především dobrý příklad, pozitivní zkušenosti s vlastní účastí ve společenských a politických procesech. Totéž platí o podpoře ze strany nejbližšího okolí, které v případě mladých velmi často znamená také prostředí škol. Jedině tak je možné postupně důvěru mladých v demokracii, její instituce a principy zvyšovat. Dle našich zjištění v organizacích dětí a mládeže se ukazuje, že prostředí, kde se mladí aktivně a průběžně zapojují do rozhodování o svých aktivitách, pomáhá formovat jejich pozitivní hodnoty a postoje k demokracii. Podobné postupy práce s dětmi by se tak mohly díky kvalitnímu občanskému vzdělávání více rozšířit i do vzdělávacího systému a do škol, aby se s nimi setkávala širší část mladé generace,“ uzavírá Jan Husák.
Ke stažení:
Hodnoty mladých – prezentace k tiskové konferenci „Demokracie a mladí“
