National Pandemic Alarm, který již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 29. ledna – 1. února 2021.
Český národní panel je součástí European National Panels a v rámci Česka na něm probíhá projekt, který mapuje postoje obyvatel střední Evropy k pandemii covid-19.
Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), míru strachu (index paniky), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti) a ochotu nechat se očkovat proti covid-19 (index ochoty k očkování). Podrobné výsledky jsou dostupné na webové stránce projektu www.nationalpanel.eu
Index důvěry ve vládu je nyní v Česku na nejnižší naměřené úrovni od března 2020
Index důvěry ve státní aparát již od začátku listopadu v Česku klesá – od té doby se snížil téměř o 12 bodů. „Nynější hodnota (40 bodů) je nejnižší, která byla od března 2020 v Česku naměřena. Projevuje se zde mimořádně velký chaos, permanentní měnění pravidel či způsobů výpočtu ukazatelů, nejasnost, kdo vlastně boj s pandemii či očkování řídí,“ vysvětluje Jan Tuček, jednatel Českého národního panelu a ředitel STEM/MARK.
Srovnatelně nízký index důvěry ve vládu je i na Slovensku, kde se také pohybuje na hodnotě 40 bodů, jeho pokles je od listopadu však pozvolný a mírný. Od poloviny ledna se velmi výrazně snížila hodnota v Maďarsku (téměř o 5 bodů), která je i přesto ze všech pěti monitorovaných zemí nejvyšší. Nárůst se naopak objevil v Bulharsku (o 3 body), mírně pak v Polsku (o 1 bod).
Index paniky se i v prvním měsíci nového roku drží v Česku na zvýšené hodnotě a od minulé vlny se zvýšil o necelé dva body (nyní 62 bodů). Tato hodnota ukazuje, že Češi mírně propadají panice – ta je aktuálně na stejné hodnotě jako loni v druhé polovině dubna. Z pěti monitorovaných zemí se hodnota indexu paniky zvýšila také v Bulharsku, a to o více než 2 body – i přes nárůst je zde hodnota ze všech monitorovaných zemí nejnižší. Naopak nejvyšší panika z monitorovaných zemí je na Slovensku (65 bodů) – i když od poslední vlny výzkumu klesla o 1 bod. Snižující se hodnoty NPA zaznamenal také v Maďarsku, kde od minula došlo k poklesu o více než 2 body. Už od prosince 2020 se hodnota indexu paniky nemění v Polsku, kde stále dosahuje 62 bodů.
Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění covid-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se i nadále zvyšuje, a to ve všech zemích. V Česku a na Slovensku je vyšší o 1 bod, hodnoty v obou zemích odpovídají hodnotám z loňského konce dubna. V ostatních zemích evidujeme nárůst hodnot o něco vyšší – o více než 2 body v Bulharsku a Maďarsku, o více než 1 bod v Polsku.
Index ochoty k očkování – pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění covid-19 se od poslední vlny výzkumu nezměnilo. Ochota k dobrovolnému očkování je stále nejvyšší na Slovensku (51 bodů), poté v Česku (50 bodů). Naopak menší ochotu jsme zaznamenali v Polsku (48 bodů), Maďarsku (46 bodů) a Bulharsku (33 bodů). Největší pokles se objevil mezi Poláky, kde ochota klesla o více než 2 body.
V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé s vyšším vzděláním, také respondenti ve věkových skupinách 55 a více let nebo 15–24 let. Stále platí, že k očkování proti covid-19 jsou svolnější o něco více muži než ženy napříč všemi zeměmi. Podrobnější informace včetně vývoje v čase najdete na www.nationalpanel.eu
O očkování proti COVID-19 se Češi informují hlavně v televizi
Podle výzkumu Českého národního panelu uvádí tři pětiny Čechů, že ohledně očkování proti onemocnění COVID-19, mají dostatek informací (58 %). Tvrdí to zejména skupina starších respondentů nad 55 let. Výzkum se mimo jiné také ptal na to, odkud Češi čerpají informace o vakcinaci proti koronaviru. Z výzkumu National Pandemic Alarm vychází, že zdrojem číslo jedna je hlavně televize (62 %), dále se pak lidé obrací také ke zpravodajským serverům (43 %) nebo na sociální sítě (34 %). Již méně – zhruba čtvrtina lidí – se pro informace o vakcinaci obrací na oficiální web ministerstva (27 %), ke své rodině a nejbližším (25 %), nebo tyto informace hledá v rádiu (23 %).
Podrobnou zprávu a doprovodnou infografiku na téma informovanosti ohledně očkování proti covid-19 a využívaných zdrojích těchto informací najdete na projektovém webu ZDE (nebo na ADAM.cz ZDE, pozn. red.)
Systém rozdělování vakcín nefunguje správně, hodnotí polovina Čechů
Polovina Čechů si myslí, že systém rozdělování vakcín nefunguje správně (50 %). Naopak fungování systému hodnotí pozitivně spíše lidé v nejstarší věkové skupině nad 55 let. Z pohledu nákazy koronavirem je tato skupina považována za nejvíce rizikovou, očkování se jich tedy týká nejvíce – je možné, že právě kvůli rizikovosti a strachu z nákazy považují nastavení systému za správné.
Většina nespokojených spatřuje vinu za špatný systém na straně vlády (71 %), k čemuž se kloní spíše mladí lidé do 34 let a lidé z velkých měst (100 000 a více obyvatel), méně pak na straně ministerstva zdravotnictví (54 %), což si myslí spíše lidé z malých měst (5 000 – 19 999 obyvatel). Pouze do 10 % Češi uvádí, že chyba je na straně nemocnic a očkovacích center, nebo že za to může někdo jiný.
Zbylá pětina lidí z celého vzorku si nechává odstup a fungování systému nijak nehodnotí (21 %). Mezi zdrženlivými jsou spíše dotazovaní se základním vzděláním, lidé ze středních měst (20 000 – 99 000 obyvatel) a obyvatelé Moravy.
Aféry s očkováním lidem vadí, mužům více než ženám
Známé aféry s předbíháním u očkování proti covid-19, kdy vysoce postavené osobnosti a celebrity předběhly vládou stanovený pořadník a byly přednostně očkovány, mohli lidé zaznamenat v poslední době v médiích. Výzkum National Pandemic Alarm se Čechů ptal, co si o tom myslí, a ti tvrdí, že jim takové chování vadí (63 %). Tento názor zastávají spíše muži než ženy, také pak lidé nad 45 let. „Třetině Čechů tyto skandály nevadí. Otázkou je, zda to není určitým vyjádřením (blbé) nálady ve společnosti, kdy část populace rezignovala a jakékoli porušování pravidel či nařízení jí přijde „vlastně normální.“ Myslím, že třeba v Německu by se tohle stát nemohlo a postoj veřejnosti by byl daleko vyhraněnější,“ říká Jan Tuček, jednatel ČNP a ředitel STEM/MARK.
Muži vyhlíží termín očkování optimisticky, ženy naopak pesimisticky
Pouze 2 % lidí si myslí, že by mohla přijít na řadu ještě během letošní zimy. Tuto skupinu tvoří zejména starší dotazovaní a vysokoškoláci. Čtvrtina pak odhaduje, že přijde na řadu až poději, tedy v příštím roce (23 %). Tento postoj zastávají zejména mladí lidé do 34 let, také dotazovaní se středoškolským vzděláním a ženy. Srovnatelný počet lidí pak uvádí, že tuto situaci neřeší či neumí odhadnout (22 %), tvrdí to spíše lidé ve střední věkové kategorii 35–44 let, respondenti se základním vzděláním a obyvatelé Moravy.
Co se však týká termínů v tomto roce, odhadují respondenti ČNP, že se spíše dostanou na řadu v létě (18 %), což uvedli starší věkové skupiny nad 55 let a více, nebo na podzim (18 %), což si myslí mladí lidé do 24 let. Pouze 10 % očekává, že na ně přijde řada letos na jaře.
Výzkumný projekt National Pandemic Alarm (www.nationalpandemicalarm.eu) zaštiťuje společnost European National Panels, dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.
European National Panels (www.nationalpanel.eu) je společný projekt tří výzkumných agentur sídlících v České republice – Nielsen Admosphere, NMS Market Research, and STEM/MARK. Představují jeden z největších výzkumných panelů v zemích Visegrádské čtyřky a v Bulharsku. Panely v jednotlivých zemích slouží pro kvalitní a rychlé on-line sběry dat o internetové populaci. Disponují početnou skupinou 55 000 respondentů v České republice (pod hlavičkou Český národní panel), 30 000 v Polsku (Polski panel narodowy), 28 000 na Slovensku (Slovenský národný panel), 25 000 v Maďarsku (Magyar Országos Panel), a 10 000 v Bulharsku (Bulgarski nacionalen panel).
#koronavirus #vakcina
