V květnu 2024 vydala Evropská unie nové šetření Eurobarometr Mladí lidé a demokracie (Eurobarometer on Youth and Democracy). Šetření vzešlo v návaznosti na Evropský rok mládeže 2022 a volby do Evropského parlamentu. Následující shrnutí se věnuje srovnání výsledků respondentů z České republiky s průměrem všech dotázaných mladých lidí z Evropské unie. Šetření bylo realizováno na vzorku dotazovaných ve věku 15–30 let (N = 1000 v ČR, celkem 26 189 v celé EU).
Z výsledků vyplývá, že téměř tři čtvrtiny (73 %) mladých Čechů věří, že opatření EU mají vliv na jejich každodenní život. Je to o 12 % více než je v celounijním průměru.
Mladí lidé od Evropské unie nejvíce očekávají, že pomůže v zachování míru a boji proti chudobě nebo v prosazování lidských práv. Výsledky se mezi Čechy a mladými z ostatních zemí příliš nemění, vyjma provazování lidských práv. Toto očekávání od EU mají Češi o 7 % více. Zachování míru je nejvíce důležité pro Rakušany a Estonce (47 %), nejméně pro Španěly (29 %) a Iry (30 %), dále ale i Bulhary a Lucemburčany (shodně 32 %). Boj proti chudobě podporují mladí ze států, jako je Řecko (45 %) a Kypr (50 %), tuto roli od EU očekávají v menší míře Nizozemci a Dánové (shodně 26 %) a Malťané (25 %). Prosazování lidských práv je nejdůležitější pro Švédy (44 %), dále je to významnou úlohou pro Čechy (37 %), méně důležité se prosazování lidských práv jeví Bulharům (26 %) nebo Francouzům (24 %).
Jsou mladí lidé aktivní?
Mladí lidé se zhruba v polovině případů sami snaží ovlivnit politické dění, ať už se jedná o podepsání petice, účast na shromážděních apod. Výsledky jsou v tomto ohledu totožné v rámci celounijního průměru. Nejčastěji se mladí Evropané angažují v oblasti lidských práv, změny klimatu, rovnosti a wellbeingu.
Nejméně ze sledovaných zemí podnikají kroky ke změně společnosti mladí v Rumunsku (41 %) a Irsku či Finsku (shodně 44 %). Nejaktivnější jsou naopak ve Švédsku (61 %), Lucembursku (67 %) a na Kypru (58 %). Volby jsou velmi důležité pro Portugalce (51 %) a Poláky (54 %), méně klíčové pak pro Malťany (22 %) a Lucemburčany (19 %). Zapojování na sociálních sítích podporující nejvíce Němci, Lucemburčani, Nizozemci a Rakušané (shodně 42 %), naopak je tomu u Italů (23 %) a Portugalců (18 %). Účast ve studentských a mládežnických organizacích vidí jako efektivní Chorvati (36 %) a Slovinci (37 %) oproti Němcům a Španělům (22 %). Účast na veřejné debatě je důležitá pro Dány (33 %), Portugalce a Finy (shodně 34 %), naopak je tomu u jižních zemí, jako je Malta, Řecko a Kypr (17 %). Být aktivní a participovat v politických hnutích, stranách a odborech podporují nejvíce Malťané (35 %), Lotyši (36 %) a Lucemburčané (36 %).
Češi vidí jako nejúčinější akci, díky které mohou být slyšet, vyjadřování názorů na sociálních sítítch, dále je to hlasování ve volbách. Jedná se o více než dvě třetiny dotázaných. Naopak pouze pětina se domnívá, že něco mohou ovlivnit participací v politických stranách, hnutích a odborech.
Z výsledků vyplývá, že Češi v mnoha ohledech vidí téma Evropy a demokracie stejně, jako je tomu v průměru Evropské unie. Nejvíce se liší ve vnímání vlivu přijatých opatření na každodenní život. V tomto ohledu mají v tato opatření větší důvěru, než mají průměrně vrstevníci z dalších evropských zemí.
Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořeného programem Erasmus+. Více online na webu webu Youthwiki.
Zařadil: -maj-
