S posledním květnem skončil devátý ročník Běhu pro Paměť národa. Za všechny, kteří se nevzdali, běželo v průběhu měsíce 4 087 lidí. Na trať se vydali na 13 závodech po celé zemi, po vlastní trase doma i v zahraničí nebo v rámci firemní či školní výzvy. Své sportovní výkony běžci symbolicky věnovali těm, kdo je inspirují k vytrvalosti nebo jejichž příběhy chtěli připomenout. Celkový výtěžek ze startovného překonal předešlé ročníky. Organizaci Post Bellum přinesl 1,9 milionu korun, které využije na natáčení příběhů pamětníků, vzdělávací programy, pomoc hrdinům a další aktivity.
V Praze se na start 11. května postavily i známé osobnosti, jako například Martha Issová, Vavřinec Hradilek, Jitka Schneiderová, Jiří Vyorálek či Lenka Krobotová. V rámci běhu Kdekoli! se k nám přidal i prezident České republiky Petr Pavel spolu se zaměstnanci své pražské kanceláře. Každý z nich věnoval své startovní číslo hrdinům 20. století, například pan prezident běžel za všechny, kdo pracují v sociálních službách. Pražský běh symbolicky odstartovala herečka Martha Issová, která se rozhodla běžet za Milušku Havlůjovou, statečnou ženu a politickou vězeňkyni, jejíž příběh je uložen v archivu Paměti národa. „Mám tu zkušenost, že pohyb, sport a překonávání nechuti dokáže člověku přinášet lepší náladu do života,“ zhodnotila svůj postoj ke sportu Martha Issová.
Herečka Lenka Krobotová svůj sportovní výkon věnovala Jaroslavu a Ludmile Knápkovým. Jaroslav, vlastenec ze Sudet, byl odsouzen za protikomunistický odboj. Dlouhých osm let se skrýval před StB a jeho choť o něj celou tu dobu pečovala. „Snažím se trénovat tak dvakrát týdně, střídám to občas s jógou, s plaváním, snažím se udržovat ve formě. Dneska se zdá, že se to docela zúročilo, myslím, že by ten čas nemusel být strašný,“ dodala po závodě herečka. I letos se na start postavil také ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa, zvolil trasu 5 kilometrů. „Lidé často volí, že běží za babičku nebo dědečka. Je důležité, abychom znali historii vlastní rodiny, aby nás zajímaly životy předešlých generací,“ prohlásil Mikuláš Kroupa.
Sportovní měsíc odstartoval v Plzni 4. května v rámci programu Slavností svobody. Zapojilo se celkem přes 600 běžců. V sobotu 11. května se mimo Prahu běželo také v Uherském Hradišti. Další běžecké dny se pořádaly 15. května v Ústí nad Labem, 18. května v Jihlavě a Rejčkově, o den později pak v Liberci a Olomouci. Pokračovalo se 25. května v Ostravě, Rakovníku a 26. května v Chrudimi. Po celý měsíc byla také možnost běhu Kdekoli! Ta je určena pro sportovní příznivce, kteří například žijí v zahraničí nebo ve stanoveném termínu nemohou běžet osobně.
V neposlední řadě nabízí Běh pro Paměť národa také firemní a školní výzvu. Jednotlivé týmy běhají po celý měsíc, soutěží mezi sebou a snaží se nasbírat co nejvíce odběhnutých kilometrů. Do firemní výzvy se tento rok zapojilo 74 firemních týmů. Mezi nimi byl i tým lidí z Nadace Tipsport, která je generálním partnerem akce. Školní výzvu podpořilo 48 vzdělávacích institucí. Společně pak naběhali téměř 50 000 km.
Oblíbenou sportovní akcí si každoročně připomínáme ty, kdo bojovali proti totalitám v minulosti, i ty, kdo za svobodu bojují dnes. Více informací o Běhu pro Paměť národa se dozvíte na https://www.behpropametnaroda.cz/.
„Běh pro Paměť národa je celorepubliková záležitost s benefičním přesahem. S každým rokem se najde mnoho sportovních nadšenců a my jsme za to velmi rádi. Pohyb a společně strávený čas stmeluje, lidé nejenže udělají něco pro své zdraví, ale také podpoří dobrou věc. Výtěžek ze startovného totiž poputuje na další natáčení vzpomínek pamětníků, ale také na vzdělávání a pomoc hrdinům. Těšíme se na další, jubilejní desátý ročník,“ komentuje událost mluvčí Post Bellum Alžběta Chrobáková.
O Post Bellum a Paměti národa
Nezisková organizace Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků a ukládá je do online sbírky Paměť národa. Dokumentaristé zaznamenali již více než deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacismu a komunismu, disidentů, ale například i agentů StB. Stále hledají nové způsoby, jak jejich zkušenost předat hlavně mladší generaci. Pro žáky a studenty připravují vzdělávací programy, tvoří rozhlasové a televizní pořady, pravidelně publikují příběhy v médiích, pořádají projekce, výstavy, vydávají knihy. Pomáhají také dokumentovat historickou paměť v zemích, kde o svoji svobodu právě dnes bojují. Post Bellum neustále na svých aktivitách pracuje například v období covidu vzniklo Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá zejména pamětníkům zorientovat se v obtížných životních situacích. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu Post Bellum zahájilo sbírku, díky které obráncům Ukrajiny poslalo ochranné a zdravotnické vybavení v hodnotě více než půl miliardy korun. Více na postbellum.cz a pametnaroda.cz.
Zařadil: -maj-
