Vláda ČR neschválila rok 2038 jako termín konce spalování uhlí, který se původně snažil prosadit ministr průmyslu Karel Havlíček. Podklady vrátila Uhelné komisi s úkolem zpracovat rychlejší scénáře konce uhlí. Nové podklady má však na stůl dostat až příští vláda po volbách. Tím termín 2038 fakticky vyřadila ze hry.
7 ze 14 členů a členek vlády oponovalo návrhu již v meziresortním připomínkovém řízení a podpořilo rychlejší scénář odklonu od uhlí (2033), který Uhelná komise také propočítala. Kromě Ministerstva životního prostředí šlo také o resorty zahraničí, vnitra, kultury, školství, práce, práce a sociálních věcí, ale také financí (v čele s vicepremiérkou Alenou Schillerovou). Za rok 2038 se výslovně postavilo kromě Ministerstva průmyslu a obchodu jen Ministerstvo obrany.
Ekologické organizace považují neschválení roku 2038 za rozumné, návrh spalovat uhlí dalších 17 let kritizovaly veřejně i v samotné Uhelné komisi. Jde také o porážku prouhelného přístupu ministra Havlíčka a úspěch tlaku veřejnosti a vědeckých institucí. Hlavním problémem doporučení Uhelné komise bylo použití příliš nízkého odhadu ceny emisní povolenky.
Ekologické organizace však považují za selhání vlády, že nestihne schválit harmonogram a finální termín odklonu ani sociální opatření s tím související, které země urgentně potřebuje. Vláda nedostatečně tlačila na práci Uhelné komise a také ministr Havlíček pak dlouho otálel s vyřešením připomínek ostatních ministrů (které dostal už 18. února).
Ekonomický výhled uhlí i potřeby ochrany klimatu a zdraví lidí ukazují, že s uhlím by ČR měla skončit kolem roku 2030. Nezávislá studie společnosti Ember ukázala, že odklon uhlí je možný v ČR zvládnout již do roku 2030. Nahrazování uhlí během příštích 5-ti až 10-ti let by navíc dle studie Bloomberg New Energy Finance bylo pro Česko ekonomicky optimální, neboť výroba z uhlí se rychle prodražuje. Má to již odraz v reálné ekonomice ČR, když minulý čtvrtek zveřejnila svoji novou strategii firma ČEZ, kde plánuje výrazně rychlejší útlum uhlí, než předpokládala dříve a naopak expanzi výroby z obnovitelných zdrojů. Na období do roku 2030 také budou k dispozici peníze na modernizaci energetiky a spravedlivou transformaci ekonomiky uhelných krajů.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a bývalý člen Uhelné komise, řekl:
“Vláda nám dala za pravdu, když odmítla schválit spalování uhlí do roku 2038. V Uhelné komisi i následně jsme upozorňovali, že je to nejen nezodpovědné vzhledem ke změně klimatu, ale také ekonomicky nereálné vzhledem k růstu ceny emisní povolenky. Děkuji členům a členkám vlády, kteří se postavili prouhelnému návrhu ministra Havlíčka a navrhovali schválit rychlejší scénář konce uhlí. Rozhodnutí o konkrétním harmonogramu odklonu od uhlí však čeká až příští vládu. Budeme prosazovat, aby útlum uhlí byl realistický – tedy proběhl v tomto desetiletí – a sociálně spravedlivý vůči lidem pracujícím v uhelném průmyslu i vůči uhelným krajům.”
Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace a bývalý člen Uhelné komise, řekl:
“Už v prosinci jsme říkali, že neexistují podklady, které by jasně dokazovaly, že rok 2038 je správné řešení. Škoda, že trvalo dalších šest měsíců, než nám dali za pravdu i ministři a ministryně a zadali Uhelné komisi další práci. Reálně to ale znamená odložení rozhodnutí o konci uhlí až na novou vládu. Vzhledem k růstu ceny emisních povolenek i zpřísňování požadavků bank a pojišťoven považujeme za jisté, že konec uhlí nastane před rokem 2030. Zbývá drobnost – aby to česká vláda vzala na vědomí a zemi na to začala bezodkladně připravovat. Babišova vláda v tomto úkolu selhala.”
Daniel Vondrouš, ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh, řekl:
“Vláda už zase nestihla odvést svou práci. Může za to především liknavost ministra Havlíčka. Svůj díl viny nese také Uhelná komise, která nezvládla připravit vládě požadované podklady. Znovu se potvrdilo, že rozhodnutí ekologických organizací odejít ze špatně vedené komise bylo správné. Vláda udělala velkou chybu, když přípravu podkladů pro budoucí vládu svěřila stejným lidem, kteří ve svém úkolu selhali.”
Kristina Zindulková, analytička Centra pro dopravu a energetiku, řekla:
“Uhelná komise nezasedala od prosince 2020, tedy od chvíle, kdy schválila doporučení spalovat uhlí do roku 2038. Již v prosinci přitom bylo jasné, že podklady pro odklon od uhlí nejsou dostatečné, zejména nebyl dostatečně zhodnocen dopad na dotčené regiony a na životní prostředí. Vláda tak svým váháním a nerozhodností plýtvá časem, místo aby ho využila na plánování řízeného a bezpečného odklonu od uhlí, který bude brát ohled na socioekonomické dopady v uhelných regionech.”
Petr Doubravský, mluvčí hnutí Fridays For Future, řekl:
“Dnešním rozhodnutím vláda dala najevo svou lhostejnost vůči budoucím generacím a neochotu naplňovat minulé závazky a sliby. Uhelná komise v uplynulých měsících ukázala, že není schopna plán konce těžby a spalování uhlí vypracovat. Mám pochybnosti o tom, že to zvládne v dohledné době. Odpovědnost za stav naší budoucnosti a klimatu tak současná vláda předala té vládě, která vzejde z podzimních voleb. Musíme v následujících měsících udělat vše proto, aby podzimní volby byly o klimatické krizi a vzešla z nich vláda, která předloží skutečný plán rychlého a spravedlivého konce uhlí.”
Kontakty:
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Fridays for future a Zeleného kruhu
publikovala -mkr-
