Rozhovor s Adélou Lábusovou, metodičkou NPI a odbornicí na kyberprevenci, digitální wellbeing a kyberbezpečnost
Technologie samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, záleží na tom, jak a k čemu je využíváme. Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline. V kyberprevenci je klíčová vzájemná důvěra dětí a rodičů, ale i učitel může sehrát významnou roli.
Pouhými zákazy děti spíše vystavujeme větší zranitelnosti.
„Kybersvět není spouštěč, ale zesilovač. U dětí je potřeba rozvíjet dovednost užívat technologie ke svému prospěchu a zdraví.“
Co je vlastně wellbeing? Máme pro něj nějaké české výstižné pojmenování?
Někdy se používají pro vystižení wellbeingu pojmy definující nějaký pozitivní stav, jako např. pohoda, spokojenost. Je to tak v pořádku, jen to může být trochu zavádějící, když si nevyjasníme dvě věci. Jednak: Wellbeing se netýká pouze psychiky. Duševní stavy totiž nelze oddělit od toho, jak zacházíme se svým tělem, jak přemýšlíme, a rozvíjíme vztahy s druhými lidmi. Jednak není dobré stavět „kýžený stav člověka“ pouze na pozitivních pocitech. Cílem není dosáhnout nějakého neměnného stavu „štěstí“. Samozřejmě, že je do jisté míry cílem určitý stav spokojenosti nebo klidu, ale je důležité zohledňovat, že nutnou a i prospěšnou součástí života jsou také nepříjemné pocity, náročné situace, neporozumění nebo vyčerpání. Tím cílem je tedy spíše zvládat nároky, jaké život přináší, nějak zdárně a pro sebe i své okolí vlídně. Proto si myslím, že nejvýstižnější je mluvit o fyzickém, duševním a mentálním zdraví.
A jak je to s digitálním wellbeingem, jak ho nejlépe definovat?
Digitální wellbeing je toho součástí a mohli bychom ho definovat jako zdravé a člověku prospívající užívání obrazovek, ať už mobilu, televize, počítače nebo tabletu. Klíčem k tomu je, že mám nad užíváním obrazovek kontrolu a aktivně a vědomě ho usměrňuji podle toho, co mi prospívá a co již nějak škodí. To je vědomě regulované, tedy moderované, užívání obrazovek, což je dovednost, která se dá učit a primární pro ni je motivace a vůle k vlastnímu rozvoji.
Kdy se s rozvíjením této dovednosti dá začít?
Ujasněme si, že se nejedná o rozvoj jedné dovednosti, ale různých dovedností, resp. kompetencí. Můžeme je pojmenovat třeba jako klíčové kompetence v RVP, ale jsou různá pojetí. Zásadní je vědět že wellbeing, nejenom ten digitální, se dává do chodu rozvojem kompetencí, což je v podstatě zhodnocování svých zkušeností a znalostí. Tak podporujeme seberegulaci, tedy dovednost vlastní vůlí usměrňovat své jednání. Regulované užívání obrazovky je tedy třeba učit od nejranějšího věku rozvojem kompetencí pro pohyb v online prostředích.
Jak máme rozvíjet tyto dovednosti a kompetence u dětí? Máme třeba nastavovat limity, kolik může dítě strávit času s obrazovkou?
Stejně jako učíme děti zdravě se stravovat a nejíst sladké, kdy se jim zachce, je třeba je učit zacházet s obrazovkou. U dětí ve věku do tří let pediatři doporučují plný zákaz, kromě výjimečných situací. Dejme tomu, že do pěti let je doporučena jedna hodina denně a pak do 11 let dvě hodiny denně s obrazovkou. „Seberegulaci času s obrazovkou“ ale nedosáhneme pouze nastavením časových limitů. Děti potřebují podporu k tomu, aby se postupně adekvátně věku učily užívání obrazovky regulovat vlastní vůlí a nikoliv naší vůlí. Tomu pomáhá, když od malička děti učíme užívat obrazovku smysluplně tak, že jsme účastní jejich způsobu užívání digitálních prostředí a rozvíjíme jejich dovednosti se v nich pohybovat. Důležité je nepoužívat obrazovku jako tzv. digitální dudlík k utišení jakékoliv nepohody, nudy, vzteku atd. Tak totiž oslabujeme tu klíčovou dovednost – seberegulaci.
Celý rozhovor si můžete přečíst na odkaze:
https://digitalizace.rvp.cz/clanky/rozhovor-adela-labusova
Co se ještě dál můžete dozvědět? Například:
- Jak moc souvisí užívání digitálních technologií s naší pohodou a zdravím?
- přínosy, které digitální technologie a čas strávený obrazovkou dětem přináší? I tyto informace jsou pro děti a rodiče důležité.
- Co všechno lze zahrnout pod rizika užívání digitálních technologií?
- Co pomáhá v kyberprevenci?
- Co dělat, když už se nějaký problém u dítěte nebo člověka objeví?