Mladí lidé se ve výběru bydlení rozhodují podle blízkosti od rodiny, školy nebo práce. Stěžejní je pro ně ale cena, stejně tak i při nákupu potravin. To vyplývá z dotazníkového šetření, které realizovala Česká rada dětí a mládeže. V rámci tématu infrastruktury a životního prostředí jsme zjišťovali, jaké jsou postoje mladých k rozhodování o svém bydlení, nakupování a v dopravě.

    Mladí lidé se nejčastěji přepravují MHD (45 %) nebo autem (33 %). Značný rozdíl je vidět mezi obcemi. V Praze jezdí nejčastěji autem jen 8 % mladých a v městech nad 90 000 obyvatel je to 18 %. Oproti tomu v obcích do 999 obyvatel je auto nejčastěji voleným dopravním prostředkem pro 47 % dotázaných. To logicky souvisí s horší sítí infrastruktury na menších městech a vesnicích. Se svou volbou způsobu přepravy je spokojeno 84 % mladých lidí bez rozdílu. Nejvíce jsou spokojeni ti, kteří se přepravují především na kole (94 %).

    Nejčastějšími důvody pro jejich volbu dopravního prostředku je rychlost (43 %), praktičnost (42 %) a cena (40 %). Mladí ve věku 15–19 let řeší ekologičnost při volbě způsobu přepravy ve větší míře než jejich vrstevníci v kategorii 24–29 let (33 vs. 19 %). Ekologii berou v důležitý potaz spíše absolventi vysokých škol než učňové (34 vs 16 %). Ve větší míře k ekologické volbě přistupují také studenti než lidé v zaměstnání (34 vs. 20 %). Některé skupiny mladých zároveň uvádějí, že jinou možnost volby ani nemají. Nejčastěji jsou to studenti, a především mladí z obcí do 999 obyvatel (40 %). Problém je také patrnější v Jihočeském a Středočeském kraji (shodně 42 %).

    Ty, kteří jsou nespokojeni se svým způsobem přepravování, by přiměla ke změně přepravního prostředku hlavně lepší finanční situace (50 %) a lepší infrastruktura (44 %). Pro řidiče aut je stěžejní právě dobrá dopravní struktura (66 %), naopak pro lidi využívající MHD je to finanční situace (57 %). Mladí by byli ochotni opustit jízdu autem, hlavně kdyby při lepších možnostech infrastruktury (67 %). To potvrzuje komplikace ve veřejné dopravě, která není dostupná v dostatečné míře všem v České republice.

    Nejčastěji lidé volí svoje místo bydliště podle ceny (51 %), vzdálenosti od školy či práce (36 %) a blízkosti rodiny (32 %). Lidé žijící na venkově považují častěji za důležitou v otázce bydlení rodinu (38 %), přátele (25 %) a oblíbenost lokality (32 %).  Lokalita je stěžejní spíše pro muže než ženy (32 vs. 25 %), naopak ženy jsou více zaměřeny na blízkost rodiny (36 vs. 28 %). Pražané kladou větší důraz na cenu, občanskou vybavenost a dopravní dostupnost. Naopak jen pro 18 % z nich je důležitá blízkost rodiny. Konkrétně v případě Prahy lze však očekávat, že většina Pražanů má rodinu žijící také v hlavním městě.

    Ohledně nákupu potravin mladí nejčastěji řeší cenu (75 %) a kvalitu (55 %). Třetina (31 %) také bere v potaz vzdálenost od místa bydliště a chodí do nejbližšího obchodu. Na kvalitu potravin hledí více muži než ženy (60 vs. 50 %), na blízkost od domu naopak ženy (35 vs. 28 %). Studenti vybrané aspekty berou řeší ve větší míře – kvalitu 61 %, ekologičnost 20 % a fair trade 13 % mladých.  Lidé spokojení se svou finanční situací přemýšlejí nad kvalitou ve častěji než ti nespokojení (60 vs. 46 %).

    Z výsledků vyplývá, že mladí lidé se nejčastěji přepravují MHD nebo autem. Je to z důvodu ceny, rychlosti a praktičnosti. Pro jedny je ale výhodnější jízda MHD, pro jiného ze stejných důvodů auto. Záleží především na síti infrastruktury v dané obci. Ta je také důvodem k tomu, zda by dotázaní změnili svoje přepravní návyky. Cena se ukazuje být klíčová i v otázce bydlení a nákupu potravin. Na ekologické aspekty a fair trade se však při nákupech zaměňuje jen menšina mládeže.

    Výzkum proběhl v rámci 9. cyklu strukturovaného dialogu s mládeží (EU co-funded), jež se v současnosti věnuje tématům zelené udržitelné Evropy a inkluzivní společnosti. Česká republika v současnosti předsedá Radě EU a spolupodílela se na výběru těchto témat. Do tohoto procesu byla zapojena i Česká rada dětí a mládeže. Šetření bylo realizováno na 1001 respondentech v reprezentativním vzorku mladých ve věku 15–29 let. Sběr dat metodou kvótního výběru zajišťovala agentura KANTAR CZ.

    Článek vznikl v rámci projektu Youthwiki – online encyklopedie národních politik mládeže v Evropě podpořené programem Erasmus+. Více k tématu životního prostředí naleznete v sekci „Mládež a svět“ na webu Youthwiki – online: https://eacea.ec.europa.eu/national-policies/en/youthwiki.

    Autor