Terénní bioložka a ekoložka Kateřina Sam vypráví, jak divoce může vypadat terénní část obrovského mezinárodního výzkumu…
Co se stane, když necháte strom napospas housenkám? Jaký rozdíl bude, když žravým housenkám poskytnete nenadálou umělou ochranu třeba jen před netopýry nebo mravenci, ale už ne před pavouky? A v čem to bude jiné v Japonsku a v čem v Austrálii?
Přesně to už roky se svým týmem zkoumá bioložka z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Kateřina Sam. Jak reagují stromy, když se vyloučí přirození predátoři tvorů, kteří se živí jejich listím, sleduje momentálně v šesti lokalitách (v Japonsku, Číně, Malajsii, Papui Nové Guineji a na dvou místech v Austrálii) a v různých ekosystémech.
„No a pak už jen očíslujeme listy.“
Očíslují listy? Všechny? „Všechny ne, z každého stromu asi padesát, takže šest set čtyřicet krát padesát,“ říká Kateřina. A dodává. „Ano, je to hrozná, příšerná práce, ale velmi důležitá.“
Celý článek najdete na:
https://denikn.cz/514579/mezi-macetami-carodejnicemi-i-na-jerabu-v-dzungli-terenni-biolozka-katerina-sam-zkouma-jaky-by-byl-svet-bez-predatoru