Na 59. Valném shromáždění České rady dětí a mládeže (VS ČRDM), jemuž bezprostředně předcházel 11. Kongres ČRDM, se vcelku hodně debatovalo. Dvě témata, o nichž se rozproudila živá diskuse, přitom z programových bodů na první pohled nijak zásadně nevyčnívala. Šlo jednak o okolnosti provázející přijímání jedné ze dvou nových členských organizací ČRDM, a jednak o návrh stanoviska na podporu ratifikace Istanbulské úmluvy.
Ale zkusme to vzít popořádku.
K členským organizacím České rady dětí a mládeže (ČRDM) se od 25. dubna 2024 může počítat Pěvecký sbor Světlohlásek z. s. a podmíněně též Mladí lidovci z. s. Rozhodlo o tom Valné shromáždění ČRDM, konané téhož dne v zasedací místnosti SMOSKu (Správa majetku odborových svazů kultury) v centru Prahy. Pokud jde o Kongres, jenž VS předcházel, jeho síla spočívá v tom, že každá členská organizace je na něm přímo zastoupena; na VS jsou pak zastoupeny prostřednictvím tzv. Komor. Kongresoví delegáti a delegátky tedy mj. vyslechli závěrečnou zprávu o činnosti Kontrolní komise ČRDM a zvolili novou na další období. Plénum VS se pak např. seznámilo s informacemi Představenstva ČRDM včetně hospodářských. Schválilo též upravený rozpočet ČRDM na letošní rok, Výroční zprávu za rok loňský a přijalo usnesení o ochotě zabývat se otázkou možné podpory ratifikace Istanbulské úmluvy s tím, že hlasování o podpoře odložilo na podzimní Valné shromáždění ČRDM.
Pokud se nováčků v ČRDM týče, Pěvecký sbor Světlohlásek, představený na VS Lenkou Lengyelovou, je regionálním spolkem z Libereckého kraje. Běžný postup nabádá v takovém případě k žádosti o členství v krajské radě. Vzhledem k tomu, že takováto možnost na Liberecku ale není, doporučilo Představenstvo ČRDM přijetí Světlohlásku do České rady. Spolek si klade za cíl umožnit dětem kvalitní trávení volného času a rozvíjet jejich schopnosti po stránce hudební i nehudební, zajišťovat přípravu a účast na koncertech v naší vlasti i v zahraničí a také organizovat volnočasové aktivity i tábory. „Již sedm let máme celoročně různé komponované projekty, nejenom hudební. Děcka tvoří součást třígeneračního pěveckého sboru – jsou tam zastoupeni senioři z univerzity třetího věku, studenti pedagogické fakulty a my. Kromě toho, že se s dětmi každý týden scházíme ke zkouškám, máme různé víkendové akce. Máme tak vlastně na sebe nabalenu spoustu jejich kamarádů – spolužáků, pro které tvoříme různé programy a snažíme se mimoškolní aktivitu v kraji rozvíjet,“ přiblížila Lenka Lengyelová.
Mladí lidovci, jejichž prezentace se ujala předsedkyně Helena Martinková, pořádají široké spektrum převážně vzdělávacích akcí napříč celu republikou. Nejčastěji jde o diskuse na rozmanitá společenská témata, ať už s politiky, či s dalšími osobnostmi veřejného života. „Mladí lidovci jsou mládežnická politická organizace spadající pod politickou stranu KDU-ČSL. Každopádně jsme samostatný spolek; s naší mateřskou stranou máme smlouvu o spolupráci. A naším cílem je vlastně sdružovat mladé lidi ve věku od patnácti do pětatřiceti let. (…) Chceme nabídnout mladým lidem prostor, kde mohou nějakým způsobem kultivovat svůj pohled a svět, debatovat, kde se mohou rozvíjet,“ rozvedla Helena Martinková.
Některým účastníkům VS (kupř. Aleš Sedláček či Kateřina Brejchová, Pionýr a Kontrolní komise ČRDM) vadil fakt, že spolek ještě nemá všechny potřebné dokumenty hospodářského charakteru zaneseny do spolkového rejstříku, což je formální požadavek striktně vznášený ke všem, tedy i stávajícím členům. ČRDM má s tímto spolkem již historickou zkušenost, spolek byl totiž již dříve řadu let členem ČRDM, ještě však pod původním názvem Mladí křesťanští demokraté. Mladí lidovci byli tedy nakonec přijati pod podmínkou, že zmíněný administrativní dluh do 30. června vyrovnají. Na tomto místě je třeba poznamenat, že Mladí lidovci nejsou jedinou politicky profilovanou formací historicky dlící pod „střechou“ ČRDM; jmenovat lze Mladé konzervativce či Mladé sociální demokraty. Forma podmíněného přijetí byla nicméně v České radě uplatněna poprvé.
Ještě složitější situace nastala u zdánlivě samozřejmé podpory ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (známé též jako Istanbulská úmluva). Senát PČR ji v lednu neschválil deficitem dvou hlasů. Česko tak sice dokument v roce 2016 podepsalo, ale zatím ho neratifikovalo. „Je to úmluva, která se týká lidských práv, to je něco, k čemu jsme se také zavázali, něco, k čemu jsme zřízení. A mně jde o to, abych měl mandát, když někde vystupuji, říct, jestli Česká rada dětí a mládeže jako nějaká společenská organizace – jako střecha organizací – podporuje to, aby Česká republika plně ratifikovala takový dokument,“ vysvětlil předseda ČRDM Aleš Sedláček.
Z diskuse na VS vyplynulo, že pro některé členské organizace ČRDM (kupř. YMCA nebo Českomoravská myslivecká jednota) je úmluva příliš politická či zpolitizovaná, případně nacházejí v jejích kontrolních zprávách různé „prapodivnosti“. Jiné (např. Pionýr) by potřebovaly zase určitý čas k projednání uvnitř svého spolku pro zjištění, jaká je v něm autentická míra podpory. Další (třeba Junák – český skaut) se staví za Úmluvu, neboť v ní neshledávají nic, s čím by nemohly souznít.
I když orientační hlasování naznačilo mírnou převahu hlasů ve prospěch podpory snah o ratifikaci, dohodnutý kompromis v podobě odkladu hlasování dává členským organizacím ČRDM čas k ujasnění jejich postojů a otevírá prostor i pro precizování toho, jak by mělo stanovisko České rady přesně znít…
V rámci Kongresu se debatovalo a zamýšlelo nad prioritami ČRDM. Patří k nim například systém pro tvorbu společných stanovisek, zvýšení kapacity pro monitoring legislativy, posilování bezpečného prostředí (wellbeing), podpora a sdílení zkušeností včetně spolupráce krajských rad dětí a mládeže. Chystanou pražskou Celostátní vzájemnou výměnu zkušeností (CVVZ) zde vypíchla „matka zakladatelka“ Cévévézetky Lída Pohanková z hradecké krajské rady dětí a mládeže. Svoji pozornost si získaly také podpora participace, vtělená do parlamentů mládeže, nebo oblast zahraničí (práce v rámci Youthfóra, Mladí delegáti do OSN).
Po 11. Kongresu a 59. VS bude Kontrolní komise ČRDM pracovat v tomto složení: Radan Kukal (Duha), Kateřina Brejchová (Pionýr, z. s.), Josef Valter (DĚTI BEZ HRANIC – táborový spolek), Jana Stibralová (Mladí ochránci přírody, z. s.), Jana Krtková (Česká tábornická unie, z. s.). Na svém prvním jednání si nová Kontrolní komise zvolí předsedu.
Obvyklé porce ucelených informací na nejrůznější témata přednesli lidé z Představenstva a Kanceláře ČRDM. Ve zhuštěné podobě zahrnovaly vedle dalších třeba produkty usnadňující organizacím ekonomickou a administrativní činnost Skeleton ESO a EOS, novinky v legislativě a financích typu novel Lesního zákona, Zákona o myslivosti, Vodního zákona, Investiční dotace MŠMT, Šablony apod. či podporu volnočasových aktivit pro rodiny ve finanční tísni Darujeme kroužky dětem.
„Kroužkům dětem se relativně daří, celkem jsme od začátku rozdělili přes patnáct milionů, podpořili jsme přes osm a půl tisíce dětí,“ konstatoval ředitel Kanceláře ČRDM Ondřej Šejtka, podle nějž se Česká rada věnuje rovněž fundraisingu a chce se v něm rozvíjet. Upozornil také na chystaný Dětský den na Pražském hradě – akce se uskuteční 25. 5. pod patronací první dámy Evy Pavlové. Na VS zazněly též informace k projektům, jako jsou Vzdělávačky, Envirotábory, Wellbeing – k podpoře duševního zdraví, k přípravě koncepce pro oblast podpory mládeže 2025+, k možnostem využívat zasedací místnosti SENNO…
Závěrem došlo i na pozvánku od Hnutí Brontosaurus, slavícího letos 50. výročí, na festival dobrodružství Dort (12.–15. září) a od Lídy Pohankové, podle níž byla Rada dětí a mládeže Královéhradeckého kraje Prázdninovou školou Lipnice (PŠL) vybrána pro implementaci a šíření vzdělávacího programu Demohráč. „Děcka, která se programu účastní, si uvědomí, jak je snadné se od totální demokracie dostat k totální totalitě,“ podotkla Lída Pohanková s doporučujícím odkazem na web PŠL či královéhradecké krajské rady.
Třiapůlhodinové jednání zatím posledního Valného shromáždění ČRDM a jejího Kongresu bylo sice o něco rušnější než jindy, dalo ale nahlédnout do vnitřního mechanismu, jímž se Česká rada dopracovává k většinově akceptovaným schůdným řešením. Řečeno slovy jejího předsedy: „Děkuji za aktivní účast, za to že jste vydrželi až do konce – a za to, že jsme se ve smíru prokousali i těmi konfliktními tématy, která vám třeba přidělají práci a otevřou ve vašich organizacích debatu, za kterou jsem nesmírně vděčný.“
Zařadil -maj-
