Poslanecká sněmovna 7. 7. 2021 posvětila změny exekučního řádu schválené dolní komorou, a to 162 hlasy pro. Vášnivá debata se rozhořela zejména stran teritoriality, kterou ovšem ani jeden, poslanecký ani senátní, z návrhů kvůli absenci politické podpory nezahrnoval. Jaký je výsledek?
Novela umožní dlužníkům přednostní splácení dluhu na jistinu a zastavení marných, bezvýsledných exekucí. Exekutor bude nově po věřiteli po šesti letech bezvýsledného vymáhání muset požadovat zálohu na pokračování vymáhání. Maximální délka vymáhání dluhu, na kterém není nic vymoženo, je 12 let. Opatření bude platit se zpětnou účinností. Do budoucna už nebude možné vymáhat na dlužníkovi náklady na zastavení exekuce, a tím ho znovu uvrhnout do dluhové pasti. Došlo také k „polidštění“ provádění mobiliárních exekucí, a řadě dalších pozitivních legislativních úprav.
Projednávání novely trvalo (téměř na den) dva roky a podle poslanců se jedná o největší změny za posledních dvacet let, kdy byl zaveden institut soukromých exekutorů. Přesto se podle expertů reforma exekučního systému nekoná a novou politickou reprezentaci čeká odstranění exekučního trhu a zastavení prodražování exekučního vymáhání. Poslankyně Valachová z ČSSD hovořila během rozpravy o promarněné šanci, Pirátská strana nebo KSČM dokonce o pouhých kosmetických úpravách systému. „Přijaté změny přispějí ke kultivaci exekučního prostředí v Česku, což je samo o sobě zásadním úspěchem. Pomohou vyčistit systém od marných exekucí, často zahájených za dnes už neplatných a nelegitimních pravidel, což se pozitivně promítne na trhu práce a celé ekonomice. Stále tím ovšem řešíme převážně minulost, nikoliv budoucnost. Velké díky patří zejména Marku Výbornému, který si novelu vzal pod patronát a bez kterého by dnešní výsledek nebyl, a dále pak senátorům, kteří vyjednali většinovou podporu pro co nejvíce pozitivních změn. Úkolem pro novou vládu nicméně zůstávají dvě klíčové úpravy – přijetí nových pravidel oddlužení dle směrnice Evropské unie a dále pak zavedení místní příslušnosti exekutorů včetně principu 1 dlužník = 1 exekutor,“ komentuje výsledek dnešního hlasování Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení, který se podílel na připomínkování projednávaných legislativních návrhů. Nutnost novelizace pravidel oddlužení zmínil ve sněmovně např. poslanec Jan Farský za STAN.
Jaké budou konkrétní dopady? „S ohledem na výjimky z běhu lhůt 6 a 12 let je obtížné přesně určit, kolik exekucí z 4 300 000 běžících bude zastaveno, pokusíme se však alespoň o hrubý odhad. K 1. 1. 2023 exekutoři zastaví bez dalšího z důvodu uplynutí lhůty 12 let nejvýše kolem 500–700 tisíc exekucí. Zároveň vyzvou věřitele k uhrazení zálohy na pokračování marných exekucí starších 6 let, kterých bude nejvýše 1–1,5 milionu. Lze očekávat, že většina věřitelů zálohu nesloží, po marném uplynutý výzvy (30 dní) by tak mohlo dojít k zastavení většiny těchto bezvýsledných exekucí. Zastavení starých nevymahatelných exekucí může dostat desítky tisíc lidí z bezvýchodné situace a dát jim šanci se z ní vymanit. Část lidí se může přesunout z šedé ekonomiky do legálního zaměstnání,“ dodává Věnek Bonuš z Rekonstrukce státu, která rovněž lobbovala za reformu exekučního řádu.
Více informací lze nalézt ZDE
Stenozáznam z projednávání najdete ZDE.
Sněmovní tisk je k dostupný ZDE.
Společné vyjádření neziskových organizací (Organizace Člověk v tísni, Charita ČR, Institut prevence a řešení předlužení, RUBIKON Centrum a Rekonstrukce státu) k novele exekučního řádu si můžete stáhnout a přečíst ZDE.
Zařadil: -maj-
